salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01D H51
Mechanismus účinku
Přípravek TIENAM sestává ze dvou složek: imipenemu a sodné soli cilastatinu v hmotnostním poměru 1:1.
Imipenem, rovněž označovaný jako N(formimidoylthienamycin, je semisyntetickým derivátem thienamycinu, což je mateřská sloučenina vytvářená vláknitou bakterií Streptomyces cattleya .
Imipenem vykazuje svou baktericidní aktivitu inhibicí syntézy buněčné stěny grampozitivních a gramengativních bakterií prostřednictvím vazby na proteiny vážící penicilin (PBPs).
Sodná sůl cilastatinu je kompetitivním, reverzibilním a specifickým inhibitorem dehydropeptidázy(I, což je enzym vyskytující se v ledvinách, který metabolizuje a inaktivuje imipenem. Nemá vnitřní antibakteriální aktivitu a neovlivňuje antibakteriální aktivitu imipenemu.
Vztah farmakokinetiky a farmakodynamiky
Podobně jako u jiných betalaktamových antibiotik bylo u imipenemu prokázáno, že s jeho účinností nejlépe koreluje doba, kdy jeho koncentrace přesahují MIC (T>MIC).
Mechanismus rezistence
Rezistence vůči imipenemu může být způsobena následujícími faktory:
snížená permeabilita vnější membrány gramnegativních bakterií (v důsledku snížené tvorby porinů)
imipenem může být aktivně z buňky odstraňován efluxní pumpou
snížená afinita PBPs k imipenemu
imipenem je stabilní vůči hydrolýze většinou betalaktamáz, včetně penicilináz a cefalosporináz produkovaných grampozitivními a gramnegativními bakteriemi, s výjimkou relativně vzácných betalaktamáz hydrolyzujících karbapenemy. Druhy odolné vůči jiným karbapenemům obecně vykazují korezistenci vůči imipenemu. Neexistuje žádná cílená zkřížená rezistence mezi imipenemem a látkami z chinolonové, aminoglykosidové, makrolidové a tetracyklinové třídy.
Limitní koncentrace
Limitní hodnoty MIC dle EUCAST pro imipenem k odlišení citlivých (S) patogenů od patogenů rezistentních (R) jsou následující (v 1,1 2010(04(27):
Enterobacteriaceae 1: S ≤2 mg/l, R >8 mg/l
Pseudomonas spp. 2: S ≤4 mg/l, R >8 mg/l
Acinetobacter spp.: S ≤2 mg/l, R >8 mg/l
Staphylococcus spp. 3: odvozeno z citlivosti na cefoxitin
Enterococcus spp.: S ≤4 mg/l, R >8 mg/l
Streptococcus A, B, C, G: citlivost betahemolytických streptokoků skupin A, B, C a G na betalaktamy je odovozena z citlivosti na penicilin.
Streptococcus pneumoniae 4: S ≤2 mg/l, R >2 mg/l
Další streptokoky 4: S ≤2 mg/l, R >2 mg/l
Haemophilus influenzae 4: S ≤2 mg/l, R >2 mg/l
Moraxella catarrhalis 4: S ≤2 mg/l, R >2 mg/l
Neisseria gonorrhoeae : k tomu, že Neisseria gonorrhoeae je dobrým cílem léčby imipenemem není dostatek důkazů.
Grampozitivní anaeroby: S ≤2 mg/l, R >8 mg/l
Gramnegativní anaeroby: S ≤2 mg/l, R >8 mg/l
Limitní koncentrace bez ohledu na druhy 5: S ≤2 mg/l, R >8 mg/l
1 Má se za to, že druhy Proteus a Morganella nejsou pro imipenem vhodnými cíly.
2 Limitní koncentrace pro Pseudomonas se týkají léčby ve vysokých, často podávaných dávkách (1 g každých 6 hodin).
3 Citlivost stafylokoků na karbapenemy je odvozena z citlivosti na cefoxitin.
4 Kmeny s hodnotami MIC vyššími, než jsou limitní hodnoty S/I jsou vzácné nebo dosud nebyly hlášeny. Identifikace a testy mikrobiální citlivosti na jakémkoli takovém izolátu musí být opakovány a pokud se výsledek potvrdí, musí se izolát poslat do referenční laboratoře. Dokud u potvrzených izolátů s MIC nad platnou limitní hodnotou rezistence nejsou k dispozici důkazy ohledně klinické odpovědi, musí se hlásit jako rezistentní.
5 Limitní koncentrace bez ohledu na druhy byly stanoveny hlavně na základě údajů o vztahu farmakodynamiky a farmakokinetiky a nejsou závislé na rozložení MIC u specifických druhů. Použijí se pouze u druhů, které nejsou uvedeny v přehledu limitních koncentrací vztažených k jednotlivým druhům nebo v poznámkách.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u zvolených druhů lišit podle místa a v čase, přičemž žádoucí jsou místní informace o rezistenci, zejména při léčení těžkých infekcí. V případě potřeby je nutno vyhledat radu experta, pokud je místní prevalence rezistence taková, že využitelnost léčiva je přinejmenším u některých typů infekce sporná.
Běžně citlivé druhy:
Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Staphylococcus aureus (citlivý na methicilin)*
Staphylococcus koaguláza negativní (citlivý na methicilin)
Streptococcus agalactiae
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus pyogenes
Skupina Streptococcus viridans
Gramnegativní aeroby:
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae
Moraxella catarrhalis
Serratia marcescens
Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens **
Peptostreptococcus spp.**
Gramnegativní anaeroby:
Bacteroides fragilis
Skupina Bacteroides fragilis
Fusobacterium spp .
Porphyromonas asaccharolytica
Prevotella spp.
Gramnegativní anaeroby:
Veillonella spp.
Druhy, u kterých může být problémem získaná rezistence:
Gramnegativní aeroby:
Acinetobacter baumannii
Pseudomonas aeruginosa
Vrozeně rezistentní druhy:
Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecium
Gramnegativní aeroby:
Některé kmeny Burkholderia cepacia (dříve Pseudomonas cepacia )
Legionella spp.
Stenotrophomonas maltophilia (dříve Xanthomonas maltophilia , dříve Pseudomonas maltophilia )
Další:
Chlamydia spp.
Chlamydophila spp.
Mycoplasma spp.
Ureoplasma urealyticum
*Všechny stafylokoky rezistentní na methicilin jsou rezistentní na imipenem/cilastatin
**Je použita limitní koncentrace bez ohledu na druhy EUCAST.
(cs)
|