| salt:hasText
| - Pacienti musí být srozumitelně poučeni, že léčbu je nutno podávat jednou týdně a ne každý den.
Nesprávné užívání methotrexátu může vést k těžkým, včetně potenciálně smrtelným, nežádoucím účinkům. Zdravotníci a pacienti mají být jasně poučeni.
Léčení pacienti musí být příslušně sledováni, aby byly příznaky možné toxicity nebo nežádoucí účinky rozpoznány a vyhodnoceny bez prodlevy. Methotrexát se tedy smí podávat pouze pod dohledem lékařů se znalostmi a zkušenostmi s antimetabolitovou léčbou.
Kvůli riziku závažné nebo dokonce smrtelné toxické reakce, musí lékař pacienty důkladně informovat o rizicích spojených s léčbou (včetně časných projevů a příznaků toxicity) a s doporučenými bezpečnostními opatřeními. Je nutno je informovat o nezbytnosti okamžité porady s lékařem, pokud se objeví příznaky intoxikace, i o následném nezbytném sledování příznaků intoxikace (včetně pravidelných laboratorních testů).
Dávky nad 20 mg/týdně mohou být nicméně spojeny se zřetelným zvýšením toxicity, zejména s útlumem kostní dřeně.
V souvislosti s léčbou methotrexátem, v jejím průběhu nebo krátce po ukončení, byly u lidí hlášeny poruchy plodnosti, oligospermie, menstruační dysfunkce a amenorrhea. Methotrexát také u člověka způsobuje embryotoxicitu, potraty a defekty plodu. Proto je s pacienty/kami ve fertilním věku potřeba prodiskutovat možná rizika spojená s reprodukcí (viz bod 4.6).
Mužům léčeným methotrexátem se doporučuje, aby během léčby a nejméně 6 měsíců poté nepočali dítě. Jelikož léčba methotrexátem může vést k těžkým a případně ireverzibilním poruchám spermatogeneze, měli by muži konzultovat možnost uchování spermatu před zahájením léčby.
Je nutno zamezit kontaktu kůže a sliznic s methotrexátem. Při kontaminaci je nutno postižené oblasti opláchnout velkým množstvím vody.
Doporučená vyšetření a bezpečnostní opatření:
Před zahájením léčby methotrexátem nebo jejím opětovném nasazení :
Kompletní krevní obraz s diferenciálním rozpočtem leukocytů a trombocyty, jaterní enzymy, bilirubin, sérový albumin, RTG hrudníku a vyšetření renálních funkcí. Pokud existuje klinická indikace, je potřeba vyloučit tuberkulózu a hepatitidu.
Během léčby (během prvních dvou týdnů každý týden, další měsíc každé dva týdny; poté v závislosti na počtu leukocytů a stabilitě pacienta minimálně jednou měsíčně po dobu dalších 6 měsíců a nejméně každé tři měsíce při delší léčbě):
Zvýšená frekvence kontrol musí být rovněž zvážena v případě zvyšování dávky. Zejména starší pacienty je nutno vyšetřovat na časné známky toxicity v krátkých intervalech.
Vyšetření dutiny ústní a hrdla na slizniční změny.
Kompletní krevní obraz s diferenciálním rozpočtem a trombocyty. Útlum krvetvorby navozený methotrexátem se může objevit náhle a to i po zdánlivě bezpečných dávkách. Při jakémkoli významném propadu leukocytů nebo destiček je nutno léčbu ihned ukončit a zavést vhodnou podpůrnou léčbu. Pacienti musí být poučeni hlásit příznaky a projevy nasvědčující infekci.. U pacientů současně užívajících hematotoxické léčivé přípravky (např. leflunomid) musí být bedlivě sledován krevní obraz a počet trombocytů.
Při dlouhodobé léčbě methotrexátem se mají provádět biopsie kostní dřeně.
Vyšetření jaterních funkcí:
Zvláštní pozornost je třeba věnovat nástupu toxických účinků na játra. Pokud se vyskytnou abnormality ve vyšetření jaterních funkcí nebo biopsii jater před zahájením léčby nebo v jejím průběhu, nesmí být léčba zahájena, nebo musí být přerušena. Tyto abnormality by se měly vrátit k normálnímu obrazu během dvou týdnů, po nichž může být, po uvážení lékaře, terapie obnovena.
