salt:hasText
| - Hypotenze a respiratorní deprese se zvyšují s prohlubující se anestezií.
Při udržování anestezie vede zvyšování koncentrace sevofluranu ke snížení krevního tlaku v závislosti na dávce. Nadměrný pokles krevního tlaku může být spojen s hloubkou anestézie, v takových případech může být upraven snížením vdechované koncentrace sevofluranu.
Jako u všech anestetik, zvláštní pozornost je nutno věnovat výběru dávky pro hypovolemické, hypotenzní či oslabené pacienty.
Jako u všech anestetik, udržování hemodynamické stability je důležité k předcházení ischemie myokardu u pacientů s koronárními chorobami.
U pacientů s rizikem zvýšení intrakraniálního tlaku je nutno dbát na opatrné podávání sevofluranu ve spojení s postupy pro snížení intrakraniálního tlaku (např. hyperventilace).
Zvýšenou pozornost je nutno věnovat při použití sevofluranu v porodnické anestézii, protože relaxační účinek na dělohu může zvýšit riziko děložního krvácení (viz bod 4.6).
Maligní hypertermie: U jedinců, kteří k tomu mají skon, může inhalace silných anestetických látek vést k hypermetabolickému stavu svalů skeletu, což vede k vyšším požadavkům na kyslík a ke klinickému syndromu známému jako maligní hypertermie. Léčba zahrnuje ukončení podávání vyvolávacích látek (např. sevofluranu), podávání intravenózního dantrolenu sodného a další podpůrnou léčbu. Později může dojít k selhání ledvin, jestliže je to možné, doporučuje se sledovat a udržovat tvorbu moči.
Použití inhalačních anestetických látek je spojováno se vzácnými případy zvýšení množství draslíku v séru, které vede k srdečním arytmiím a smrti u dětí během postoperačního období. Stav byl popsán v pacientů s latentním i s exacerbovaným neuromuskulárním onemocněním, zvláště u Duchennovy svalové dystrofie. Použití suxamethonia bylo spojováno s většinou z těchto případů, ale ne se všemi. Tito pacienti vykazovali známky poškození svalů se zvýšenou koncentrací kreatinkinázy v séru a myoglobinurií. U těchto pacientů NEBYLY klasické znaky maligní hypertermie, jako je rigidita svalů, rychlé zvýšení tělesné teploty či zvýšená spotřeba kyslíku a zvýšená produkce oxidu uhličitého. Doporučuje se rychlá a důkladná léčba hyperkalémie a arytmie. Indikuje se pozdější vyhodnocení pro latentní neuromuskulární onemocnění.
U dětských pacientů s Pompeho chorobou byly hlášeny ojedinělé případy ventrikulární arytmie.
Pozornosti je třeba u pacientů s chorobou jater (včetně virové hepatitidy) (viz. bod 4.3 a 4.8). U pacientů s opakovaným vystavením halogenovaným uhlovodíkům, včetně sevofluranu, může během relativně krátké doby dojít ke zvýšenému riziku hepatického poškození.
Protože klinické hodnocení zahrnovalo pouze malé množství pacientů s poruchou funkce ledvin (základní hladina sérového kreatininu vyšší než 133 µmol/l), bezpečnost podávání sevofluranu v této skupině nebyla plně stanovena. Sevofluran se proto musí u pacientů s poruchou funkce ledvin používat velice opatrně. V některých studiích na potkanech převyšovala nefrotoxicita u zvířat vystavených sloučenině A (pentafluoropropenyl fluoromethyl ether (PIFE)) hodnoty získané během normálních klinických sledování. Mechanismus této renální toxicity u potkanů není znám a důležitost pro člověka nebyla určena (viz. bod 5.3, Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti.). U pacientů s poruchami ledvin se doporučuje pooperační sledování funkce ledvin.
Použití sevofluranu bylo spojeno se záchvaty u dětí a dospívajících i starších lidí s predispozicí rizikových faktorů či bez nich. Před použitím sevofluranu u pacientů s rizikem záchvatů je nutné klinické vyhodnocení. U dětí je nutno omezit hloubku anestézie. EEG může umožnit optimální dávky sevofluranu a pomoci zabránit vývoji záchvatů u pacientů s predispozicemi k záchvatům (bod 4.8).
U dětí byly sledovány dystonické pohyby (viz bod 4.8).
Před propuštěním z pooperačního pokoje je nutno pozorně vyhodnotit probuzení pacienta z narkózy. Se sevofluranem obvykle dochází k rychlému probuzení pacienta z narkózy, takže může být potřeba časného ošetření bolesti po operaci. Rychlé probuzení dětí může být spojeno s rozrušením a nedostatkem spolupráce (asi u 25 % případů).
Zkušenosti s opakovaným podáním sevofluranu jsou velice omezené. Nedošlo však k výrazným rozdílům mezi nežádoucími reakcemi po prvním podání v porovnání s opakovaným podáním.
Sevofluran se musí u pacientů s myasthenia gravis musí používat velice opatrně.
Jako jiná halogenovaná anestetika, sevofluran může způsobovat při zavádění kašel.
Sevofluran může způsobovat prodlužování QTc. Klinicky to může ve vzácných případech vést k torsade de pointes. Sevofluran musí být opatrně podáván u rizikových pacientů, jako jsou starší pacienti či pacienti s diagnózou vrozené prodloužení QTc.
Možné interakce s absorbenty CO2
Když dojde k vyschnutí oxidu uhličitého v odpařovači po delším období používání výsledkem průtoku suchého vzruchu okruhem, může nastat exotermická reakce s degradací nestálého anestetika. Při použití sevofluranu ve spojení s vyschlými absorbenty CO2 , zvláště těmi obsahujícími hydroxid draselný (např. Baralyme), byly hlášeny vzácné případy vysokého zahřátí, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologickém přístroji. Neobvykle opožděný nárůst či pokles koncentrace vdechovaného sevofluranu v porovnání s nastavení odpařovače může být spojen s nadměrným zahříváním nádoby pro absorpci CO2.
Degradace sevofluranu byla sledována v dýchacích obězích s experimentálním anesteziologickém přístroji používajícím vysušené absorbenty CO2 a maximální koncentraci sevofluranu (8%) po delší dobu ( 2 hodiny). Koncentrace formaldehydu v anesteziologickém respiratorním obvodu (s použitím hydroxidu sodného obsahujícího absorbenty) byly konzistentní s množstvím, o kterém je známo, že působí respiratorní dráždění. Klinická důležitost degradačních produktů sledovaných v tomto extrémním experimentálním modelu není známa.
Je třeba vzít v úvahu, že barva indikátoru se nemusí v důsledku vysušení změnit. Absorbent oxidu uhličitého musí být pravidelně vyměňován bez ohledu na stav. Jestliže má zdravotnický pracovník podezření, že došlo k vyschnutí absorbentu oxidu uhličitého, musí ho před dalším použitím nestálého anestetika (jako je sevofluran) vyměnit.
(cs)
|