| salt:hasText
| - Studie toxicity při podávání opakovaných dávek přípravku Berotec N 100 mcg, roztok k inhalaci, prokázaly podobné toxikologické profily bezfreonové a freonové formy přípravku.
Perorální LD50 byly zjištěny v rozmezí 1600 až 7400 mg/kg u dospělých myší, potkanů a králíků a v rozmezí 150 až 433 mg/kg u psů. Intravenózní LD50 pro myši, potkany, králíky a psy se pohybovaly v rozmezí 30 až 81 mg/kg. Akutní toxicita po inhalačním podání byla velmi nízká u potkanů, psů a opic. V závislosti na uspořádání pokusu nebyla mortalita pozorována po inhalační dávce 0,58 – 670 mg/kg.
Studie dlouhodobé toxicity byly prováděny u myší, potkanů a psů po dobu až 78 týdnů při různých způsobech podávání - inhalačně, perorálně, subkutánně, intravenózně a intraperitoneálně. V těchto studiích byly u příslušného druhu shledány výsledky typicky odpovídající podávání beta-agonistů (např. deplece jaterního glykogenu, snížení obsahu glykogenu ve svalech, snížení sérové hladiny draslíku, tachykardie). V dávkách od 1 mg/kg/den
byly při různém způsobu podávání u potkanů, myší a králíků pozorovány nálezy typu hypertrofie myokardu a/nebo myokardiální léze, např. u králíků při i.v. aplikaci po dobu 4 týdnů. U psů, kteří jsou nejcitlivějším druhem na účinek beta-agonistů, byly léze tohoto typu zastiženy v inhalačních dávkách od 0,019 mg/kg/den. výše. Studie subakutní toxicity při inhalačním podávání opicím neprokázaly žádné toxické účinky v přímém vztahu k podávané látce.
Ve studiích reprodukční toxicity po inhalačním podávání potkanům a králíkům nebyly prokázány žádné teratogenní nebo embryotoxické účinky. Fertilita a schopnost odchovu mláďat nebyly porušeny. Při perorálním podávání neměly dávky až do 40 mg/kg/den žádný nepříznivý vliv na plodnost potkaních samců a samic. Perorální dávky až 25 mg/kg/den u králíků a až 38,5 mg/kg/den u myší nevedly k teratogenním nebo embryotoxickým účinkům. U potkanů byl pozorován tokolytický účinek při perorálních dávkách 3,5 mg/kg/den, při dávce 25 mg/kg/den se objevila mírně vyšší fetální a neonatální mortalita. Extrémně vysoké dávky 300 mg/kg/den při perorálním podání a 20 mg/kg/den při intravenózním podání vedly ke zvýšení četnosti malformací.
V testech in vitro ani in vivo nebyla shledána mutagenní aktivita fenoterol-hydrobromidu.
Ve studiích kancerogenity po perorálním podání u myší po dobu 18 měsíců, u potkanů po dobu 24 měsíců a po inhalačním podání u potkanů po dobu 24 měsíců bylo prokázáno, že při perorální dávce 25 mg/kg/den vedl fenoterol-hydrobromid ke zvýšenému výskytu leiomyomů dělohy s různou mitotickou aktivitou u myší a mesovariálních leiomyomů u potkanů.
Tyto účinky jsou dány lokálním působením beta-agonistů na hladkou svalovinu dělohy u myší a potkanů. Podle současného výzkumu nelze tyto výsledky aplikovat na člověka. Všechny ostatní zjištěné nádory byly považovány za běžné typy nádorů, které se spontánně objevují u zkoumaných kmenů experimentálních zvířat. U těchto nádorů nedošlo k biologicky významnému zvýšení incidence, které by vyplývalo z podávání fenoterolu.
Byla prokázána dobrá a rovnocenná snášenlivost přípravků bezfreonové a freonové formy v dýchacích cestách.
Studie lokální snášenlivosti prokázaly dobrou toleranci fenoterol-hydrobromidu při různých cestách podání (intravenózní, intraarteriální, kožní, oční).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)