| salt:hasText
| - Intravaskulární objemová deplece: U pacientů s objemovou popřípadě sodíkovou deplecí v důsledku silné diuretické léčby, v důsledku diety s omezením soli, po průjmech nebo zvracení se může vyskytnout symptomatická hypotenze, a to zvláště po první dávce. Proto je nutné před zahájením léčby pomocí irbesartanu takové stavy korigovat.
Renovaskulární hypertenze: U pacientů s bilaterální stenózou ledvinových artérií nebo se stenózou artérie u jediné funkční ledviny existuje zvýšené riziko těžké hypotenze a ledvinové nedostatečnosti, jestliže jsou léčeni přípravky ovlivňujícími renin-angiotenzin-aldosteronový systém. Tato skutečnost sice nebyla u irbesartanu prokázána, nicméně u antagonistů receptoru angiotenzin-II by se měl podobný účinek předpokládat.
Porucha funkce ledvin a transplantace ledvin : Při použití irbesartanu u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin se doporučuje pravidelně monitorovat hladiny draslíku a sledovat sérové hladiny kreatininu. S podáváním irbesartanu pacientům po transplantaci ledvin nejsou žádné zkušenosti.
Hypertonici s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: V analýze provedené v rámci studie s pacienty trpícími pokročilým onemocněním ledvin nebyly výsledky vlivu irbesartanu na ledvinové a kardiovaskulární příhody u všech podskupin stejné. Jako méně příznivé se tyto výsledky jevily zvláště u žen a u subjektů nebělošské rasy (viz bod 5.1).
Hyperkalémie: Stejně jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotenzin-aldosteronový systém se může při léčbě pomocí irbesartanu objevit hyperkalémie - zvláště při zhoršené funkci ledvin, zjevné proteinurii v důsledku diabetického choroby ledvin popř. srdečního selhání. U rizikových pacientů se proto doporučuje pečlivé sledování sérové hladiny draslíku (viz bod 4.5).
Lithium: Kombinace lithia a irbesartanu se nedoporučuje (viz bod 4.5.).
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie : U pacientů trpících stenózou aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií je stejně jako při použití jiných vazodilatačních látek nutná zvláštní opatrnost.
Primární aldosteronizmus : Pacienti trpící primárním aldosteronizmem obecně na antihypertenziva působící cestou inhibice renin-angiotenzinového systému nereagují. Podávání přípravku irbesartanu se proto nedoporučuje.
Všeobecné informace : U pacientů, jejichž cévní tonus a ledvinová funkce závisí převážně na aktivitě renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo u pacientů se základním onemocněním ledvin, včetně stenózy ledvinové artérie), vedla léčba inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu nebo antagonisty angiotenzin-II receptoru k akutní hypotenzi, azotémii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin. Tak jako po podání jiných antihypertenziv by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo v cévní mozkovou příhodu.
Stejně jako inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu jsou irbesartan i jiní antagonisté angiotenzinu zjevně méně účinné při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti, než tomu je u ostatní populace, a to možná z důvodu vyšší prevalence nízkých hodnot reninu u hypertonické populace černé pleti (viz bod 5.1).
Těhotenství: Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzin II (AIIRA) nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud se léčba pomocí AIIRA dále nepovažuje za nezbytnou, musí být pacientky plánující těhotenství převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má z hlediska podávání během těhotenství ověřený bezpečnostní profil. Při potvrzení těhotenství se musí léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzin II okamžitě vysadit a v případě vhodnosti se pak zahajuje alternativní způsob léčení (viz body 4.3 a 4.6).
Laktóza: Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti trpící vzácnými dědičnými potížemi s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy či špatným vstřebáváním glukózy–galaktózy by přípravek užívat neměli.
Pediatričtí pacienti: Irbesartan se ověřoval u pediatrických populací ve věku od 6 do 16 let. Údaje, které jsou aktuálně k dispozici, však nestačí k podpoře širšího využití tohoto přípravku, dokud nebudou doplněny o další výsledky (viz body 4.8, 5.1 a 5.2).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)