| salt:hasText
| - Nežádoucí účinky, uvedené níže, jsou definovány za použití konvence MedDRA a „system organ class database“:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1.000, < 1/100), vzácné(≥1/10.000, < 1/1.000); velmi vzácné (< 1/10.000).
Příhody spojené s infuzí (reakce objevující se v souvislosti s intravenózní infuzí viz také bod Poruchy imunitního systému):
V průběhu infuze vankomycinu nebo krátce po jejím ukončení se mohou objevit anafylaktoidní reakce včetně poklesu krevního tlaku, dyspnoe, urtikarie nebo pruritu. Také se může objevit zčervenání horní poloviny těla (syndrom „red neck“ a „red man"), bolest a křeč hrudních a zádových svalů. Tyto reakce obvykle vymizí do 20 minut po ukončení infuze. Protože se tyto reakce jen výjimečně vyvinou při pomalé infuzi, je třeba důrazně pečovat o dostatečné zředění a infundovat po dostatečně dlouhý časový úsek.
Vzácně bylo referováno o závažných nežádoucích účincích jako je např. anafylaxe, nefrotoxicita, ototoxicita, neutropenie, trombocytopenie, Henoch-Schönleinova purpura, akutní intersticiální nefritida, vážné kožní reakce s celkovými reakcemi ohrožujícími život.
U pacientů se zánětlivými střevními infekcemi se mohou objevit klinicky významné koncentrace v séru také po perorálním užití vankomycinu, a to zejména při současném poškození renálních funkcí. V takovém případě jsou možné nežádoucí účinky jako po intravenózní infuzi.
Poznámka: Nežádoucí účinky byly relativně časté po dřívějších přípravcích vankomycinu, byly vyvolány nečistotami. Po dobu užívání vankomycinu po několik desetiletí se postup čištění při výrobě vankomycinu výrazně zlepšil, a tím se také snížil počet nežádoucích účinků a zvýšila se bezpečnost.
Infekce a infestace
Vzácné: Použití vankomycinu může vést k přerůstání rezistentních mikroorganismů a tím k bakteriální nebo houbové superinfekci.
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: přechodná neutropenie. Většinou se objeví 1 týden po zahájení terapie anebo později, anebo po infuzi celkové dávky vyšší než 25 g. Po přerušení aplikace vankomycinu se krevní obraz nejčastěji rychle vrátí k normě.
Vzácné: byla popsána trombocytopenie a eosinofilie.
Velmi vzácné: byla popsána reverzibilní agranulocatóza. Nebyla však potvrzena příčinná souvislost s terapií vankomycinem.
Poruchy imunitního systému
Může se vyvinout uvolnění histaminu s třesavkou, nauzeou, urtikarií, makulárním rashem, horečkou a rigorem, a to i po normálních dávkách; mnohem častěji se však vyvine po rychlé aplikaci. Byly popsány i anafylaktoidní reakce, reakce hypersensitivity a anafylaxe.
Vankomycin může způsobit tzv. syndrom „red man“ (“red neck“), který se objevil u 5,3 až 11,2 % pacientů. Syndrom je charakterizován kožním svěděním, zčervenání kůže nejvýrazněji v horní polovině těla, angioneurotickým edémem, hypotenzí, tachykardií a někdy i bolestmi svalů. V typickém případě reakce začíná přibližně 30 minut po začátku infuze. Závažnost i frekvence výskytu tohoto syndromu je závislá na dávce.
Méně časté: pravé alergické vankomycinové reakce zprostředkované IgE byly pozorovány jako rash, léková horečka a třesavka.
Velmi vzácné: byl popsán případ Henoch-Schönleinovy purpury s akutní intersticiální nefritidou.
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: bylo popsáno přechodné anebo trvalé zhoršení sluchu, provázené tinnitem. Trvalá hluchota vznikne pravděpodobněji u pacientů s poruchou sluchu nebo renálních funkcí, ale přechodné ohluchnutí bylo popsáno i u normálních pacientů. Tito pacienti dostali velmi vysoké dávky vankomycinu anebo navíc jiná ototoxická léčiva, nebo trpěli poruchou renálních funkcí, případně již měli poruchu sluchu. U těchto pacientů se doporučuje pravidelné monitorování sluchových funkcí.
Vzácné: byly popsány závratě.
Srdeční poruchy
Hypotenze, zčervenání, palpitace, substernální tlak a tachykardie. Všechny tyto účinky jsou vyvolány příliš rychlou infuzí nebo nedostatečným zředěním léčiva. Nezdá se, že by prodloužení doby infuze zcela eliminovalo riziko těchto reakcí.
Vzácné: hluboká hypotenze, která může být spojena i se srdeční zástavou.
Cévní poruchy
Časté: v místě podání se může objevit lokální bolestivost a tromboflebitida.
Lokální reakce se dají minimalizovat silnějším zředěním roztoku na 2,5 mg/ml a měněním míst podání. Pro dlouhodobou terapii je možné uvážit podání do centrálních vén.
Vzácné: flebitida, vaskulitida.
Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea
Velmi vzácné: byla popsána pseudomembranózní enterokolitida u pacientů, kteří dostávali intravenózně vankomycin.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Časté: nespecifický rash, pruritus a urtikarie.
Vzácné: závažné kožní reakce s celkovými reakcemi ohrožujícími život (např. exfoliativní dermatitida, Stevensův-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom, toxická epidermální nekrolýza a lineární IgA bulózní dermatitida (výjimečně) .
Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné: zánět ledvin (intersticiální nefritida) a/nebo akutní selhání ledvin.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Může se objevit flebitida. Její výskyt se dá snížit pomalou infuzí zředěných roztoků (a střídáním místa aplikace – viz Cévní poruchy).
Neúmyslná paravenózní nebo intramuskulární injekce vyvolá bolest, podráždění tkáně a velmi vzácně nekrózu.
Vyšetření
Časté: zvýšené koncentrace kreatininu v séru nebo močoviny v séru se nejčastěji objevily u pacientů, kteří dostali vysoké dávky vankomycinu, se současně podávánými aminoglykosidy.
Vzácné: občas se objeví přechodné zvýšení močoviny a granulární útvary v moči.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)