Farmakokinetika oxerutinu byla studována u myší, potkanů, králíků, psů, opic rhesus a u lidí. Zvýšená substituce mateřské molekuly rutinu hydroxylovými skupinami vede ke zvýšení jeho rozpustnosti ve vodě, ke zvýšení rezistence molekuly vůči bakteriální degradaci ve střevě a ke snížení slabé a reverzibilní vazby na proteiny, která činí přibližně 30 %. Zjištění oxerutinových glykosidů a jejich glukuronidů v moči a žluči (14-20 % perorálně aplikované dávky u potkanů) je průkazem jejich absorpce. Oxerutin podléhá vysokému stupni extrakce játry a enterohepatální recirkulace. Eliminace probíhá především žlučí, přibližně 65 %, a močí a je ukončena během 24-48 hodin. Oxerutin nepřechází přes hematoencefalickou bariéru. Po perorálním podání je přechod oxerutinu přes placentární bariéru minimální; u plodů potkanů a myší byla zjištěna pouze přechodně stopová množství. Rovněž v mléce kojících potkaních samic byly zjištěny pouze stopy oxerutinu.
Po perorálním podání 14C-oxerutinu u lidí byly vrcholové hladiny v plazmě zjištěny za 1-9 hodin a detekovatelné hladiny se udržely po dobu 120 hodin. Pokles hladin je biexponenciální. 3-6 % radioaktivity je vyloučeno močí během 48 hodin. Absorbovaná látka se váže na bílkoviny tkání, odkud se postupně uvolňuje. Biologická dostupnost je 5-10 %. Poločas eliminace kolísá mezi 10-25 hodinami, ale u jednotlivých osob je relativně konstantní. Eliminace oxerutinu a jeho glukuronidů žlučí byla u lidí potvrzena.
(cs)