salt:hasText
| - Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového hormonu (GH( i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP( endokrinního systému.
U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a insulinu než somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.
U zdravých osob oktreotid, podobně jako somatostatin, tlumí:
uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a insulinem vyvolanou hypoglykemii,
postprandiální uvolňování insulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a argininem stimulované uvolňování insulinu a glukagonu,
tyreotropin uvolňující hormon (TRH( - stimulované uvolňování TSH.
Na rozdíl od somatostatinu oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než insulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového hormonu u pacientů s akromegalií).
U pacientů s akromegalií Sandostatin LAR - galenická forma oktreotidu vhodná pro opakované podávání ve 4týdenních intervalech zajišťuje stabilní hladinu a terapeutickou koncentraci oktreotidu v séru a u většiny pacientů stabilně snižuje koncentraci růstového hormonu a normalizuje koncentraci IGF-1 v séru. U většiny pacientů Sandostatin LAR významně snižuje klinické projevy onemocnění, jako je bolest hlavy, pocení, parestezie, únava, osteoartralgie a syndrom karpálního tunelu. U dříve neléčených pacientů s akromegalií s adenomem hypofýzy secernujícím GH vedla léčba Sandostatinem LAR u významné části (50%) pacientů ke zmenšení objemu nádoru o >20%..
Pacientům s funkčními nádory gastro-entero-pankreatického endokrinního systému poskytuje léčba Sandostatinem LAR kontinuální úpravu příznaků souvisejících s probíhajícím onemocněním.
Účinek oktreotidu u různých typů gastro-entero-pankreatických nádorů:
Karcinoidní nádory
Podávání oktreotidu vede k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů. V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování kyseliny hydroxyindoloctové močí.
Nádory se sekrecí VIP
Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního peptidu (VIP(. Ve většině případů je výsledkem podávání Sandostatinu zmírnění těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života. Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů bylo počítačovou tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.
Glukagonomy
Podávání oktreotidu ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení spotřeby insulinu nebo perorálních antidiabetik. U nemocných oktreotid upravuje průjmy a působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání oktreotidu často vede k okamžitému snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.
Gastrinomy - Zollingerův - Ellisonův syndrom
Přestože léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů snižuje výskyt recidivujících peptických ulcerací, které jsou důsledkem chronicky stimulované hypersekrece žaludeční kyseliny gastrinem, může být toto ovlivnění nedostatečné. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn léčbou, může být průjem. Oktreotid samostatný nebo v kombinaci s inhibitory protonové pumpy nebo antagonisty H2 receptorů může snížit nadměrnou sekreci žaludeční šťávy a zlepšovat příznaky, včetně průjmu. Jiné příznaky, vyvolané pravděpodobně tvorbou peptidů v nádoru, např. návaly horka, se mohou zmírnit nebo vymizet. U některých nemocných klesá hladina gastrinu v plazmě.
Inzulinomy
Aplikace oktreotidu snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního insulinu. U nemocných s operabilními nádory může oktreotid před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními nebo maligními nádory je možné lépe upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových hladin insulinu.
Nádory se sekrecí GRF
Tyto vzácné nádory jsou charakterizovány tvorbou faktoru uvolňujícího růstový hormon (GRF) samotně nebo společně s jinými aktivními peptidy. Oktreotid zlepšil známky a příznaky související akromegalie, což je pravděpodobně důsledkem útlumu sekrece GRF a růstového hormonu s následným zmenšením hypofýzy.
Pokročilé neuroendokrinní nádory středního střeva nebo nádory s neznámou lokalizací primárního nádoru
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III (PROMID) prokázala, že přípravek Sandostatin LAR inhibuje růst nádoru u pacientů s pokročilými neuroendokrinními nádory středního střeva.
85 pacientů bylo randomizováno k léčbě 30 mg přípravku Sandostatin LAR každé 4 týdny (n=42) nebo placebem (n=43) po dobu 18 měsíců, do progrese nádoru nebo smrti.
Hlavní vstupní kritéria byly: dosud nepředléčené, histologicky potvrzené, lokálně inoperabilní nádory nebo nádory s dobře diferencovanými metastázami, funkčně aktivní nebo neaktivní nádory/karcinomy s primárním nádorem lokalizovaným ve středním střevě nebo nádory neznámého původu, u nichž je přepokládán původ ve středním střevě, pokud byl vyloučen primární nádor ve slinivce břišní, hrudníku nebo jinde.
Primárním cílem studie bylo stanovení doby do progrese nádoru nebo úmrtí spojené s nádorem (TTP).
V populaci podle léčebného záměru (intent to treat, ITT) (všichni randomizovaní pacienti) bylo zjištěno 26 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s přípravkem Sandostatin LAR a 41 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s placebem (HR = 0,32; 95% CI, 0,19 až 0,55; p-hodnota = 0,000015).
V konzervativní populaci, ve které byli 3 pacienti cenzorování při randomizaci, bylo zjištěno 26 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s přípravkem Sandostatin LAR, a 40 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s placebem (HR = 0,34; 95% CI, 0,20 až 0,59; p-hodnota = 0,000072; obr. 1). Medián doby do progrese nádoru byl ve skupině s přípravkem Sandostatin LAR 14,3 měsíce (95% CI, 11,0 až 28,8 měsíce) a ve skupině s placebem 6,0 měsíce (95% CI, 3,7 až 9,4 měsíce).
V populaci podle protokolu, ve které byli dodateční pacienti cenzorováni na konci studijní terapie, byla pozorována progrese nádoru nebo úmrtí spojené s nádorem u 19 pacientů léčených přípravkem Sandostatin LAR a u 38 pacientů s placebem (HR = 0,24; 95% CI, 0,13 až 0,45; p-hodnota = 0,0000036).
Obr. 1 Kaplan-Meierovy odhady TTP porovnávající Sandostatin LAR s placebem (konzervativní ITT populace)
Tab.1 Výsledky TTP po analýze populace
TTP události
Medián TTP měsíců [95% C.I.]
HR [95% C.I.]
p-hodnota *
Sandostatin LAR
Placebo
Sandostatin LAR
Placebo
ITT
26
41
NR
NR
0.32
[95% CI, 0,19 až 0,55] P=0,000015
cITT
26
40
14,3
[95% CI, 11,0 až 28,8]
6,0
[95% CI, 3,7 až 9,4]
0,34
[95% CI, 0,20 to 0,59] P=0,000072
PP
19
38
NR
NR
0,24
[95% CI, 0,13 až 0,45] P=0,0000036
NR=nehlášené; HR=hazard ratio; TTP=doba do progese nádoru; ITT=podle léčebného záměru cITT=konzervativní ITT; PP=dle protokolu
*Logrank test stratifikovaný dle funkční aktivity
Účinek léčby byl podobný u pacientů s funkčně aktivními (HR = 0,23; 95% CI, 0,09 až 0,57) a neaktivními nádory (HR = 0,25; 95% CI, 0,10 až 0,57).
Po 6 měsících léčby bylo zjištěno stabilní postižení u 66 % pacientů ve skupině s přípravkem Sandostatin LAR a 37 % pacientů ve skupině s placebem.
Na základě významného klinického prospěchu přípravku Sandostatin LAR, který byl zjistěn v této plánované průběžné analýze, byl nábor pacientů zastaven.
Bezpečnost přípravku Sandostatin LAR v této studii byla shodná s jeho stanoveným bezpečnostním profilem.
(cs)
|