| salt:hasText
| - Valsartan/hydrochlorothiazid
Systémová dostupnost hydrochlorothiazidu se při současném podání s valsartanem asi o 30 % snižuje. Kinetika valsartanu není současným podáním s hydrochlorothiazidem ovlivněna. Tato zjištěná interakce nemá žádný dopad na kombinované užití valsartanu a hydrochlorothiazidu, neboť v kontrolovaných klinických sledováních byl prokázán jasný antihypertenzní účinek, a to vyšší než je účinek u jednotlivých účinných substancí podávaných samostatně nebo u placeba.
Valsartan
Absorpce
Po perorálním podání samotného valsartanu je jeho vrcholová koncentrace v plazmě dosažena do 2–4 hodin. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23 %. Potravou se expozice valsartanu (měřená pomocí AUC) snižuje přibližně o 40 % a maximální koncentrace v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %, přestože přibližně po 8 h od podání dávky jsou koncentrace valsartanu v plazmě u skupiny najedených osob i skupiny osob, která byla nalačno, obdobné. Toto snížení AUC však není doprovázeno klinicky signifikantním snížením terapeutického účinku a valsartan tedy může být užíván s jídlem i bez něho.
Distribuce
Distribuční objem valsartanu v ustáleném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což svědčí o tom, že se látka do tkání nedistribuuje ve značném množství. Valsartan je silně vázán na proteiny séra (94–97 %), především na sérový albumin.
Biotransformace
Biotransformace valsartanu není nijak rozsáhlá, neboť pouze asi 20 % dávky se mění v metabolity. Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě v nízkých koncentracích (méně než 10 % AUC valsartanu), Tento metabolit není farmakologicky aktivní.
Vylučování
Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α<1 h a t½β přibližně 9 h). Valsartan se primárně vylučuje žlučí do stolice (přibližně 83 % dávky) a ledvinami do moči (přibližně 13 % dávky), a to převážně jako nezměněná látka. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/h a jeho ledvinová clearance je 0,62 l/h (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.
Hydrochlorothiazid
Absorpce
Po perorálním podání se hydrochlorothiazid vstřebává rychle (tmax je asi 2 hod) a absorpční vlastnosti pro suspenzi i tablety jsou podobné. Absolutní biologická dostupnost hydrochlorothiazidu po perorálním podání je 60 - 80 %. Ve srovnání se stavem nalačno potrava systémovou dostupnost hydrochlorothiazidu jak zvyšuje, tak snižuje. Oba tyto účinky jsou nepatrné a mají velmi malý klinických význam. Zvýšení hodnot AUC je lineární a úměrné dávce podané v terapeutickém rozpětí. Při opakovaném podávání se kinetika hydrochlorothiazidu nemění a jeho akumulace při dávkování jednou denně je minimální.
Distribuce
Distribuční a vylučovací kinetika se obecně popisuje pomocí dvoj-exponenciální funkce rozkladu. Zjevný distribuční objem je 4 – 8 l/kg.
Cirkulující hydrochlorothiazid se váže na sérové proteiny (40 – 70 %), hlavně sérový albumin. Hydrochlorothiazid se také akumuluje v erytrocytech, a to přibližně v 1,8-násobném množství plazmatické hladiny.
Vylučování
U hydrochlorothiazidu se > 95 % absorbované dávky vylučuje v nezměněné formě močí. Renální clearance se realizuje pasivní filtrací a aktivní sekrecí do ledvinového tubulu. Terminální poločas je 6 – 15 hodin.
Speciální populace
Starší osoby
U některých starších osob byla ve srovnání s mladšími subjekty zjištěna o něco vyšší systémová expozice valsartanu; klinický význam této skutečnosti se však nezdá nijak zásadní. Některá zjištění naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je u zdravých starších subjektů a starších hypertoniků ve srovnání s mladými zdravými dobrovolníky poněkud nižší.
Pacienti se zhoršenou funkcí ledvin
V doporučené dávce přípravku Vanatex HCT není u pacientů s clearance kreatininu 30 – 70 ml/min nutná žádná úprava dávkování.
U pacientů s těžkým poškozením ledvinových funkcí (clearance kreatininu <30 ml/min) a u pacientů léčených dialýzou nejsou pro přípravek Vanatex HCT k dispozici žádné informace. Valsartan se silně váže na plazmatický protein a dialýzou se nedá odstranit, zatímco clearance hydrochlorothiazidu lze dialýzou dosáhnout.
Renální clearance hydrochlorothiazidu je založena na pasivní filtraci a aktivní sekreci do ledvinového tubulu. Jak se dá u látky, která se odvádí téměř výhradně ledvinami, předpokládat, má funkce ledvin pro kinetiku hydrochlorothiazidu značnou důležitost (viz bod 4.3).
Pacienti se zhoršenou funkcí jater
Při ověřování farmakokinetiky u pacientů s lehkou (n=6) až středně závažnou (n=5) jaterní dysfunkcí byla expozice valsartanu asi 2x vyšší než u zdravých dobrovolníků.
K dispozici nejsou žádné údaje o použití valsartanu u pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí (viz bod 4.3). Farmakokinetika hydrochlorothiazidu není nemocí jater nijak významně ovlivněna.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)