| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny
ATC kód: L02BB03
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez jiné endokrinní aktivity. Váže se na receptory pro androgeny, aniž by aktivoval expresi genů, a tak inhibuje androgenní stimulaci. Důsledkem inhibice je regrese tumoru prostaty. Přerušení léčby může mít u některých pacientů za následek syndrom z vysazení antiandrogenu.
Bikalutamid je racemát a antiandrogenní účinek má téměř výlučně jeho (R)-enantiomer.
Bylo studováno podávání bikalutamidu v dávce 150 mg při léčbě lokalizovaného (T1-T2, N0 nebo NX, M0)) nebo lokálně pokročilého (T3-T4, jakékoli N, M0; T1-T2, N+, M0) karcinomu prostaty bez metastáz metodou kombinované analýzy, zahrnující 3 placebem kontrolované dvojitě zaslepené studie, jichž se zúčastnilo 8113 pacientů. V těchto studiích byl lék podáván jako bezprostředně nasazená hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (zejména ozařování externím svazkem). Při sledování s mediánem 7,4 roku byla u 27,4% pacientů léčených bikalutamidem a u 30,7% pacientů, jimž bylo podáváno placebo, zjištěna objektivní progrese onemocnění.
Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve většině skupin pacientů, nejzřetelnější však bylo u skupin s nejvyšším rizikem progrese. Proto se ošetřující lékař může rozhodnout, že optimální strategií pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, zejména při možnosti adjuvantního podávání po radikální prostatektomii, může být odložení hormonální terapie až do objevení známek, že onemocnění progreduje.
Při sledování s mediánem doby 7,4 roku a mortalitou 22,9% (HR = 0,99; 95% interval spolehlivosti 0,91 až 1,09) nebyl zjištěn žádný rozdíl v celkovém přežití. Při analýze podskupin pacientů však byly pozorovatelné určité trendy.
Přežití bez progrese a celkové údaje o přežití pro pacienty s lokálně pokročilým onemocněním jsou shrnuty v následujících tabulkách:
Tabulka 1
Přežití bez progrese u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických
podskupin
Analyzovaná populace
Příhody (%)
u pacientů užívajících bikalutamid
Příhody (%)
u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Čekání a sledování
193/335 (57.6)
222/322 (68,9)
0,60 (0,49 až 0,73)
Radioterapie
66/161 (41.0)
86/144 (59,7)
0,56 (0,40 až 0,78)
Radikální prostatektomie
179/870 (20.6)
213/849 (25,1)
0,75 (0,61 až 0,91)
Tabulka 2
Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle terapeutických podskupin
Analyzovaná populace
Úmrtí (%)
u pacientů užívajících bikalutamid
Úmrtí (%)
u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Čekání a sledování
164/335 (49,0)
183/322 (56,8)
0,81 (0,66 až 1,01)
Radioterapie
49/161 (30,4)
61/144 (42,4)
0,65 (0,44 až 0,95)
Radikální prostatektomie
137/870 (15,7)
122/849 (14,4)
1,09 (0,85 až 1,39)
U pacientů s lokalizovaným onemocněním při podávání bikalutamidu v monoterapii nebyly pozorovány významné rozdíly v přežití bez progrese. U těchto pacientů byl rovněž pozorován trend k nižšímu přežití oproti pacientům užívajícím placebo (HR = 1,16, 95% CI 0,99 až 1,37). Vzhledem k těmto skutečnostem není považován poměr rizik a léčebného prospěchu při užívání bikalutamidu u této skupiny pacientů za příznivý.
Účinnost podávání bikalutamidu v dávce 150 mg v léčbě pacientů s místně pokročilým karcinomem prostaty bez metastáz, u kterého byla indikována primární léčba hormony, byla vyhodnocena zvlášť pomocí metaanalýzy dvou studií, zahrnujících 480 dříve neléčených pacientů s karcinomem prostaty bez metastáz (M0). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v přežití (HR = 1,05 (CI 0,81-1,36), p = 0,669) nebo v časovém intervalu do progrese (HR = 1,20 (CI 0,96-1,51), p = 0,107) mezi skupinami léčenými bikalutamidem v dávce 150 mg a skupinou léčenou kastrací. Pokud jde o kvalitu života, byl pozorován obecný trend ve prospěch 150 mg bikalutamidu oproti kastraci; v podskupině, která poskytla uvedené údaje, byla zjištěna signifikantně vyšší sexuální apetence (p = 0,029) a zdatnost (p = 0,046).
Kombinovaná analýza 2 klinických studií, zahrnující 805 dříve neléčených pacientů s metastatickým prostatickým karcinomem s očekávanou mortalitou 43%, prokázala, že léčba bikalutamidem v dávce 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežití (HR = 1,30 [interval spolehlivosti 1,04 – 1,65]). Odhadovaný rozdíl je 42 dnů, při střední době přežití 2 roky.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)