salt:hasText
| - Jednotky Dysportu (U) jsou specifické pro přípravek a nejsou zaměnitelné s jiným přípravkem obsahujícím botulinový toxin A.
Dysport by měl být podáván pouze náležitě vyškoleným lékařem.
Střední část zátky by měla být očištěna alkoholem bezprostředně před probodnutím septa. Používá se sterilní jehla 23 nebo 25 gauge
Spasticita paží po cévní mozkové příhodě:
Dávkování:
Doporučená dávka je 1000 U, rozdělená mezi následujících pět svalů: flexor digitorum profundus (FDP), flexor digitorum superficialis (FDS), flexor carpi ulnaris (FCU), flexor carpi radialis (FCR) a biceps brachii (BB). Umístění injekcí by se mělo řídit standardním umístěním užívaným při elektromyografii, třebaže skutečné místo injekce bude určeno palpací. Do všech svalů kromě m.biceps brachii se podá injekce do jednoho místa, do m.biceps brachii se podá injekce do dvou míst. Doporučené rozdělení dávky udává tabulka:
BB (jednotek)
FDP (jednotek)
FDS (jednotek)
FCU (jednotek)
FCR (jednotek)
Celková dávka (jednotek)
Dysport
300 – 400
150
150 – 250
150
150
1 000
Úvodní dávka by měla být snížená, pokud lze předpokládat, že tato dávka může vyústit v excesívní slabost cílových svalů, jako např. u pacientů, jejichž cílové svaly jsou malé, u pacientů, kde se nebude injikovat do m.biceps brachii, nebo u pacientů, u nichž se musí podat mnohočetné injekce.
Maximální podaná dávka nesmí přesáhnout 1000 U.
Klinické zlepšení lze očekávat během dvou týdnů po injekci. Injekce by měly být opakovány přibližně každých 16 týdnů nebo tak, jak je třeba k udržení odpovědi, ale ne častěji než každých 12 týdnů.
Děti: Bezpečnost a účinnost Dysportu v léčbě spasticity paží u dětí nebyla prokázána.
Způsob podání
Při léčbě spasticity paží po cévní mozkové příhodě se Dysport ředí 1,0 ml 0,9% roztoku chloridu sodného pro injekce, čímž vznikne roztok Dysportu obsahující 500 jednotek v 1 ml. Dysport se v této indikaci podává intramuskulárně do pěti svalů uvedených výše.
Dětská spasticita při DMO:
Dávkování:
Počáteční doporučená dávka je 20 U/kg tělesné hmotnosti rozdělená do lýtkových svalů obou končetin. Pokud je postiženo jen jedno lýtko, podává se 10 U/kg tělesné hmotnosti.
Počáteční dávka by měla být snížena, jestliže jsou známky, které naznačují, že tato dávka může vyústit v excesívní slabost cílových svalů, jako např. u pacientů, jejichž cílové svaly jsou malé, nebo pacienti, u nichž se musí podat další injekce do jiných svalových skupin.
Po zhodnocení odpovědi na počáteční dávku je možné další léčbu dávkovat v rozmezí mezi 10 U/kg a 30 U/kg rozdělené mezi obě končetiny.
Podání by mělo být přednostně cíleno do m. gastrocnemius, i když injekce do m. soleus a m. tibialis posterior by měla být také zvážena.
Maximální podaná dávka nesmí přesáhnout 1000 U na pacienta.
Užití elektromyografie (EMG) není rutinní klinickou praxí, ale může pomoci při identifikaci nejaktivnějších svalů.
Klinické zlepšení lze očekávat během dvou týdnů po injekci. Injekce by měly být opakovány přibližně každých 16 týdnů nebo tak, jak je třeba k udržení odpovědi, ale ne častěji než každých 12 týdnů.
