| salt:hasText
| - Studie akutní toxicity, studie s jednorázovými dávkami fludarabin-fosfátu vedly k těžkým symptomům intoxikace nebo úmrtím v dávkách, které jsou asi dva řády nad terapeutickou dávkou. Jak lze u cytotoxické látky očekávat, postiženy byly kostní dřeň, lymfatické orgány, gastrointestinální sliznice, ledviny a mužské gonády.
Studie systémové toxicity po opakovaném podání fludarabin-fosfátu rovněž prokázaly předpokládané účinky na rychle proliferující tkáně nad prahovou dávkou. Závažnost morfologických projevů rostla s hladinou dávky a trváním podávání léku a pozorované změny byly obecně považované za reverzibilní. Dostupné zkušenosti z terapeutického používání fludarabin-fosfátu v zásadě ukazují na srovnatelný toxikologický profil u člověka, i když u pacientů byly pozorovány i další nežádoucí účinky jako např. neurotoxicita (viz bod 4.8).
Výsledky studií embryotoxicity na zvířatech ukázaly na teratogenní potenciál fludarabin-fosfátu. Vzhledem k malému bezpečnostnímu rozmezí mezi terapeutickými dávkami u zvířat a terapeutickou dávkou u člověka a podle analogie s ostatními antimetabolity, o nichž se předpokládá, že interferují s procesem diferenciace, má terapeutická dávka fludarabin-fosfátu spojitost s příslušným rizikem teratogenních účinků u člověka (viz bod 4.4. a 4.6).
Bylo prokázáno, že fludarabin-fosfát indukuje chromozomální aberace při cytogenetické analýze in vitro, což způsobuje poškození DNA v testu výměny sesterských chromatid a vede ke zvýšení poměru mikrojader u mikrojaderního testu u potkanů in vivo. Analýzy mutace genů a testu dominantní letality u samců myší však byly negativní. Mutagenní potenciál tak byl prokázán u somatických buněk, avšak u zárodečných buněk nebyl prokázán.
Známá aktivita fludarabin-fosfátu na úrovni DNA a výsledky testů mutagenity tvoří základ pro podezření na tumorigenní potenciál. Nebyly provedené žádné studie na zvířatech, které by se přímo zabývaly otázkou tumorigenity, protože podezření na zvýšené riziko sekundárních nádorů po léčbě fludarabin- fosfátem lze ověřit výhradně epidemiologickými údaji.
Na základě výsledků pokusů na zvířatech se po intravenózním podání fludarabin-fosfátu nepředpokládá podráždění v místě podání injekce. Ani v případě špatně umístěných injekcí nebyla pozorována významná lokální reakce po paravenózním, intraarteriálním a intramuskulárním podání vodného roztoku obsahujícího 7,5 mg fludarabin-fosfátu/ml.
�
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)