About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2003/353-2003/expression/cz/act/2012/407-2012/cs     Goto   Sponge   Distinct   Permalink

An Entity of Type : frbr:Expression, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
Title
  • Zákon o spotřebních daních (cs)
Date Valid
frbr:realizationOf
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue
  • http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

    353

    ZÁKON

    ze dne 26. září 2003

    o spotřebních daních

    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

    ČÁST PRVNÍ

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    § 1

    Předmět úpravy

    (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> a upravuje

    a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi,

    b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.

    (2) Spotřebními daněmi jsou

    a) daň z minerálních olejů,

    b) daň z lihu,

    c) daň z piva,

    d) daň z vína a meziproduktů a

    e) daň z tabákových výrobků

    (dále jen „daň“).

    (3) Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství .

    § 2

    Daňové území

    (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) daňovým územím České republiky území České republiky,

    b) daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>,

    c) členským státem členský stát Evropské unie,

    d) třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství,

    e) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.

    (2) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky.

    (3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů, Alandských ostrovů a britských Normanských ostrovů.

    (4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´ Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.

    (5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3.

    (6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3.

    § 3

    Vymezení pojmů

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území České republiky; pokud vybrané výrobky jsou při vstupu na daňové území České republiky předmětem celního řízení, za okamžik dovozu se považuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span>,

    b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla,

    c) režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/3b"><sup>3b</sup>)</span>, při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/3c"><sup>3c</sup>)</span>,

    c) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> a výstup z daňového území Evropského společenství,

    d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,

    e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků , na něž se nevztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,

    f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,

    g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,

    h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat, ; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem

    i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „uživatel“) právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat, ; oprávněný příjemce je daňovým subjektem

    j) uvedením do volného daňového oběhu

    k) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/6a"><sup>6a</sup>)</span>; tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h),

    k) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybranévýrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

    l) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v celním sazebníku<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> ve znění platném k 1. lednu 2002,

    4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

    m) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>, ve znění platném k 1. lednu 2002,

    n) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,

    o) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span>,

    p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí,

    q) daňovým zástupcem právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která je pověřena provozovatelem daňového skladu registrovaným k dani v jiném členském státě zabezpečovat jeho jménem, na základě povolení a za podmínek stanovených v § 23a, povinnosti spojené s přijímáním vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a s jejich uváděním do volného daňového oběhu; daňový zástupce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; daňový zástupce nesmí být totožný s osobou, která od něj má vybrané výrobky jím uvedené do volného daňového oběhu nabýt,

    r) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá fyzické osobě na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a,

    s) ztrátou nebo znehodnocením v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,

    1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, 2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 1. vybraný výrobek vznikne, 2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, 3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury.

    § 4

    Plátce daně

    (1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

    a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (§ 23a) nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením (dále jen „znehodnocení“) vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],

    b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

    c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 55 až 57),

    d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,

    e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],

    f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky ve větším množství, uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

    g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo

    h) která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky [§ 9 odst. 3 písm. i) a § 33 odst. 4]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 33 odst. 3 neustanoví daňového zástupce, stává se plátcem daně tato osoba.

    1. při dovozu (§ 9 odst. 2), 2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)], 3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)], 4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],

    (2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daňpřiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

    (3) Větším množstvím vybraných výrobků je pro účely odstavce 1 písm. f) množství přesahující u

    a) minerálních olejů s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

    b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,

    c) konzumního lihu a lihovin<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> 10 l konečných výrobků,

    d) piva 110 l,

    e) meziproduktů 20 l,

    f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

    g) cigaret 800 kusů,

    h) cigarillos a doutníků o váze menší než 3 g/kus 400 kusů,

    i) ostatních doutníků 200 kusů,

    j) tabáku ke kouření 1 kg.

    (4) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44, pro daň z lihu § 66, pro daň z piva § 80, pro daň z vína a meziproduktů § 92 a pro tabákové výrobky § 100c.