Způsob podání
Při léčně pediatrické spasticity při DMO se ředí Dysport 1,0 ml 0,9% roztoku chloridu sodného pro injekce , čímž vznikne roztok Dysportu obsahující 500 jednotek v 1 ml. Dysport se v této indikaci podává intramuskulárně do lýtkových svalů.
Spastická torticollis:
Dávkování:
Dospělí a starší lidé:
Dávky doporučené pro torticollis lze podat dospělým každého věku za předpokladu, že mají normální hmotnost a žádné známky snížené krční svalové hmoty. Redukovaná dávka je vhodná u pacientů s podváhou a u starších pacientů, kde může být snížená svalová hmota.
Iniciální doporučená dávka pro léčbu spastické torticollis je 500 U pro pacienta, podaná rozděleně do 2 nebo 3 nejaktivnějších krčních svalů.
Při rotační torticollis se rozmístí 500 U podáním 350 U do musculus splenius capitis ipsilaterálně ve směru rotace brady/hlavy a 150 U do musculus sternocleidomastoideus kontralaterálně k rotaci.
Při laterocollis se rozmístí 500 U podáním 350 U do ipsilaterálního musculus splenius capitis a 150 U do ipsilaterálního musculus sternocleidomastoideus. U případů spojených s elevací ramene může vyžadovat léčbu také ipsilaterální musculus trapezoideus nebo musculus levator scapulae, a to při viditelné hypertrofii svalu nebo podle elektromyografických nálezů (EMG). Pokud je třeba dát injekci do 3 svalů, rozmístí se 500 U podáním 300 U do musculus splenius capitis, 100 U do musculus sternocleidomastoideus a 100 U do třetího svalu.
Při retrocollis se rozmístí 500 U podáním 250 U do každého musculus splenius capitis. To může být následováno po 6 týdnech injekcí 250 U do musculus trapezius na každé straně, pokud nebyla odpověď dostatečná. Oboustranná injekce do musculus splenius může zvýšit riziko slabosti krčních svalů.
Všechny ostatní formy torticollis vysoce závisí na znalosti specialisty a na EMG, aby byly určeny a léčeny nejaktivnější svaly. EMG by mělo být užíváno diagnosticky pro všechny komplexní formy torticollis, pro přehodnocení po neúspěšné injekci u nekomplexních případů, a pro zavádění injekce do hlubokých svalů nebo u pacientů s nadváhou se špatně palpovatelnými krčními svaly.
Při následujícím podání může být dávka přizpůsobena klinické odpovědi a pozorovaným nežádoucím účinkům. Doporučuje se rozmezí dávky od 250 do 1000 U. Vyšší dávka už může být spojena se zvýšením nežádoucích účinků, zvláště dysfagie. Maximální podaná dávka nesmí přesáhnout 1000 U.
Ústup symptomů při torticollis lze očekávat během týdne po injekci. Injekce by měly být opakovány zhruba každých 12 týdnů nebo podle potřeby k prevenci návratu příznaků.
Děti:
Bezpečnost a účinnost Dysportu v léčbě spastické torticollis u dětí nebyla prokázána.
Způsob podání
Při léčně spastické torticollis se ředí Dysport 1,0 ml 0,9% roztoku chloridu sodného pro injekce, čímž vznikne roztok Dysportu obsahující 500 jednotek v 1 ml. Dysport se podává intramuskulárně do výše uvedených svalů.
Blefarospasmus a hemifaciální spasmus:
Dávkování:
Dospělí a starší lidé:
V klinických studiích zkoumajících dávku použitého Dysportu pro léčbu benigního esenciálního blefarospasmu byla dávka 40 U na jedno oko významně účinná. Dávka 80 U na jedno oko měla za následek delší trvání účinku. Takže pokud je pro zahájení léčby vybrána dávka 40 U na jedno oko, může být pro pacienta přínosem dávka 80 U na jedno oko pro následnou léčbu, pokud je vyžadováno delší trvání účinku.
