| salt:hasText
| - Neaplikovat intramuskulárně.
Vzhledem k nebezpečí hematomu během podávání bemiparinu se nedoporučuje aplikovat jiné látky intramuskulární injekcí.
U pacientů se selháním jater nebo ledvin (hladiny anti-faktor Xa musí být pravidelně sledovány u pacientů se závažným poškozením ledvin), nekompenzovanou arteriální hypertenzí, gastroduodenálním vředem v anamnéze, trombocytopenií, nefrolitiázou a/nebo ureterolitiázou, cévním onemocněním cévnatky a sítnice, či jakoukoli jinou organickou lézí se zvýšeným rizikem krvácivých komplikací, či u pacientů podstupujících spinální či epidurální anestezii a/nebo lumbální punkci je třeba postupovat opatrně.
Bemiparin, stejně jako jiné nízkomolekulární heparinové deriváty, může potlačovat sekreci aldosteronu v nadledvinkách, což vede k následné hyperkalémii, zvláště u pacientů trpících např. diabetes mellitus, chronickým selháním ledvin, předcházející metabolickou acidózou a zvýšenou hladinou draslíku v plasmě, nebo u pacientů užívajících kalium šetřící léky. Zdá se, že riziko hyperkalemie narůstá s délkou terapie, ale je obvykle reverzibilní (viz bod 4.8). Elektrolyty v séru je třeba u rizikových pacientů stanovit před začátkem terapie bemiparinem a pak pravidelně kontrolovat i poté, zvláště pokud léčba trvá déle než 7 dní.
Občas byl na počátku terapie heparinem pozorován výskyt mírné, přechodné trombocytopenie (HIT I. typu) s hodnotami krevních destiček mezi 100000/mm3 a 150000/mm3. Tento jev byl způsoben přechodnou aktivací krevních destiček (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky) . Obecně lze říci, že pokud nedojde ke komplikacím, léčba může pokračovat.
Ve vzácných případech byla pozorována závažná trombocytopenie zprostředkovaná protilátkami (HIT II. typu) s hodnotami krevních destiček zřetelně pod 100 000/mm3 (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky ). Tento účinek se obvykle projevuje do 5 až 21 dní po zahájení léčby, i když u pacientů s anamnézou heparinem indukované trombocytopenie se může objevit dříve.
Stanovení počtu krevních destiček se doporučuje provádět před podáním bemiparinu, v první den terapie, poté pravidelně 3–4 dny a také na konci terapie bemiparinem. Je-li pozorováno významné snížení počtu krevních destiček (30 až 50 %), které je spojené s pozitivním či neznámým výsledkem in-vitro testu na protilátky proti krevním destičkám v přítomnosti bemiparinu, jiných nízkomolekulárních heparinových derivátů a/nebo heparinu, léčba musí být ihned ukončena a zahájena alternativní terapie.
Stejně jako u jiných derivátů heparinu byly při léčbě bemiparinem hlášeny případy kožní nekrózy, kterým někdy předcházela purpura či bolestivé erytematózní skvrny (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky ). V takových případech léčbu ihned ukončete.
U pacientů podstupujících spinální či epidurální anestezii nebo lumbální punkci může být profylaktické podání heparinu velmi vzácně spojeno s vytvořením epidurálního či spinálního hematomu a následnou dlouhodobou nebo trvalou paralýzou (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky ). Riziko je vyšší při použití epidurálního či spinálního katetru, při současném užívání léků ovlivňujících krevní srážlivost, např. nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), inhibitory krevních destiček nebo antikoagulancia (viz bod 4.5 Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce ), a při traumatických či opakovaných punkcích.
Při stanovování intervalu mezi posledním profylaktickým podáním heparinu a zavedením či vyjmutím epidurálního či spinálního katetru vezměte v úvahu charakteristiku přípravku a profil pacienta. Následnou dávku bemiparinu nepodávejte dříve než za čtyři hodiny po odstranění katetru. S další dávkou je vhodné počkat, dokud není dokončen chirurgický zákrok.
Pokud se lékař rozhodne aplikovat antikoagulancia při epidurální či spinální anestezii, je třeba velmi pečlivě a často kontrolovat jakékoli známky a příznaky neurologického poškození, např. bolest zad, senzorické a motorické poruchy (necitlivost a slabost dolních končetin) a dysfunkce střev či močového měchýře. Zdravotní sestry musí být vyškoleny v rozpoznávání takových známek a příznaků. Pacienta je třeba poučit, aby výskyt jakýchkoli výše uvedených příznaků ihned hlásil zdravotní sestře či lékaři.
Při podezření na známky či příznaky epidurálního či spinálního hematomu stanovte co nejdříve diagnózu a zahajte léčbu zahrnující dekompresi míchy.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)