| salt:hasText
| - Intramuskulární podání
Premedikace před celkovou anestézií
Dospělí: 0,07-0,10 mg/kg tělesné hmotnosti i.m., podle pacientova věku a celkového stavu (obvyklá dávka je přibližně 5 mg).
Děti: 0,15-0,20 mg/kg tělesné hmotnosti i.v. Děti vyžadují vyšší dávky než dospělí ve vztahu k jejich tělesné hmotnosti.
Starší a vážně nemocní pacienti: nízké dávky (0,025-0,05 mg/kg tělesné hmotnosti i.v.) jsou obyčejně dostačující. Tyto dávky musí být podány přibližně 30 minut před úvodem do anestézie.
Úvod do anestezie u dětí
0,15-0,20 mg/kg tělesné hmotnosti i.m., kombinovaná s 8 mg ketaminu na kg tělesné hmotnosti i.m.
Intravenózní podání
Intravenózní injekce musí být podaná pozvolna (přibližně 2,5 mg každých 10 sekund při úvodu do anestézie a 1 mg za 30 sekund k premedikaci). Nástup účinku je max. do 2 minut.
Premedikace před výkonem v místní anestézii nebo před diagnostickým vyšetřením
Dospělí: počáteční dávka je 2,5 mg i.v., 5-10 minut před výkonem. V případě nutnosti možno podávat další dávky po 1 mg i.v., celkové dávky vyšší než 5 mg i.v. nejsou obvykle potřebné.
Starší a vážně nemocní pacienti: počáteční dávka musí být redukovaná na 1-1,5 mg i.v. u vážně nemocných a starších pacientů. Injekce musí být pomalá (1 mg za 30 sekund). Celkové dávky vyšší než 3,5 mg i.v. nejsou obvykle potřebné.
Sedace v intenzivní péči
K sedaci na jednotce intenzivní péče je nutno pro dosažení požadovaného účinku dávky titrovat podle klinické odpovědi, věku a současné léčby.
Počáteční dávka je 0,03-0,3 mg/kg tělesné hmotnosti. Měla by být podána v průběhu 5 minut.
Udržovací dávka je 0,03-0,2 mg/kg/hod.
U pacientů s hypovolémií, při vazokonstrikci a hypotermii by měly být dávky redukovány nebo úvodní dávka vynechána.
Úvod a vedení celkové anestézie
Úvod do anestézie: 0,15-0,2 mg/kg tělesné hmotnosti i.v. v kombinaci s analgezií.
Pro udržení úrovně anestézie jsou nutné doplňující i.v. malé dávky podle klinického stavu pacienta. Injekce musí být pomalá (2,5 mg každých 10 sekund).
Intravenózní injekce mohou být zaměněné za infúze.
Pro intravenózní anestézii v kombinaci s anestetiky: 0,03-0,3 mg midazolamu/kg/hod.
Dávky musí být redukovány u rizikových chirurgických pacientů, u starších a zeslabených pacientů.
Midazolam se může při premedikaci před anestézií kombinovat s běžnými anticholergními látkami.
Jestliže je midazolam kombinován s analgetiky, musí být analgetika podána jako první.
Midazolam se pak titruje až do požadované úrovně sedace.
Použití u zvláštních skupin pacientů:
Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 10 ml/min) je farmakokinetika nenavázaného midazolamu po jednorázové i.v. dávce podobná jako u zdravých dobrovolníků. U pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) však po dlouhodobé infuzi byla průměrná doba trvání sedativního účinku u pacientů s renálním selháním mnohem vyšší, s největší pravděpodobností v důsledku akumulace α-hydroxymidazolam glukuronidu.
Pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min), kteří dostávali midazolam k navození anestézie, nejsou k dispozici žádné specifické údaje.
Porucha funkce jater
Porucha funkce jater snižuje clearance i.v. podávaného midazolamu s následným zvýšením terminálního poločasu. Proto mohou být klinické účinky zesílené a mohou trvat déle. Potřebnou dávku midazolamu je možné snížit a je třeba zajistit řádné monitorování vitálních funkcí pacienta. (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Viz výše a bod 4.4.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)