Injekce 10 U (0,05ml) by měly být podány mediálně a 10 U (0,05 ml) laterálně do spojení mezi preseptální a orbitální část horního (3 a 4) a dolního musculus orbicularis oculi (5 a 6) každého oka.
Aby se snížilo riziko ptózy, je třeba se vyvarovat injekce blízko musculus levator palpebrae superioris.
Pro injekce do horního víčka by měla být jehla směrována vně z jeho středu, aby nebyl zasažen musculus levator. Přiložený diagram by měl pomoci v umístění injekcí. Začátek ústupu symptomů lze očekávat během 2 až 4 dnů s maximálním efektem během 2 týdnů.
Injekce by měly být opakovány zhruba každých 12 týdnů nebo podle potřeby k prevenci návratu příznaků, ale nikoli častěji než každých 12 týdnů. Při následujícím podání, pokud je počáteční léčba považovaná za nedostatečnou, může být zapotřebí zvýšit dávku na 60 jednotek: 10 U (0,05 ml) mediálně a 20 U (0,1 ml) laterálně, na 80 jednotek: 20 U (0,1 ml) mediálně a 20 U (0,1 ml) laterálně, nebo až na 120 jednotek: 20 U (0,1 ml) mediálně a 40 U (0,2 ml) laterálně nad a pod každé oko podle výše popsaného způsobu. Je možné injikovat rovněž místa v musculus frontalis nad obočím (1 a 2), pokud zdejší spasmus interferuje s viděním.
V případě jednostranného blefarospasmu se injekce omezí na postižené oko.
Pacienti s hemifaciálním spasmem mají být léčeni jako při jednostranném blefarospasmu.
Doporučené dávky lze podat dospělým každého věku včetně starších pacientů.
V léčbě blefarospasmu a hemifaciálního spasmu by neměla maximální dávka překročit celkovou dávku 120 jednotek na jedno oko.
Děti:
Bezpečnost a účinnost Dysportu v léčbě blefarospasmu a hemifaciálního spasmu u dětí nebyla prokázána.
Způsob podání
Při léčbě blefarospasmu a hemifaciálního spasmu se ředí Dysport 2,5 ml 0,9% roztoku chloridu sodného pro injekce, čímž vznikne roztok Dysportu obsahující 200 jednotek v 1 ml. Dysport se podává subkutánní injekcí mediálně a laterálně do spojení mezi preseptální a orbitální částí horního i dolního musculus orbicularis oculi.
Axilární hyperhidróza:
Dávkování:
Dospělí a starší lidé:
Doporučená úvodní dávka je 100 U na axillu. Pokud nedosáhneme požadovaného efektu, v následujících injekcích je možné podat až 200 U na axillu. Maximální podaná dávka nesmí přesáhnout 200 U na axillu. Oblast injekcí by měla být určena předem pomocí jodového-škrobového testu. Obě axilly se očistí a desinfikují. Poté se podají intradermální injekce do 10 míst, každá s obsahem 10 U, celkem 100 U na axillu. Maximální účinek by měl být patrný ve druhém týdnu po injekci. Ve většině případů zajistí doporučená dávka odpovídající potlačení sekrece potu přibližně po dobu 48 týdnů. Čas další aplikace by měl být určen individuálně, když se sekrece potu pacienta vrátí k původní sekreci, ale ne častěji než každých 12 týdnů. Jsou určité známky kumulativního účinku opakovaných dávek, proto by čas každého podání u daného pacienta měl být vyhodnocen individuálně.
Děti:
Bezpečnost a účinnost Dysportu v léčbě axilární hyperhidrózy u dětí nebyla prokázána.
Způsob podání:
Při léčbě axilární hyperhidrózy se Dysport ředí 2,5 ml 0,9% roztoku chloridu sodného pro injekce, čímž vznikne roztok Dysportu obsahující 200 jednotek v 1 ml. Při léčbě axilární hyperhidrózy se Dysport podává intradermální injekcí do 10 míst.
(cs)
|