| salt:hasText
| - Potenciální interakce související s olmesartan-medoxomilem i hydrochlorothiazidem:
Současné užívání se nedoporučuje:
Lithium:
Při současném podávání lithia a inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu, a vzácně antagonistů angiotenzinu II, bylo pozorováno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Kromě toho thiazidová diuretika snižují renální clearance lithia a následně může být zvýšeno riziko toxicity lithia. Proto se nedoporučuje současné užívání přípravku Sarten Plus H a lithia (viz bod 4.4). Pokud je současné použití nutné, doporučuje se pečlivé sledování hladin lithia v séru.
Současné užívání vyžaduje opatrnost:
Baklofen:
Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.
Nesteroidní antirevmatika:
Nesteroidní antirevmatika (tj. acetylsalicylová kyselina > 3 g/den, COX-2 inhibitory a neselektivní NSA) mohou snižovat antihypertenzní účinek thiazidových diuretik a antagonistů angiotenzinu II. U některých pacientů s narušenou funkcí ledvin (např. dehydrovaných pacientů nebo starších pacientů s oslabenou funkcí ledvin) může současné podávání antagonistů angiotenzinu II a léčiv inhibujících cyklooxygenázu vyústit v další zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto taková kombinace musí být podávána s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být dostatečně hydratovaní a uvážit je třeba i sledování renálních funkcí po zahájení souběžné terapie i následné periodické sledování.
Současné užívání je třeba uvážit:
Amifostin:
Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.
Jiná antihypertenziva:
Antihypertenzní účinek přípravku Sarten Plus H může být při současném užívání jiných antihypertenziv zvýšen.
Alkohol, barbituráty, narkotika a antidepresiva:
Může dojít k zesílení ortostatické hypotenze.
Potenciální interakce související s olmesartan-medoxomilem:
Současné užívání se nedoporučuje:
Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku:
Na základě zkušeností s používáním jiných léků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin, souběžné užívání kalium šetřících diuretik, doplňků stravy s draslíkem, náhrad solí s obsahem draslíku nebo jiných léků, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin, ACE inhibitory), může vést k vzestupu hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4). Jestliže se musí spolu s přípravkem Sarten Plus H předepsat léky, které ovlivňují hladinu draslíku, doporučuje se následně sledovat hladinu draslíku v séru.
Další informace:
Po léčbě antacidy (hydroxid hlinito-hořečnatý) bylo pozorováno mírné snížení biologické dostupnosti olmesartanu.
Olmesartan-medoxomil nemá významný vliv na farmakokinetiku nebo farmakodynamiku warfarinu nebo farmakokinetiku digoxinu.
Současné podávání olmesartan-medoxomilu s pravastatinem nemělo u zdravých dobrovolníků klinicky významný vliv na farmakokinetiku ani jedné z těchto látek.
In vitro olmesartan nevykazoval klinicky významné inhibiční účinky na lidské enzymy cytochromu P450, tj. enzymy 1A1/2, 2A6, 2C8/9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4, a neměl žádné nebo jen minimální indukční účinky na aktivitu cytochromu P450 u potkanů. Klinicky významné interakce mezi olmesartanem a léky metabolizovanými výše uvedenými enzymy cytochromu P450 se nepředpokládají.
Potenciální interakce související s hydrochlorothiazidem:
Současné užívání se nedoporučuje:
Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku:
Účinek hydrochlorothiazidu vedoucí ke kaliové depleci (viz bod 4.4) může být potencován souběžným podáváním dalších léčivých přípravků působících ztráty draslíku a hypokalemii (např. další kaliuretická diuretika, laxativa, kortikoidy, ACTH, amfotericin, karbenoxolon, sodná sůl penicilinu G nebo deriváty salicylové kyseliny). Současné užívání se proto nedoporučuje.
Současné užívání vyžaduje opatrnost:
Soli vápníku:
Thiazidová diuretika mohou zvyšovat hladinu vápníku v séru vzhledem k jeho sníženému vylučování. Pokud je třeba předepsat doplňky vápníku, je nutné sledovat hladinu vápníku v séru a podle toho upravit dávkování vápníku.
Cholestyraminové a kolestipolové pryskyřice:
Absorpce hydrochlorothiazidu je v přítomnosti pryskyřic měnících anionty zhoršena.
Kardiogenní glykosidy
Thiazidovými diuretiky indukovaná hypokalemie nebo hypomagnesemie mohou napomoci rozvoji digitálisových srdečních arytmií.
Léčivé přípravky, jejichž účinnost je ovlivněná změnami draslíku v séru:
Pravidelné sledování hladiny draslíku v séru a EKG se doporučuje v případech, kdy se Sarten Plus H podává s léky, jejichž účinnost je ovlivněná změnou hladiny draslíku v séru (např. kardiogenní glykosidy a antiarytmika) a s léky, které mohou vyvolat poruchy rytmu typu torsades de pointes (komorová tachykardie) (některá antiarytmika), protože hypokalemie je predisponující faktor ke vzniku torsades de pointes (komorové tachykardie):
antiarytmika Ia. třídy (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid)
antiarytmika III. třídy (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid)
některá neuroleptika (např. thioridazin, chlorpromazin, levopromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol)
jiné léky (např. bepridil, cisaprid, difemanil, erytromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vinkamin i.v.).
Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin):
Účinek nedepolarizujícíh myorelaxancií může být hydrochlorothiazidem zesílen.
Anticholinergika (např. atropin, biperiden):
Vzestup biologické dostupnosti thiazidových diuretik daný snížením gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování žaludku.
Antidiabetika (perorální antidiabetika a inzulin):
Léčba thiazidovými diuretiky může ovlivnit glukózovou toleranci. Může být proto zapotřebí provést úpravu dávky antidiabetika (viz bod 4.4).
Metformin:
Metformin musí být používán s opatrností vzhledem k riziku laktátové acidózy vyvolané možným selháním funkce ledvin po hydrochlorothiazidu.
Beta-blokátory a diazoxid:
Hyperglykemický účinek beta-blokátorů a diazoxidu může být thiazidovými diuretiky zvýšen.
Presorické aminy (např. noradrenalin):
Účinek presorických aminů může být snížen.
Léčivé přípravky používané v léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol):
Protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu kyseliny močové v séru, může být nutná úprava dávky urikosurik. Potřebné může být zvýšení dávek probenecidu nebo sulfinpyrazonu. Souběžné podávání thiazidových diuretik může zvýšit výskyt reakcí z přecitlivělosti na alopurinol.
Amantadin:
Thiazidová diuretika mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků vyvolaných amantadinem.
Cytotoxické léky (např. cyklofosfamid, methotrexát):
Thiazidová diuretika mohou snižovat vylučování cytotoxických léků ledvinami a zesilovat jejich myelosupresivní účinky.
Salicyláty:
Při podávání vysokých dávek salicylátů může hydrochlorothiazid zvyšovat toxický účinek salicylátů na centrální nervový systém.
Methyldopa:
Při současném užívání hydrochlorozhiazidu a methyldopy byla v ojedinělých případech zaznamenána hemolytická anemie.
Cyklosporin:
Současné užívání cyklosporinu může zvyšovat riziko hyperurikemie a komplikací dny.
Tetracykliny:
Současné podávání tetracyklinů a thiazidových diuretik zvyšuje riziko vzestupu močoviny, indukovaného tetracykliny. Tato interakce se pravděpodobně nevztahuje na doxycyklin.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)