U 13 až 20 % pacientů byla hlášena přechodná zvýšení transamináz na dvoj- až trojnásobek
horní hranice. Přetrvávající anomálie jaterních enzymů a/nebo pokles sérového albumin mohou
ukazovat na silnou hepatotoxicitu.�
Enzymová diagnostika neumožňuje žádnou spolehlivou predikci vzniku morfologicky
detekovatelné hepatotoxicity, tj. i při normálních hodnotách transamináz může být přítomna fibróza jater zjistitelná pouze histologicky nebo, vzácněji, také jaterní cirhóza.�
U revmatologických indikací nejsou žádné důkazy podporující použití biopsií jater k monitorování hepatotoxicity.
U pacientů s psoriázou je potřeba provedení biopsie jater před a během léčby diskutabilní. Je potřeba provést další výzkumy ke stanovení, zda pravidelná laboratorní vyšetření funkce jater nebo sledování propeptidu kolagenu typu III, stanoví hepatotoxicitu dostatečně. Toto hodnocení má rozlišit mezi pacienty bez a s rizikovými faktory jako např. zvýšená předchozí konzumace alkoholu, přetrvávající zvýšení jaterních enzymů, onemocnění jater v anamnéze, dědičné poruchy jater v rodinné anamnéze, diabetes mellitus, obezita a předchozí kontakt s hepatotoxickými léčivy nebo chemickými látkami v anamnéze a dlouhodobá léčba methotrexátem v kumulativních dávkách 1,5 g či vyšších.
V případě trvalého zvýšení jaterních enzymů je třeba zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby.
Vzhledem k možným hepatotoxickým účinkům během léčby methotrexátem nemají být podávány další hepatotoxické léčivé přípravky, pokud to není nezbytně nutné a je potřeba se úplně vyhnout nebo výrazně omezit konzumaci alkoholu (viz bod 4.5). U pacientů užívajících současně jiné hepatotoxické léčivé přípravky (např. leflunomid) je potřeba pečlivě monitorovat hladiny jaterních enzymů. Totéž je nutno vzít v potaz pokud se současně podávají hematotoxické léčivé přípravky.
Zvýšené opatrnosti je obecně třeba u pacientů s diabetem mellitus závislých na inzulinu, protože během léčby methotrexátem se v ojedinělých případech vyvinula cirhóza jater bez přechodného zvýšení transamináz.
Funkce ledvin mají být sledovány pomocí funkčního vyšetření ledvin a analýzy moči.
Pokud je zvýšen sérový kreatinin, je nutno snížit dávku. Při hladinách sérového kreatininu nad 2 mg/dl se nesmí léčba methotrexátem provádět.
Protože methotrexát se vylučuje převážně ledvinami, může dojít při renální poruše ke zvýšeným koncentracím v séru, což může vyvolat závažné nežádoucí účinky.
Z důvodu možné renální poruchy (např. u starších pacientů) se vyžaduje pečlivější monitorování. To platí zvláště v případě, kdy jsou léčivé přípravky podávány současně, což může ovlivnit vylučování methotrexátu, vyvolat poškození ledvin (např. nesteroidní protizánětlivá léčiva) či vést k poruše krvetvorby. Za přítomnosti rizikových faktorů, jako je – byť i jen hraniční – porucha funkce ledvin, se současné podávání nesteroidních antirevmatik nedoporučuje. Dehydratace může také potencovat toxicitu methotrexátu.
Respirační systém: dotaz na pacienta, zda nemá případné plicní dysfunkce, v případě potřeby funkční vyšetření plic.
Může se objevit akutní nebo chronická intersticiální pneumonie, která je často spojena s eozinofilií, byly zaznamenány případy úmrtí. Mezi typické příznaky patří dušnost, kašel (zvláště suchý, neproduktivní), bolesti na hrudi a horečka, kvůli níž by měli být pacienti monitorováni při každé návštěvě. Pacienti by měli být informováni o riziku vzniku pneumonie a o tom, aby kontaktovali lékaře ihned, pokud se u nich objeví trvalý kašel nebo dušnost.
