| salt:hasText
| - Přípravek Glimepirid-ratiopharm musí být užíván těsně před jídlem nebo během jídla.
Pokud je příjem jídel v nepravidelných hodinách nebo je-li vynecháváno jídlo, léčba glimepiridem může vést k hypoglykémii. Možné příznaky hypoglykémie jsou bolest hlavy, vlčí hlad, nauzea, zvracení, letargie, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivita, porucha koncentrace, porucha ostražitosti a reaktivity, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie, třes, parézy, poruchy čití, točení hlavy, bezmocnost, ztráta sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, somnolence a ztráta vědomí až koma, mělké dýchání, bradykardie. Dále mohou být přítomny projevy adrenergních kontraregulačních mechanismů, jako je pocení, studená a vlhká kůže, úzkost, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris, srdeční arytmie.
Klinický obraz těžké hypoglykémie může připomínat cévní mozkovou příhodu.
Příznaky lze téměř vždy rychle zvládnout okamžitým podáním sacharidů (cukr). Umělá sladidla jsou neúčinná.
Ze zkušenosti s jinými deriváty sulfonylurey je známo, že navzdory úvodním úspěšným opatřením se může hypoglykémie opakovat.
Těžká nebo dlouhotrvající hypoglykémie, pouze částečně zvládnutá obvyklým množstvím cukru, vyžaduje bezprostřední léčbu a sledování lékařem, v některých případech i hospitalizaci.
Faktory predisponující k hypoglykémii zahrnují:
neochota či (zejména u starších pacientů) neschopnost spolupracovat;
podvýživa, nepravidelný příjem potravy či vynechávání jídel či období půstu;
nerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidů;
změna diety;
konzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídel;
snížení renálních funkcí;
těžká porucha jaterních funkcí;
předávkování glimepiridem;
některá nekompenzovaná onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus sacharidů nebo kontraregulační mechanismy hypoglykémie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin);
současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5 ).
Během léčby glimepiridem musí být pravidelně měřena glykémie a glykosurie. Dále se doporučuje pravidelné stanovování glykosylovaného hemoglobinu.
Během léčby glimepiridem je rovněž nutno sledovat jaterní funkce a krevní obraz (zvláště leukocyty a trombocyty).
Ve výjimečných stresových situacích (např. úraz, operace, infekce spojená s horečkou) může být indikováno dočasné převedení pacienta na léčbu inzulínem.
Dosud není zkušenost s podáváním glimepiridu pacientům s těžkou jaterní nedostatečností nebo pacientům na hemodialýze. U pacientů s těžkou jaterní či renální nedostatečností je indikováno převedení na léčbu inzulínem.
Podávání derivátům sulfonylurey pacientům s G6PD-deficiencí může vést k hemolytické anémii. Protože glimepirid patří do skupiny derivátů sulfonylurey, je třeba u této skupiny pacientů dbát zvýšené opatrnosti a zvážit alternativní léčbu léky z jiné skupiny.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácně se vyskytující vrozenou galaktózovou intolerancí, laktázovou deficiencí nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí by neměli přípravek užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)