| salt:hasText
| - Glimepirid musí být užíván krátce před jídlem nebo během jídla.
Pokud je jídlo přijímáno nepravidelně, nebo vynecháváno, léčba glimepiridem může způsobit hypoglykémii. Příznaky hypoglykémie zahrnují bolest hlavy, vlčí hlad, nevolnost, zvracení, malátnost, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivitu, poruchy koncentrace, bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie, třes, parézy, smyslové poruchy, závratě, bezmocnost, ztrátu sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, ospalost a ztrátu vědomí včetně kóma, povrchní dýchání a bradykardie.
Navíc, mohou být přítomny adrenergní příznaky jako pocení, lepkavá kůže, strach, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a srdeční arytmie.
Klinický obraz těžké hypoglykémie může být podobný mozkové příhodě.
Příznaky mohou být téměř vždy rychle kontrolovány okamžitým příjmem cukru. Umělá sladidla tento efekt nemají.
Jak je známo z ostatních derivátů sulfonylmočoviny, přes počáteční úspěšné protiopatření se hypoglykémie může opakovat.
Závažná hypoglykémie nebo prolongovaná hypoglykémie, dočasně léčená obvyklým množstvím cukru, vyžaduje lékařskou pomoc a někdy hospitalizaci.
Mezi faktory vedoucí k hypoglykémii patří:
neochota či (zejména u starších pacientů) neschopnost spolupracovat
podvýživa, nepravidelný příjem potravy či vynechávání jídel, hladovění
nerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidů
změna diety
konzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídel
snížení renálních funkcí
těžká porucha jaterních funkcí
předávkování glimepiridem
některá neléčená onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus sacharidů nebo kontraregulační mechanizmy hypoglykémie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin)
současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5).
Léčba glimepiridem vyžaduje monitorování hladiny glukózy v krvi a moči. Navíc je doporučeno sledovat podíl glykosylovaného hemoglobinu.
Při léčbě glimepiridem je doporučeno pravidelně kontrolovat játra a krev (zvláště leukocyty a trombocyty).
Ve stresových situacích (např. úraz, operace, infekce spojená s horečkou, atd.) může být indikována přechodná léčba inzulínem.
Nejsou zkušenosti s užíváním glimepiridu pacienty s těžkým poškozením jaterních funkcí nebo dialyzovanými pacienty. U pacientů s těžkým poškozením ledvinných nebo jaterních funkcí je indikována změna léčby s přechodem na inzulín.
Léčba pacientů s nedostatečností G6PD pomocí derivátů sulfonylmočoviny může vést k hemolytické anémii. Jelikož glimepirid patří do skupiny derivátů sulfonylmočoviny, léčba pacientů s nedostatečností G6PD by měla být prováděna s opatrností a měla by být zvážena alternativní léčba bez použití derivátů sulfonylmočoviny.
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu.
Pacienti s vzácnou hereditární intolerancí galaktózy, nedostatkem Lapp laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmí tento přípravek užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)