(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> a upravuje

(2) Spotřebními daněmi jsou

(dále jen „daň“).

(3) Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství .

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(2) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky.

(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů, Alandských ostrovů a britských Normanských ostrovů.

(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´ Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.

(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3.

(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3.

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

1. při dovozu (§ 9 odst. 2), 2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)], 3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)], 4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],

(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daňpřiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

(3) Větším množstvím vybraných výrobků je pro účely odstavce 1 písm. f) množství přesahující u

(4) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44, pro daň z lihu § 66, pro daň z piva § 80, pro daň z vína a meziproduktů § 92 a pro tabákové výrobky § 100c.

(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich větší množství (§ 4 odst. 3).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím podle odstavce 5.

(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky (§ 33), lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.

(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5. a 10

(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně.

(5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona.

(1) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území České republiky vyrobené nebo na daňové území České republiky dovezené.

(2) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.

(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101.

(1) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území České republiky nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území České republiky.

(2) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtěpřiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daňpřiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/13">¹³)</span>. Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek<span class="poznamka-link" resource="footnote/14">¹⁴)</span>, při nájmu podniku nebo jeho části<span class="poznamka-link" resource="footnote/15">¹⁵)</span>, při prodeji podniku<span class="poznamka-link" resource="footnote/16">¹⁶)</span> nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva<span class="poznamka-link" resource="footnote/17">¹⁷)</span>.

(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68, pro daň z piva v § 83, pro daň z vína a meziproduktů v § 94 a pro tabákové výrobky v § 101a.

(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.

(2) Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3) Pro příjímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).

(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z lihu v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105 odst. 1.

(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit u plátce nebo uživatele, a to nejpozději přede dnem jejich vydání, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne.

(2) Jedná-liseodovozvybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87 a 98); neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.

(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.

(1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87 a 98 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „zvláštní povolení“). O vydání zvláštního povolení rozhoduje na návrh celní úřad.

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a">^19a)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(6) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta , úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.

(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(9) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

(10) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(11) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(12) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.

(13) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(14) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73).

(15) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(16) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.

(17) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.

(18) Dojde-li ke změně

celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.

(19) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

(20) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 16 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že

(20) Zvláštní povolení zaniká

(21) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

(22) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti celního úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 20 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.

(23) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo a § 98 pro víno.

(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že

(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.

(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům , daňovým zástupcům podle § 3 písm. q) nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.

(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daněběhem dopravy, § 54 , 56 až 57 pro případy týkající se vrácení danězminerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.

(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu<span class="poznamka-link" resource="footnote/22">²²)</span>, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:

(2) Zaplacená daň se vrací

(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) ažg)mánárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podávána tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze jižnárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daňdo6měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.

(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 a 54 až 57.

(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň , a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>.

(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

(9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.

(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

(2) Za daňový sklad se považuje

(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25">²⁵)</span>.

(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).

(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě[§3písm. f)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).

(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.

(7) V případech podle § 13 odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(8) Pro dopravu vybraných výrobků uvedených v odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně, se ustanovení § 24 až 27 a § 34 nepoužijí. Pokud se použije jednotného správního dokladu podle předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/28">²⁸)</span>, potom

(8) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59, 78, 89, 99 a 100a).

(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které na návrh vydává celní úřad.

(2) název. popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných. zpracovávaných. skladovaných. přijímaných. odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití.

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a">^19a)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(8) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

(9) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.

(10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(14) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Pokud dojde ke změně množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(17) Povolení k provozování daňového skladu zaniká

(18) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže

(19) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.

(20) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

(21) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,

(22) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.

(1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.

(2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená.

(1) Zajištění daně může být poskytnuto

(2) Za zajištění daně rovnocenné složení hotovosti na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem se považuje:

(3) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.

(4) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.

(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.

(6) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.

(7) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.

(8) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 77 odst. 3),

(9) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 8 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci.

(10) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.

(11) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 8 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobkůvběžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 13 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno.

(12) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.

(13) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

(14) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.

(15) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.

(16) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

(17) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

(18) Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90.

(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním úřadem.

(2) Ručitelem nemůže být

(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad, který také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.

(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místněpříslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.

(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.

(6) Celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.

(7) Celní úřad je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podávážádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.

(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(9) Je-li odejmuto rozhodnutí o zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila.

(10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu úřadu, který vydal povolení k ručení.

(1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného na návrh celním úřadem.

(2) sdělení o způsobu zajištění daně.

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a">^19a)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(8) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně.

(9) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c).

(10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(14) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.

(15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Pokud skutečný objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně přesáhne předpokládaný roční objem vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. b), může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(17) Povolení zaniká

(18) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže

(19) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.

