| salt:hasText
| - Profylaxe tromboembolické choroby:
všeobecná chirurgie: 0,3 ml FRAXIPARIN MULTI (2 850 IU anti-Xa) subkutánně 1x za den po dobu nejméně 7 dnů, první dávka 2-4 hod před operací. V každém případě je třeba pokračovat v podávání nadroparinu během celého rizikového období, přinejmenším do propuštění pacienta do ambulantní péče.
ortopedie: podává se subkutánně v dávkách uvedených v tabulce níže (údaje v tabulce vycházejí z cílové dávky 38 anti-Xa IU/kg tělesné hmotnosti, 4 den po operaci je dávka zvýšena o 50 %) první dávka 12 hodin před výkonem a další 12 hodin po výkonu podle tělesné hmotnosti, pokračování léčby po dobu nejméně 10 dnů, v každém případě je třeba pokračovat v podávání nadroparinu během celého rizikového období, přinejmenším do propuštění pacienta do ambulantní péče.
Ortopedie
Dávka přípravku FRAXIPARIN MULTI aplikovaná
1x denně subkutánně
tělesná hmotnost (kg)
12 hodin před a po operaci a poté jednou denně až do 3. dne po operaci
od 4. dne dále
< 50
0,2 ml (1 900 IU anti-Xa)
0,3 ml (2 850 IU anti-Xa)
50-69
0,3 ml (2 850 IU anti-Xa)
0,4 ml (3 800 IU anti-Xa)
> 70
0,4 ml (3 800 IU anti-Xa)
0,6 ml (5 700 IU anti-Xa)
Léčba tromboembolické choroby:
Při léčbě tromboembolické choroby by měla být perorální antikoagulační terapie zahájena co nejdříve, pokud se neobjeví kontraindikace. Léčba přípravkem FRAXIPARIN MULTI by neměla skončit dříve, než se prokáže, že perorální antikoagulační terapie je dostatečně účinná (na základě vyšetření INR).
Přípravek FRAXIPARIN MULTI by měl být podáván subkutánně dvakrát denně (po 12 hodinách), obvykle po dobu 10 dnů. Dávka se stanovuje podle tělesné hmotnosti, jak je uvedeno v tabulce níže (údaje v tabulce vychází z cílové dávky 86 anti-Xa IU/kg).
Léčba tromboembolické choroby
Tělesná hmotnost (kg)
Dávka přípravku FRAXIPARIN MULTI aplikovaná
2x denně subkutánně
< 50
0,4 ml (3 800 IU anti-Xa)
50-59
0,5 ml (4 750 IU anti-Xa)
60-69
0,6 ml (5 700 IU anti-Xa)
70-79
0,7 ml (6 650 IU anti-Xa)
80-89
0,8 ml (7 600 IU anti-Xa)
90-99
0,9 ml (8 550 IUanti-Xa)
> 100
1,0 ml (9 500 IU anti-Xa)
Pozornost by měla být věnována skutečnosti, že rostoucí dávkování nízkomolekulárního heparinu v závislosti na tělesné hmotnosti nelze vztáhnout na pacienty vážící více než 100 kg a méně než 40 kg, u kterých nízkomolekulární heparin nemusí působit či se u nich mohou vyskytnout projevy hemoragie.
Tito pacienti musí být pečlivě klinicky sledováni.
Prevence krevního srážení během hemodialýzy:
Optimální dávka je individuální pro každého pacienta a závisí na technických podmínkách dialýzy. FRAXIPARIN MULTI se obvykle podává jednorázově přímo do arteriální části dialyzačního setu vždy na začátku výkonu. U pacientů bez zvýšeného rizika krvácení se doporučují následující dávky podle tělesné hmotnosti. Tyto dávky jsou obvykle postačující pro výkon trvající čtyři hodiny.
Prevence krevního srážení během hemodialýzy
Tělesná hmotnost (kg)
Dávka přípravku FRAXIPARIN MULTI aplikovaná
na počátku dialýzy do arteriální části dialyzačního setu
< 50
0,3 ml (2 850 IU anti-Xa)
50-69
0,4 ml (3 800 IU anti-Xa)
> 70
0,6 ml (5 700 IU anti-Xa)
Pacientům se zvýšeným rizikem krvácení se podává poloviční dávka, než je uvedeno.
Další menší dávka může být podána během dialýzy, pokud výkon trvá déle než 4 hodiny. Dávka při následující dialýze by měla být přizpůsobena podle potřeby na základě pozorovaného účinku.
Pacienti by měli být během každé dialýzy pečlivě sledováni, zda se neobjeví známky krvácení nebo srážení krve v dialyzačním přístroji.
