Experimentálně byl ve vyšších dávkách zjištěn kortikoidům podobný účinek na nadledviny potkanů a psů, což naznačuje možnost podobného účinku u lidí při nejvyšších podávaných dávkách (300 mg/den).
Uznávané testy genotoxicity první volby přinesly u cyproteron acetátu negativní výsledky. Další testy však ukázaly, že cyproteron acetát byl schopen vytvářet adukty s DNA (a způsobit nárůst opravné aktivity DNA) v jaterních buňkách potkanů a opic a také v čerstvě izolovaných lidských hepatocytech. K vytváření aduktů docházelo při expozici, která se podle všeho může vyskytnout i při doporučených dávkách cyproteron acetátu. Užívání cyproteron acetátu způsobilo in vivo zvýšený výskyt fokálních, možná preneoplastických, jaterních lézí se změnami buněčných enzymů u samic potkanů, a nárůst mutací u transgenních potkanů nesoucích bakteriální gen, který sloužil jako cíl mutací. Klinická relevance těchto zjištění není v současnosti jistá. Dosavadní klinické zkušenosti nenasvědčují častějšímu výskytu jaterních tumorů u člověka.
Podle údajů ze studií reprodukční toxicity může podávání vysokých dávek cyproteron acetátu během hormonálně citlivého období diferenciace pohlavních orgánů (se začátkem okolo 45. dne gravidity) způsobit feminizaci samčích potomků. Kromě vlivu na diferenciaci samčích pohlavních orgánů nejsou u cyproteron acetátu žádné náznaky jiných potenciálně teratogenních účinků.
(cs)