salt:hasText
| - Při poruchách funkce jater nebo ledvin je nutná úprava dávkování. U všech pacientů léčených alopurinolem by měly být prováděny periodické kontroly jaterních testů a renálních funkcí.
Syndrom přecitlivělosti, Steven-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN)
Reakce z přecitlivělosti na alopurinol se mohou projevovat mnoha různými způsoby, včetně makulopapulárního exantému, syndromu přecitlivosti (známý též jako DRESS) a SJS/TEN. Tyto reakce jsou klinickými diagnózami a jsou rozpoznávány podle klinických příznaků. Pokud se takováto reakce objeví kdykoli během léčby, je třeba alopurinol ihned vysadit. V případě syndromu přecitlivělosti, SJS a TEN nesmí být již alopurinol nikdy pacientovi znovu nasazen. Při rozvoji hypersensitivních kožních reakcí může být přínosné podávání kortikosteroidů. Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvním týdnu léčby.
Nejlepších výsledků při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.
Alela HLA-B*5801
Bylo prokázáno, že výskyt alely HLA-B*5801 je spojen s rizikem rozvoje syndromu přecitlivělosti a SJS/TEN po alopurinolu. Frekvence výskytu alely HLA-B*5801 se značně liší u různých etnických skupin: u čínské populace (národnost Han) je výskyt až 20%, u korejské populace kolem 12% a u japonské a evropské populace 1-2%. Používání genotypizace jako nástroje screeningu pro rozhodnutí o léčbě alopurinolem není zavedeným postupem. Pokud je však známo, že pacient je nositelem alely HLA-B*5801, lze podávání alopurinolu zvážit, pokud očekávaný přínos léčby převýší rizika. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky.
Akutní záchvaty dny: Léčba alopurinolem se nezahajuje, dokud akutní záchvat dny kompletně neodezní, jelikož by mohlo dojít k vyprovokování dalších záchvatů.
Stejně jako u jiných urikosurických přípravků se mohou v časných stádiích léčby alopurinolem vyskytnout akutní dnavé záchvaty, které mohou pokračovat i poté, kdy hladina kyseliny močové v séru začne klesat. Proto je vhodné alespoň po dobu prvního měsíce podávání profylaktických dávek kolchicinu anebo nesteroidních protizánětlivých látek u pacientů, kteří nemohou být kolchicinem léčeni. Ohledně vhodného dávkování, upozornění a varování viz odborná literatura. Dále se doporučuje zahajovat léčbu nízkými dávkami alopurinolu (100 mg denně) a dávku postupně zvyšovat do dosažení sérové hladiny kyseliny močové 357 (mol/l nebo méně (viz bod 4.2). Pokud se akutní záchvaty vyskytnou u pacientů užívajících alopurinol, léčba má pokračovat stejnou dávkou a akutní záchvat má být léčen vhodným nesteroidním antirevmatikem.
Allopurinol nemá být předepisován pacientům užívajícím azathioprin nebo 6-merkaptopurin, dokud není dávka těchto přípravků snížena na čtvrtinu původně předepsané dávky (viz bod 4.5).
Alopurinol nemá být podáván dětem a adolescentům do 15 let s výjimkou dětí se sekundární hyperurikémií u neoplastických onemocnění nebo s Lesch-Nyhanovým syndromem, protože u jiných stavů nebyla v této věkové kategorii bezpečnost a účinnost alopurinolu stanovena.
Pacientům se sníženou funkcí jater nebo ledvin mají být podány snížené dávky. Pacienti léčení pro hypertenzi nebo srdeční nedostatečnost, například diuretiky nebo ACE inhibitory, mohou mít současně poruchy renálních funkcí, proto má být alopurinol u této skupiny podáván s opatrností.
Asymptomatická hyperurikémie sama o sobě obecně není považována za indikaci pro užití alopurinolu. Dostatečný příjem tekutin a dieta i úprava stravovacích návyků mohou ovlivnit tento stav.
Xanthinová depozita: V případě vysokých hladin kyseliny močové (léčba maligních onemocnění, Lesch-Nyhanův syndrom) může vést podávání přípravku vzácně k rozvoji tkáňových deposit xanthinu. Toto riziko může být sníženo dostatečnou hydratací s dosažením optimálního zředění moči.
Vliv na tvorbu močových kamenů: dostatečná terapie alopurinolem vede k rozpuštění velkých renálních pánvičkových kamenů tvořených kyselinou močovou s přenesenou možností vlivu na ureter.
Při léčbě dny a kyselých močových kamenů má být objem vyprodukované moči minimálně 2 litry denně a pH moči má být udržováno mezi 6,4 a 6,8.
(cs)
|