Mupirocin prochází nezměněn neporušenou pokožkou, stupeň systémové absorpce je však nízký. Po intravenózním nebo perorálním podání je mupirocin rychle metabolizován na inaktivní kyselinu monickou, která je vylučována převážně ledvinami (90%). Proto je mupirocin vhodný jen pro lokální použití. Studie prokázaly penetraci do korneální vrstvy kůže, ale systémová absorpce antibiotika po topické aplikaci je velmi omezená. Po aplikaci mupirocinové masti značené 14 C na paži mužů s okluzí po 24 hodin nebyla zjištěna měřitelná absorpce (< 1,1 ng mupirocin/ml krve). Měřitelná radioaktivita byla přítomna ve stratum corneum těchto mužů 72 hodin po aplikaci.
Makrogol obsažený v masťovém základu může být absorbován z otevřených ran a poškozené pokožky a normálně je vylučován ledvinami. U pacientů s těžkou renální insuficiencí je však toto vylučování sníženo a může vést k akumulaci makrogolu, která může vyvolat exacerbaci již preexistujícího renálního selhání. Tato exacerbace je však reverzibilní.
(cs)