| salt:hasText
| - Zacházení: Paklitaxel je cytotoxickým protirakovinným léčivem a při zacházení s paklitaxelem se musí postupovat opatrně. Zředění by měl provádět vyškolený personál za aseptických podmínek na k tomu určeném pracovišti. Měly by se použít vhodné rukavice. Je třeba vyvarovat se styku paklitaxelu s kůží a sliznicemi.
Dostane-li se roztok paklitaxelu do styku s kůží, umyjte postižené místo okamžitě důkladně mýdlem a vodou. Po místním styku s přípravkem bylo mezi následky mravenčení, pálení a zčervenání. Dostane-li se paklitaxel do styku se sliznicí, je třeba vymýt je důkladně množstvím vody. Po vdechnutí byla hlášena dušnost, bolest na prsou, pálení v krku a nevolnost.
Příprava k nitrožilnímu podání: Při ředění koncentrátu pro infuzi by se neměly s lahvičkami paklitaxelu používat cytostatické rozplňovací stříkačky ani jiné podobné nástroje s hroty, neboť mohou způsobit kolaps uzávěru a tím narušit sterilní integritu roztoku.
Před infuzí se paklitaxel musí zředit na roztok připravený k infuzi (0,3 až 1,2 mg/ml) aseptickou metodou jedním z níže uvedených roztoků:
9 mg/ml (0,9%) roztoku chloridu sodného na infuze,
50 mg/ml (5%) roztoku glukosy na infuze,
50 mg/ml roztoku glukosy a 9 mg/ml roztoku chloridu sodného a infuze, nebo
Ringerovým roztokem obsahujícím 50 mg/ml glukosy.
Naředěné roztoky připravené k infuzi jsou pouze k jednorázovému použití.
Uchovávání roztoku připraveného k infuzi viz bod 6.3.
Roztok připravený k infuzi se musí vizuálně zkontrolovat, aby v něm nebyly částice a aby nebyl zabarvený.
Při přípravě může být roztok jemně zakalený, což se připisuje složení vehikula a nedá se odstranit filtrací. Zákal však neovlivňuje účinnost přípravku. Roztok k infuzi se má podávat přes vestavěný filtr s mikroporézní membránou s maximální velikostí pórů 0,22 mikronů. Při simulovaném podání roztoku pomocí i.v. hadičky s vestavěným (0,22 mikronů) filtrem nebylo zjištěno žádné významné snížení účinnosti.
Při infuzích paklitaxelu byl občas hlášen výskyt sraženin, které vznikly obvykle ke konci 24-hodinového infuzního intervalu. Ke snížení rizika vzniku sraženin by se paklitaxel měl použít co nejdříve po zředění a roztokem by se nemělo přílišně třepat ani míchat. Infuzní roztok by se měl během infuze pravidelně kontrolovat a vzniknou-li sraženiny, měla by se infuze zastavit.
Pro minimalizaci kontaktu pacienta s DEHP, který se může uvolňovat z infuzních vaků, souprav nebo jiných lékařských nástrojů vyrobených z měkčeného PVC, by měl být naředěný roztok paklitaxelu uchováván v lahvích neobsahujících PVC (sklo, polypropylen) nebo ve plastových vacích (polypropylen, polyolefin) a rovněž soupravy použité k podávání by neměly obsahovat DEHP. Použití filtrů, které obsahují krátkou přívodní nebo vývodní trubici z měkčeného PVC, nevedlo k významnému uvolňování DEHP.
Likvidace: Všechen materiál použitý kpřípravě, podávání, infúzi nebo jinak přicházející do kontaktu s paklitaxelem se musí umístit do vhodné bezpečnostní nádoby a zlikvidovat podle standardních nemocničních postupů vyžadovaných u cytostatik.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)