(20) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 19.

(21) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,

(22) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109.

(23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62.

(1) Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede

(2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(4) Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.

(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.

(7) Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109.

(1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

(2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

(3) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(5) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(6) Celní ředitelství vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 a 21a obdobně.

(7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e).

(8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

(9) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(10) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství.

(13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

(14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

(15) Povolení zaniká

(16) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže

(17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce.

(18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle odstavce 16 písm. b) nebo d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle odstavce 17.

(19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto,

(20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v § 109a.

(21) Další náležitosti návrhu na vydání povolení podle § 23a jsou pro minerální oleje stanoveny v § 62a.

(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 4, § 58a odst. 2, § 59 odst. 4 a § 100).

(2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a § 77 odst. 4). Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. V případě dovozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 34 odst. 2) poskytuje zajištění daně provozovatel přijímajícího daňového skladu.

(3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

(4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu. V případě dopravy mezi dvěma daňovými sklady téhož provozovatele v působnosti celního úřadu místně příslušného pro tyto daňové sklady může uvedený celní úřad povolit dopravu bez průvodního dokladu.

(5) Doprava vybraných výrobků je ukončena jejich přijetím v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

(6) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo provozovatel přijímajícího daňového skladu, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu.

(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem, pokud vybrané výrobky jsou

Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 3 písm. h), musí provozovatel odesílajícího daňového skladu připojit k průvodnímu dokladu doklad o zajištění daně oprávněným příjemcem; tento doklad musí být potvrzen příslušným správcem daně.

(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.

(2) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci v jiném členském státě, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2.

(3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka o označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které má být doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ukončena, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

(4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.

(5) Vybrané výrobky musí být bezodkladně

(6) Přijetím dopravovaných vybraných výrobků v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu nebo přijetím dopravovaných vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení o ukončení dopravy celním úřadem místněpříslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

(7) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení, přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků nebo daňový zástupce, postupuje se podle § 24 odst. 6.

(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu provozovatelem přijímajícího daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu, oprávněného příjemce nebo daňového zástupce.

(3) Místo průvodního dokladu může být použit

(4) Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu.

(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena.

(6) Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy.

(7) Přijímající daňový sklad, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků.

(8) Provozovatel přijímajícího daňového skladu odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad; oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle jej zpět přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení odesílajícímu daňovému skladu.

(9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4. V případě přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem postupuje celní úřad místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků obdobně.

(10) V případě, že je průvodní doklad vytvořen elektronickým nebo automatizovaným zpracováním dat, může celní úřad místně příslušný pro odesílající daňový sklad rozhodnout, aby provozovatel odesílajícího daňového skladu nahradil v poli č. 24 průvodního dokladu vlastnoruční podpis otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze II příslušného předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/29">²⁹)</span>. V návrhu na vydání tohoto rozhodnutí se provozovatel odesílajícího daňového skladu zaváže nést odpovědnost za všechna rizika spojená s dopravou vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území Evropského společenství za použití průvodního dokladu, který nese otisk zvláštního razítka.

(11) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti průvodního dokladu a podmínky jeho užívání.

(12) Vzor průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/29">²⁹)</span>.

(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

(1) Vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§ 25).

(2) Vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 27). Místo přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.

(3) Lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu.

(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/6a">^6a)</span> v jiném členském státě.

(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak.

(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daňpřiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a),

(8) Pokud celní úřad ve lhůtě tří let ode dne odeslání vybraných výrobků zjistí, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě, oznámí tuto skutečnost provozovateli odesílajícího daňového skladu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu prokáže, že o porušení režimu podmíněného osvobození od daně nevěděl ani nemohl vědět, poskytne se mu lhůta 4 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o porušení, aby prokázal, že došlo ke splnění podmínek stanovených v odstavci 7 písm. a) až c), jinak se odeslané vybrané výrobky považují za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně.

(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.

(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 6. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelnýpřeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.

(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky , pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13). Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8 byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.

(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.

(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2.

(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.

(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě

pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

(9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.

(10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.

(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

(4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.

(5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/30">³⁰)</span>.

(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.

(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.

(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.

(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od odstavců 2 až 4.

(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

(7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu zejména

(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 15.

(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.

(5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

(2) Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/31a">^31a)</span>.

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky fyzické osobě podle odstavce 2, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. r)].

(3) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány.

(4) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu

Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.

(5) Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 3 nesplní povinnost ustanovit daňového zástupce podle odstavce 3, přechází na ni všechny jeho povinnosti.

(6) Pokud daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která zaslané vybrané výrobky přijala.

