salt:hasText
| - Tam, kde je to možné, se má stanovit příčina nespavosti. Před předepsáním hypnotika musí být léčeny základní příčiny. Pokud nespavost přetrvává po 7-14 dnech léčby, může to být způsobeno primární psychologickou nebo tělesnou poruchou, již je nutno vyšetřit.
Amnézie
Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné látky mohou indukovat vznik anterográdní amnézie. Tento stav se většinou objeví několik hodin po užití přípravku, a proto by se k minimalizaci tohoto rizika měl pacient ujistit, že bude mít možnost nepřetržitého spánku 7-8 hodin (viz bod 4.8).
Tolerance
Při opakovaném užívání po dobu několika týdnů může dojít k určité ztrátě hypnotického účinku benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných látek.
Závislost
Užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných látek může vést k vývoji somatické a psychologické závislosti. Riziko vzniku závislosti stoupá s dávkou a trváním léčby a je také větší u pacientů s anamnézou psychiatrických poruch a/nebo abusu alkoholu nebo drog. Tyto pacienty je, pokud dostávají benzodiazepiny nebo benzdiazepinům podobné látky, nutno pečlivě sledovat. Jakmile se jednou somatická závislost vyvine, bude náhlé ukončení terapie doprovázeno abstinenčními příznaky. Může jít o bolesti hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyvinout tyto příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění v končetinách, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti : při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu přechodně objevit příznaky, které k léčbě benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálady, úzkosti a neklidu.
Jelikož riziko reakcí v souvislosti s vysazováním léčby / riziko návratu nespavosti je větší, pokud se léčivo vysadí náhle, doporučuje se dávku snižovat postupně. Abstinenční příznaky se u krátkodobých hypnotik příbuzných benzodiazepinům mohou objevit i mezi dávkami.
Trvání léčby
Doba léčby musí být co nejkratší (viz bod 4.2), přičemž nesmí přesáhnout 4 týdny, včetně doby vysazování. Bez opětovného vyhodnocení situace nesmí být léčba prodloužena.
Může být důležité informovat pacienta o tom, že doba léčby je omezená, a přesně mu vysvětlit, jak se dávka postupně snižuje. Dále je nutno pacienta upozornit na možnost návratu nespavosti, aby její příznaky nezvyšovaly úzkost, pokud se při ukončení léčby objeví.
U krátkodobě působících hypnotik existují náznaky, že se abstinenční příznaky mohou objevit i během intervalu podávání, zejména při vysokých dávkách.
Další psychiatrické a paradoxní účinky
Během užívání benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou objevit další psychiatrické a paradoxní účinky, jako je neklid, zhoršení nespavosti, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zloba, noční můry, halucinace, psychózy, abnormální chování a jiné nežádoucí účinky na chování.
Pokud se takové reakce objeví, musí se přípravek vysadit. Tyto reakce jsou pravděpodobnější u dětí a starších osob.
Somnambulismus a podobná chování
U pacientů, kteří užili zolpidem a nebyli plně probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a podobná jednání, jako je “řízení ve spánku”, příprava a požívání jídel, telefonování nebo pohlavní styk, s amnézií ohledně dané události. Zdá se, že riziko takového jednání zvyšuje užívání alkoholu a jiných látek tlumících CNS spolu se zolpidemem, stejně jako jej zvyšuje užívání zolpidemu v dávkách, které přesahují maximální doporučenou dávku. U pacientů, kteří hlásí takovéto jednání (například řízení ve spánku), je kvůli riziku pro pacienta a ostatní nutno vážně uvažovat o vysazení zolpidemu (viz bod 4.5 a 4.8).
Používání u pacientů s psychotickou chorobou: benzodiazepiny a jim podobné látky se k primární léčbě nedoporučují.
Deprese
Benzodiazepiny a jim podobné látky se nesmějí používat samotné k léčbě depresí nebo úzkosti doprovázené depresí (u takových jedinců může být vyprovokována sebevražda). Zolpidem se musí pacientům vykazujícím symptomy deprese podávat opatrně. Mohou být přítomny sebevražedné sklony. Kvůli možnosti úmyslného předávkování je těmto pacientům nutno předepisovat co nejmenší dostupné množství léku. Během užívání zolpidemu se může odmaskovat stávající deprese. Jelikož symptomem deprese může být nespavost, musí být v případě přetrvávající nespavosti pacient znovu vyšetřen.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti: viz doporučení dávkování.
Jelikož benzodiazepiny nebo jim podobné látky mohou zhoršovat respirační nedostatečnost, musí se pacientům s chronickou respirační nedostatečností zolpidem podávat s obzvláštní opatrností. Benzodiazepiny nebo jim podobné látky nejsou indikovány u pacientů s nedostatečnou funkcí jater, protože mohou způsobit encefalopatii.
Benzodiazepiny se nedoporučují k léčbě psychotických onemocnění.
Benzodiazepiny nebo jim podobné látky se nesmějí podávat samotně pacientům s příznaky deprese nebo úzkosti související s depresí (kvůli riziku vyvolání sebevraždy).
Benzodiazepiny nebo jim podobné látky se musí pacientům, kteří dříve nadužívali alkohol nebo jiné látky, podávat s nejvyšší opatrností.
(cs)
|