| salt:hasText
| - Doxorubicin se většinou podává nitrožilní injekcí. V určitých indikacích může být použita též intravezikální a intraarteriální cesta podání.
Intravenózní (i.v.) podání
Celková dávka doxorubicinu v jednom cyklu se může lišit v závislosti na konkrétním léčebném režimu (např. podávání v monoterapii nebo v kombinaci s dalšími cytotoxickými látkami) a v závislosti na indikaci.
Doxorubicin by se měl podávat do infuzního setu s volně tekoucí nitrožilní infuzí (0,9% chlorid sodný nebo 5% glukóza) ne kratší dobu, než jsou 3 minuty, a ne déle než 10 minut, aby se minimalizovalo riziko trombózy či perivenózní extravazace. Přímé podání není doporučeno vzhledem k riziku extravazace, ke které může dojít i v přítomnosti dostatečného návratu krve při aspiraci (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Standardní iniciální dávkovací režimy . Doporučovaná standardní iniciální dávka doxorubicinu na jeden cyklus v monoterapii u dospělých pacientů je 60-90 mg/m2 povrchu těla. Celková počáteční dávka na jeden cyklus může být podána jako jednotlivá dávka, nebo rozdělena do 3 následujících dnů, nebo podána v 1. a 8. dni. V případě normálního zotavení z lékové toxicity (především z útlumu kostní dřeně a stomatitidy) je možno léčebný cyklus opakovat vždy každé 3 až 4 týdny. Bylo prokázáno, že podávání doxorubicinu v týdenním režimu 10-20 mg/m2 je také účinné. Pokud je doxorubicin používán v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami s potenciálně se překrývajícími toxicitami, je doporučená dávka podaná během jednoho cyklu v rozmezí 30-60 mg/m2.
Adjuvantní terapie
Ve velké randomizované studii B-15 provedené National Surgical Adjuvant Breast and Bowel Project (NSABP) sledující pacienty s časnou rakovinou prsu postihující axilární lymfatické uzliny (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky, 5.1 Farmakodynamické vlastnosti, Klinické studie ) byl v 1. dni každého 21denního cyklu intravenózně podáván kombinovaný režim AC (doxorubicin 60 mg/m2 a cyklofosfamid 600 mg/m2). Byly podány 4 cykly léčby.
Úpravy dávkování
Jaterní dysfunkce. Redukce dávky se doporučuje u pacientů s následujícími sérovými hodnotami:
bilirubin 20 až 50 mmol/l: polovina doporučené úvodní dávky
bilirubin > 50 mmol/l: čtvrtina doporučené úvodní dávky
Doxorubicin by neměl být podáván pacientům se závažným poškozením jater (viz bod 4.3 Kontraindikace).
Ostatní zvláštní skupiny pacientů . U intenzivně předléčených pacientů, dětí, starších pacientů, obézních pacientů či pacientů s neoplastickou infiltrací kostní dřeně může být nutné zvážit nižší úvodní dávky či delší intervaly mezi cykly (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Intravezikální podání
Intravezikálně podaný doxorubicin může být použit k léčbě superficiálních tumorů močového měchýře nebo jako profylaxe ke snížení rekurence po transuretrální resekci (TUR). Intravezikální podání není vhodné pro léčbu invazivních tumorů, které penetrovaly svalovou vrstvu stěny močového měchýře. Doporučuje se instilace 30-50 mg v 25-50 ml fyziologického roztoku. V případě lokální toxicity (chemická cystitida) by dávka měla být podána v 50-100 ml fyziologického roztoku. Pacienti mohou dostávat instilace v týdenních až měsíčních intervalech (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Doxorubicin by měl být instilován za použití katetru a tento ponechán v měchýři po 1 až 2 hodiny. Během instilace by pacient měl měnit polohu, aby bylo zajištěno, že pánevní sliznice močového měchýře bude nejvíce vystavena působení roztoku. Aby se předešlo nepřiměřenému naředění močí, měl by být pacient poučen, aby 12 hodin před instalací nepil žádné tekutiny. Pacient by měl být instruován, aby se na konci instilace volně vymočil.
Intraarteriální podání
Doxorubicin je také užíván cestou intraarteriálního podání ve snaze dosáhnout vysoké lokální aktivity při omezené systémové toxicitě u pacientů s hepatocelulárním karcinomem. Protože tato technika je potenciálně riziková a může vést k rozsáhlé nekróze perfundované tkáně, měl by být intraarteriální způsob podání prováděn jen lékaři dostatečně vyškolenými v této technice. Pacientům může být infúze v dávce 30 až 150 mg/m2 aplikována do hlavní jaterní arterie v intervalech 3 týdnů až 3 měsíců, užití vyšších dávek je při tom rezervováno pro podávání při současné extrakorporální eliminaci léku. Nižší dávky jsou vhodné pro aplikaci doxorubicinu s jodizovaným olejem (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)