(5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou podle odstavce 2 na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)].

(7) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 5, 6 nebo 15 byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.

(8) Správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

(9) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o fyzických osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 5.

(10) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18).

(11) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.

(12) Po zaplacení daně správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá potvrzení o zaplacení daně pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány.

(13) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

(14) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.

(15) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu, nebo zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle odstavce 8 a podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění daně poskytnuto podle odstavce 4.

(16) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

(17) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

(18) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3.

(1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.

(2) V návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků navrhovatel uvede

(3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

(4) Navrhovatel nebo osoba, kterámábýt ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

(10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.

(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.

(12) Povolení zaniká

(13) Celní ředitelství odejme povolení vydané daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, jestliže

(1) Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

(2) Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od danědodaňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2.

(3) Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.

(4) Při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5.

(5) Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona.

(1) Při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je vyvážející provozovatel daňového skladu povinen vyhotovit průvodní doklad podle § 26 v pěti vyhotoveních označených číslicemi 1 až 5, ve kterém jako místo příjemce uvede pohraniční celní úřad.

(2) Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 4 zašle celnímu úřadu. Vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena. Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, na vyhotovení č. 1 bezodkladně vyznačí souhlas se zahájením dopravy.

(3) Pohraniční celní úřad na vyhotoveních č. 2 a 3 potvrdí výstup vyvážených vybraných výrobků z daňového území České republiky. Tímto potvrzením se doprava vyvážených vybraných výrobků považuje za ukončenou.

(4) Pohraniční celní úřad odešle nejpozději první pracovní den po ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 2 příslušnému vnitrozemskému celnímu úřadu a potvrzené vyhotovení č. 3 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena.

(5) Další podmínky týkající se vývozu minerálních olejů jsou stanoveny v § 64 tohoto zákona.

(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje.

(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.

(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.

(5) doklad o tom. zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. který nesmí být v den podání návrhu starší více než30 kalendářních dní.

(6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a">^19a)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.

(7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span>.

(8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

(10) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

(11) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

(13) Povolení zaniká

(14) Celní úřad povolení odejme, jestliže

(15) Zanikne-li povolení k prodeji za ceny bez daně nebo je-li toto povolení odejmuto, plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 13 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě provedena, provede inventarizaci celní úřad. Osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona je povinna nejpozději následující den po skončení inventarizace podat daňové přiznání a zaplatit daň.

(16) Pokud držitel povolení k prodeji za ceny bez daně hodlá ukončit podnikatelskou činnost a požádal o odnětí povolení, může se souhlasem celního úřadu vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jiné osobě, která je držitelem příslušného povolení k prodeji za ceny bez daně. Vybrané výrobky může této osobě prodat nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení.

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.

(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení.

(2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání.

(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:

(1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že

rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.

(2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje a nejedná se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.

(3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, který zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

(4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen „kontrolovaná osoba“), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec , který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.

(5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.

(6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.

(7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.

(8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.

(9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případnědo doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.

(10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.

(11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže

(12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

(13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.

(14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.

(15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.

(16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.

(1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, daňovému zástupci podle § 23a, daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4, § 29 odst. 2 a § 33 odst. 8, pokuta se neukládá.

(2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb<span class="poznamka-link" resource="footnote/36">³⁶)</span> a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.

(2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c)].

(3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb.

(4) Lihoviny, i rozlévané, lze prodávat na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/65c">^65c)</span> nestanoví jinak.

(5) Osoba, která může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně informovat správce daně, v jehož územní působnosti bude prodej uskutečňovat. Písemná informace musí obsahovat údaje o osobě, která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin.

(6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/65d">^65d)</span> zůstává tímto ustanovením nedotčený.

(1) Ke kontrole dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 jsou oprávněny

(1) Kontrolu zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány podle odstavce 1 obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.

(2) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 1 zjištěny lihoviny a tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 150 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, ačkoliv prodej cigaret není předmětem její činnosti.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(2) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133, se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(1) Správní orgán příslušný k projednání správního deliktu uloží propadnutí neznačených tabákových výrobků zajištěných při kontrole podle § 115 nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134, jestliže

(2) Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1, rozhodne se o jejich zabrání, jestliže

a jejich uvedením do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem.

(3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo osobě, u které byly zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin.

(4) Proti rozhodnutí o zabrání věci a o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zničením zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se nelze odvolat.

(5) Vlastníkem propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se stává stát. Celní úřad propadlé nebo zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise, kterou určí ředitel celního úřadu z úředních osob celního úřadu.

(6) Nebudou-li zajištěné tabákové výrobky nebo lihoviny prohlášeny za propadlé nebo zabrané, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.

(4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že