Léčba nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu myokardu
FRAXIPARIN MULTI se podává subkutánně 2x denně (po 12 hodinách) . Léčba trvá obvykle 6 dní. V klinických studiích byl pacientům s nestabilní anginou pectoris a non-Q infarktem myokardu podáván nadroparin v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou v dávce do 325 mg denně.
Počáteční dávka FRAXIPARINE se podává formou intravenózní bolusové injekce a následné dávky se podávají jako subkutánní injekce. Velikost dávky se upravuje podle tělesné hmotnosti pacienta, jak je uvedeno v tabulce níže (údaje v tabulce vychází z cílové dávky 86 anti-Xa IU/kg tělesné hmotnosti).
Léčba nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu myokardu
Tělesná hmotnost (kg)
Aplikovaný objem
Počáteční i.v. bolus
s.c. injekce
(každých 12 hodin)
ekvivalent
IU anti-Xa
< 50
0,4 ml
0,4 ml
3800
50-59
0,5 ml
0,5 ml
4750
60-69
0,6 ml
0,6 ml
5700
70-79
0,7 ml
0,7 ml
6650
80-89
0,8 ml
0,8 ml
7600
90-99
0,9 ml
0,9 ml
8550
( 100
1,0 ml
1,0 ml
9500
Starší pacienti
U starších pacientů není třeba žádná úprava dávkování, pokud není porušena funkce ledvin. Před zahájením léčby se doporučuje zkontrolovat renální funkce (viz Porucha funkce ledvin níže a bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
Profylaxe tromboembolické choroby
U pacientů s mírným poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 50 ml/min) není třeba snižovat dávku.
Středně těžké až těžké poškození funkce ledvin je spojeno se zvýšenou expozicí nadroparinu. U těchto pacientů existuje zvýšené riziko tromboembolismu a krvácení.
Pokud je po zvážení individuálních rizikových faktorů pro vznik krvácení a tromboembolismu u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 30 ml/min a < 50 ml/min) považováno snížení dávky za vhodné, doporučuje se snížit dávku o 25 až 33 % (viz bod 4.4 a 5.2).
U pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin (ClCr < 30 ml/min) by měla být dávka snížena o 25 až 33 % (viz bod 4.4 a 5.2).
Léčba tromboembolické choroby, nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu myokardu
U pacientů s mírným poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 50 ml/min) není třeba snižovat dávku.
Středně těžké až těžké poškození funkce ledvin je spojeno se zvýšenou expozicí nadroparinu. U těchto pacientů existuje zvýšené riziko tromboembolismu a krvácení.
Pokud je po zvážení individuálních rizikových faktorů pro vznik krvácení a tromboembolismu u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≥ 30 ml/min a < 50 ml/min) považováno snížení dávky za vhodné, doporučuje se snížit dávku o 25 až 33 % (viz bod 4.4 a 5.2).
Nadroparin je kontraindikován u pacientů s těžkým renálním poškozením (viz bod 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny žádné studie.
Způsob podání
U různých nízkomolekulárních heparinů se používají různé systémy měrných jednotek pro vyjadřování dávkování a je tedy nutné vždy přesně dodržovat specifické schéma dávkování pro příslušný přípravek. Nadroparin by se proto neměl v průběhu léčby zaměňovat za jiný nízkomolekulární heparin. Mimoto je třeba věnovat pozornost používání správné lékové formy nadroparinu s normální nebo dvojnásobnou silou, neboť mají odlišný dávkovací režim.
Přípravek není určen k intramuskulárnímu podání.
V průběhu celé léčby přípravkem FRAXIPARIN MULTI by měl být sledován počet krevních destiček (viz bod 4.4).
V případě podání přípravku FRAXIPARIN MULTI souběžně se spinální nebo epidurální anestézií nebo lumbální punkcí je zapotřebí dodržovat specifická doporučení týkající se časového odstupu aplikace jednotlivých dávek (viz bod 4.4).
Technika subkutánního podání
Přípravek je určen pro subkutánní podání (s výjimkou podání při hemodialýze a s výjimkou bolusu při léčbě nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu myokardu). Injekce se vpichuje do podkožní tkáně v anterolaterální oblasti břicha, střídavě vlevo a vpravo. Jehla musí být zavedena kolmo (nikoli ve směru tečny) do kožní řasy vytvořené mezi palcem a ukazovákem podávajícího. Řasa musí být udržována po celou dobu podávání injekce. Místo vpichu se nemá třít.
Při hemodialýze je FRAXIPARIN MULTI aplikován přímo do arteriální části dialyzačního setu na počátku každé hemodialýzy. Uvedené schéma dávkování je třeba přísně dodržovat s ohledem na jednotlivé indikace.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)