Methotrexát by měl být vysazen u pacientů s pulmonálními příznaky a mělo by být provedeno důkladné vyšetření (včetně RTG hrudníku) kvůli vyloučení infekce a nádorů. Pokud je podezření na methotrexátem indukované onemocnění plic, měla by být zahájena léčba kortikosteroidy a léčba methotrexátem by neměla být znovu zahájena.
Plicní choroby navozené methotrexátem nebyly vždy zcela reverzibilní
Plicní symptomy vyžadují rychlou diagnózu a přerušení léčby methotrexátem. Plicní choroby navozené methotrexátem, jako pneumonitida se mohou vyskytnout akutně kdykoli během léčby, nebyly vždy plně reverzibilní a byly hlášeny již při jakýchkoliv dávkách (včetně nízkých dávek 7,5 mg/týden).
Během léčby methotrexátem se mohou objevit oportunní infekce, včetně pneumonie způsobené pneumocystis carinii, která může mít smrtelný průběh. Pokud se u pacienta objeví plicní symptomy, je nutno vzít v potaz možnost pneumonie vyvolané pneumocystis carinii.
Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů se zhoršenou funkcí plic.
Zvláštní opatrnost je také nutná při inaktivních, chronických infekcích (např. herpes zoster, tuberkulóza, hepatitida B nebo C) vzhledem k možnosti jejich aktivace.
Methotrexát může, vzhledem k účinku na imunitní systém, zhoršit odpověď na vakcinaci a ovlivnit výsledky imunologických testů.
Současně se nesmí provádět vakcinace živými vakcínami.
U pacientů léčených nízkými dávkami methotrexátu se mohou objevit maligní lymfomy a v takovém případě je nutné léčbu přerušit. Pokud lymfomy spontánně nevymizí, je potřebné zahájit cytotoxickou léčbu.
U pacientů s patologickou akumulací tekutin v tělních dutinách (“třetí prostor”), jako je ascites nebo pleurální výpotek, jsou poločasy eliminace methotrexátu z plasmy prodlouženy.�Pleurální výpotky a ascites mají být před zahájením léčby methotrexátem drénovány.
Stavy vedoucí k dehydrataci, jako zvracení, průjem nebo stomatitida, mohou zvyšovat toxicitu methotrexátu v důsledku zvýšených hladin léčiva. V těchto případech musí být podávání methotrexátu přerušeno, dokud příznaky nevymizí.��Je důležité, aby pacienti s případně zvýšenými hladinami methotrexátu byli identifikováni během 48 hodin po léčbě, protože jinak může být toxicita methotrexátu ireverzibilní.
Toxickými účinky podávání mohou být průjem a ulcerózní stomatitida vyžadující přerušení léčby, jinak se může vyvinout hemoragická enteritida a smrt v důsledku perforace střev.
Pokud se objeví hematemeze, černé zbarvení stolice nebo krev ve stolici, musí být léčba přerušena.
Vitamínové preparáty nebo jiné přípravky obsahující kyselinu listovou či folinovou nebo jejich deriváty mohou snížit účinnost methotrexátu.
Podávání dětem <3 roky se nedoporučuje, jelikož pro tuto populaci nejsou k dispozici dostatečné údaje o účinnosti a bezpečnosti (viz bod 4.2).
Dermatitida vyvolaná zářením a spáleniny vyvolané slunečním zářením se mohou při léčbě methotrexátem znovu objevit (opětovná reakce).
Psoriatická poškození se mohou zhoršit během UV ozáření a při současném podávání methotrexátu.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v dávce, což znamená, že je považován za „přípravek bez obsahu sodíku“.
Před podáváním přípravku Methotrexat Ebewe musí být vyloučeno těhotenství. Methotrexát je embryotoxický a u člověka způsobuje potraty a defekty plodu. Během doby podávání působí methotrexát na spermatogenezi a oogenezi, což může vést ke snížení fertility. Ukazuje se, že tyto účinky jsou po vysazení léčby reverzibilní. Muži i ženy by měli během léčby a minimálně šest měsíců po ní používat účinnou antikoncepční metodu. Možná rizika účinků na reprodukci musí být s pacienty v plodném věku prodiskutována a jejich partneři musí být vhodným způsobem poučeni (viz bod 4.6).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)