| salt:hasText
| - Studie akutní toxicity u různých druhů zvířat neuvádějí žádnou zvláštní citlivost. V závislosti na cestě podávání a pohlaví byly zjištěny následující hodnoty LD50: mezi 116 až 470 mg/kg u myší; mezi 80 až 196 mg/kg u potkanů zhruba 100 mg/kg u králíků a 50 mg/kg u psů. U opic byla zjištěna hodnota LD50 3200 mg/kg.
Zkoušky chronické toxicity se prováděly u potkanů a psů. Při toxických hladinách, to jest při dávkách převyšujících 0,5 respektive 2,0 mg/kg, v závislosti na druhu zvířete, byly zjištěny ulcerace gastrointestinálního traktu a změny počtu erytrocytů a leukocytů.
Při dlouhodobých studiích karcinogenity u myší a potkanů (do 2 mg/kg/den) nenastal žádný významný vzrůst výskytu nádorů. Nebyla ani zaznamenána žádná mutagenní aktivita.
Embryotoxicita a teratogenita diklofenaku byla studována u potkanů, myší a králíků. Uhynutí plodů a zpomalený růst byly zjištěny pouze, pokud samice dostávaly toxické dávky. Nebyly zaznamenány žádné deformity. Došlo k prodloužení gestace a doby porodu. Diklofenak nevykazoval žádný účinek na fertilitu.
Studie akutní toxicity u laboratorních zvířat ukázaly, že je diklofenak relativně vysoce toxickou léčivou látkou po perorálním, intraperitoneálním, intravenózním nebo subkutánním podání. Hodnoty LD 50 pod 500 mg/kg: 116-530 mg/kg u myší, 52-240 mg/kg u potkanů, 100-157 mg/kg u potkanů a 42-59 mg/kg u psů. Výsledky ukazují, že jsou potkani a psi ciltivější než ostatní zvířecí druhy na toxické účinky diklofenaku.
Ve studiích chronické toxicity způsobilo perorální podání diklofenaku v dávkách do 16 mg/kg/den poškození trávicího ústrojí a jater u potkanů. U opic byla ale tato poškození trávicího ústrojí pozorována pouze při maximální dávce 75 mg/kg/den podávané déle než 6 měsíců. Rozdíly v toxicitě jsou pravděpodobně výsledkem různého metabolizmu léčivé látky u různých zvířecích druhů. Důraz by se měl klást metabolizmus diklofenaku u opic, protože ty mají podobný metabolizmus s lidským.
Studie reprodukční toxicity s diklofenakem nevykázaly žádné teratogenní účinky u myší, potkanů ani králíků. Toxický účinek u matek a plodů byl pozorován při dávkách převyšujících 20 mg/kg/den. Inhibice syntézy prostaglandinů po perorálním podání diklofenaku mohou prodloužit těhotenství.
Diklofenak nevykazoval žádný mutagenní ani karcinogenní účinek.
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že může léčivá látka způsobit fototoxicitu. Předklinické účinky byly pozorovány pouze pokud vystavení překročilo maximální expozici u lidí, což ukazuje na nízký klinický význam.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)