salt:hasText
| - Obecné dávkovací doporučení:
Optimální denní dávka přípravku OsteoD musí být uvážlivě stanovena pro každého pacienta na základě sérové koncentrace vápníku. Léčba by vždy měla být zahájena s nejnižší možnou dávkou přípravku a neměla by být zvyšována bez přesného stanovení sérové koncentrace vápníku.
Podmínkou pro optimální účinnost přípravku OsteoD je odpovídající, ale ne nadměrný příjem vápníku (u dospělých přibližně 800 mg denně) na začátku terapie. Přípravky obsahující vápník proto mohou být nezbytnými doplňky stravy těchto pacientů.
Vzhledem ke zvýšené absorbci ze zažívacího traktu mohou být někteří pacienti, léčení přípravkem OsteoD, udržováni na nízkých dávkách příjmu vápníku. Pacienti u nichž je předpoklad ke vzniku hyperkalcémie, budou potřebovat pouze nízké dávky vápníku nebo vůbec žádný aditivní vápník.
Celková denní dávka přijatého vápníku (z potravy a pokud je to nezbytné tak i z léků) by měla být přibližně 800 mg a neměla by přesáhnout hodnotu 1000 mg (záleží na klinické situaci).
Monitorování pacienta:
Během stabilizační fáze léčby přípravkem OsteoD by měly být sérové koncentrace vápníku kontrolovány alespoň dvakrát týdně, po určení optimální dávky přípravku by měly být kontrolovány jednou měsíčně (nebo způsobem popsaným níže v kapitole Speciálni dávkovaci instrukce). Vzorky pro stanovení koncentrací vápníku by neměly být odebírány pomocí turniketu.
Jakmile sérové koncentrace vápníku stoupnou na hodnoty o 1 mg/100 ml (250 mikromol/l) nad jeho normální koncentrace (9-11 mg/100 ml což odpovídá 2250-2750 mikromol/l) nebo pokud hodnoty serového creatininu stoupnou na hodnoty vyšší než 120 mikromol/l, podávání přípravku OsteoD by mělo být okamžitě přerušeno dokud se neustaví normokalcémie.
Během hyperkalcemické periody, koncentrace sérového vápníku a fosfátů musí být stanovovány každý den. Po ustavení normálních koncentrací může být v léčbě přípravkem OsteoD pokračováno v dávce nižší o 0,25 mikrogramů než byla předchozí dávka. Je doporučeno určit denní příjem vápníku a tento upravit v případě potřeby.
Speciální dávkovací instrukce (dospělí):
Postmenopauzální osteoporóza:
Doporučená dávka přípravku OsteoD je 0,25 mikrogramů dvakrát denně.
Koncentrace sérového vápníku a kreatininu by měly být stanoveny ve 4 týdnu, 3 měsíci a 6 měsíci a potom v šestiměsíčních intervalech.
Renální dystrofie (dialyzovaní pacienti):
Počáteční dávka je 0,25 mikrogramů. U pacientů s normálními nebo jen lehce sníženými sérovými koncentracemi vápníku jsou dávky 0,25 mikrogramů zcela dostačující. Jestliže není uspokojivá odpověď v biochemických a klinických parametrech během 2-4 týdnů, může být dávka zvyšována o 0,25 mikrogramů/den ve 2-4 týdenních intervalech. Během tohoto období je nutné nejméně dvakrát týdně měřit sérovou koncentraci vápníku.
Většina pacientů reaguje na dávku 0,5-1,0 mikrogramů denně.
Hypoparatyreóza a rachitis:
Doporučená počáteční denní dávka přípravku OsteoD je 0,25 mikrogramů/den, podáváná ráno. Není-li odpověď z hlediska biochemických parametrů a klinických projevů nemoci uspokojivá, dávka může být zvyšována ve 2-4 týdenních intervalech. Během této doby je nutné minimálně alespoň dvakrát týdně měřit sérovou koncentraci vápníku.
U pacientů s hypoparatyreózou bývá někdy zjišťována malabsorpce; v tomto případě bývá nutné vyšší dávkování přípravku OsteoD.
Pokud se lékař rozhodne předepsat OsteoD těhotné ženě s hypoparatyreózou, může být nutné zvýšit dávkování v průběhu druhé poloviny těhotenství, s následným snížením dávky po porodu.
Dávkování u dětí:
Dávkování u dětí starších 3 let musí být stejně jako u dospělých určeno dle povahy onemocnění, hladiny vápníku v krvi a individuální odpovědi na léčbu. U dětí ve věku 3-5 let trpících hypoparathyreoidismem (snížená činnost příštítných tělísek) je obvyklá denní dávka 0,25-0,75 mikrogramu calcitriolu.
Dávkování u starších pacientů:
Zvláštní dávkování přípravku OsteoD starším pacientům není nutné. Doporučeno je pravidelné sledování sérového vápníku a kreatininu.
Intermitentní terapie:
Bylo prokázáno, že perorální intermitetní terapie přípravkem OsteoD, aplikovaná dvakrát nebo třikrát týdně, byla účinná i u pacientů nereagujících na průběžnou terapii přípravkem.
(cs)
|