salt:hasText
| - Absorpce : Po perorálním podání opakovaných dávek ziprasidonu spolu s jídlem se vrcholové sérové koncentrace typicky objevují 6-8 hodin po dávce. Absolutní biologická dostupnost dávky 20 mg je 60% po jídle. Farmakokinetické studie prokázaly, že biologická dostupnost ziprasidonu je zvýšena až o 100%, je-li ziprasidon podáván s jídlem. Proto je doporučeno podávat ziprasidon s jídlem.
Distribuce : Distribuční objem je přibližně 1,1 l/kg. Ziprasidon se z více než 99% váže na plazmatické bílkoviny v séru.
Biotransformace a eliminace : Střední terminální poločas ziprasidonu je přibližně 6,6 hodin po perorálním podání. Rovnovážného stavu je dosaženo během 1-3 dnů. Střední clearance ziprasidonu podaného nitrožilně je 5 ml/min/kg Přibližně 20% podané dávky je vylučováno močí a cca 66% je vylučováno stolicí.
Ziprasidon v případě terapeutického dávkovacího rozmezí 40-80 mg 2x denně u nasycených jedinců vykazuje lineární kinetiku.
Po perorálním podání je ziprasidon extenzivně metabolizován a jen velmi malé množství je vylučováno močí ((1%) nebo stolicí ((4%) v nezměněné podobě. Ziprasidon je primárně vylučován 3 metabolickými cestami, z nichž se pak v séru vyskytují jeho 4 hlavní metabolity: benzisothiazol piperazin (BITP) sulfoxid, BITP sulfon, ziprasidon sulfoxid a S-methyl-dihydroziprasidon. Přibližně 20% podané dávky je vylučováno močí a cca 66% je vylučováno stolicí. Nezměněný ziprasidon představuje cca 44% ze všech podob léku v séru.
In vivo studie ukazuje, že konverze na S-methyl-dihydroziprasidon je hlavní cestou metabolizmu ziprasidonu. In vitro studie naznačují, že tento metabolit vzniká katalyzovanou redukcí aldehydoxydázy, s následnou S-metylací. Zapojen je i oxidativní metabolizmus, především prostřednictvím CYP3A4 s potenciálním přispěním CYP1A2.
Ziprasidon, S-methyl-dihydroziprasidon a ziprasidon-sulfoxid vykazovaly během testování in vitro společné vlastnosti, které mohou mít za následek prodloužení QTc intervalu. S-methyl-dihydroziprasidon je většinou vylučován stolicí a je metabolizován katalyzací CYP3A4. Ziprasidon sulfoxid je vylučován renální exkrecí a sekundárně metabolizován katalyzací přes CYP3A4.
Zvláštní populace pacientů
Farmakokinetický skríning u pacientů neodhalil žádné významné farmakokinetické rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky.
Neexistují žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice ziprasidonu po perorálním podání mezi mladými a staršími jedinci, muži nebo ženami. Farmakokinetika ziprasidonu u pediatrických pacientů ve věku 10-17 let byla podobná té u dospělých, po korekci rozdílů v tělesné hmotnosti.
V souladu s poznatkem, že renální clearance přispívá pouze velmi málo k celkové clearance, nebylo zaznamenáno progresívní zvýšení expozice ziprasidonu, byl-li podán pacientům s rozdílným stupněm renálních funkcí. Expozice po perorální dávce 20 mg 2x denně po dobu 7 dnů byla u pacientů s mírným (clearance kreatininu 30-60 ml/min), se středně závažným (clearance kreatininu 10-29 ml/min) až závažným (vyžadujícím dialýzu) snížením funkce ledvin 146%, 87% resp. 75% expozice u pacientů s normální funkcí ledvin (>70 ml/min). Není známo, zda jsou zvýšeny sérové koncentrace u těchto pacientů.
U mírné a středně těžké jaterní dysfunkce (Child-Pugh třída A nebo B) způsobené cirhózou byla sérová koncentrace ziprasidonu po perorálním podání zvýšena o 30% a terminální poločas byl o 2 hodiny delší než u normálních pacientů. Vliv poškození jater na sérové koncentrace metabolitů není znám.
(cs)
|