    § 5

    Prokázání zdanění vybraných výrobků

    (1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich větší množství (§ 4 odst. 3).

    (2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,

    b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,

    c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

    d) výši spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení daňového dokladu,

    f) číslo daňového dokladu.

    (3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,

    c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

    d) výši spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení dokladu o prodeji,

    f) číslo dokladu o prodeji.

    (4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> odesilatele, je-li odesilatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,

    b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

    c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

    d) výši spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení dokladu o dopravě,

    f) číslo dokladu o dopravě.

    (5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

    (6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím podle odstavce 5.

    (7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky (§ 33), lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.

    § 6

    Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

    (1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5. a 10

    (2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,

    b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, bylo-li přiděleno, je-li uživatel fyzickou osobou,

    c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

    d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,

    e) místo odeslání,

    f) místo přijetí,

    g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

    h) číslo dokladu o osvobození od daně.

    (3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.

    (4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně.

    (5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona.

    § 7

    Předmět daně

    (1) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území České republiky vyrobené nebo na daňové území České republiky dovezené.

    (2) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.

    (3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101.

    § 8

    Vznik daňové povinnosti

    (1) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území České republiky nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území České republiky.

    (2) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.

    § 9

    Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

    (1) Povinnost daň ve stanovené lhůtěpřiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

    (2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daňpřiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span>. Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

    (3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

    a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),

    b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,

    c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

    d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,

    e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění , že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,

    f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),

    g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,

    h) dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu nebo zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, ; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez zvláštního povolení podle § 13 odst. 20 nebo na vybrané výrobky, pro které zvláštní povolení zaniklo podle § 13 odst. 21 písm. d) a které jsou dnem zániku zvláštního povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně

    i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky (§ 33), nebo

    j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

    (4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span>, při nájmu podniku nebo jeho části<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span>, při prodeji podniku<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span>.

    (5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68, pro daň z piva v § 83, pro daň z vína a meziproduktů v § 94 a pro tabákové výrobky v § 101a.

    § 10

    Sazby a výpočet daně

    (1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.

    (2) Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104.

    § 11

    Osvobození od daně

    (1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

    a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty<span class="poznamka-link" resource="footnote/31a"><sup>31a</sup>)</span>, anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,

    b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,

    c) dovezené na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen,

    d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesilatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/17a"><sup>17a</sup>)</span>,

    e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být dopravoványzjiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesilatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/17a"><sup>17a</sup>)</span>,

    f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,

    g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.

    (2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

    (3) Pro příjímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).

    (4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z lihu v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105 odst. 1.

    § 12

    Uplatnění nároku na osvobození od daně

    (1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit u plátce nebo uživatele, a to nejpozději přede dnem jejich vydání, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne.

    (2) Jedná-liseodovozvybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.

    (3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87 a 98); neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

    (4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.

    (5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.

    § 13

    Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

    (1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87 a 98 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „zvláštní povolení“). O vydání zvláštního povolení rozhoduje na návrh celní úřad.

    (2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

    c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,

    d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,

    e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

    f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

    g) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejízČeskérepublikynebozdovozu, a místo odeslání,

    h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,

    i) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

    j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

    k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span>, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,

    k) výpis z evidence Rejstříku trestů<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span>, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

    l) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.

    (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

    (4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

    (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

    (6) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta , úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.

    (7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

    (9) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

    (10) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

    (11) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (12) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.

    (13) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (14) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73).

    (15) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (16) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.

    (17) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.

    (18) Dojde-li ke změně

    a) sídla nebo místa pobytu uživatele,

    b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,

    c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo

    d) místa vydání vybraných výrobků,

    celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.

    (19) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

    (20) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 16 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že

    a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny,

    b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány.“. Dosavadní odstavce 20 až 23 se označují jako odstavce 21 až 24.

    (20) Zvláštní povolení zaniká

    a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

    b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,

    c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,

    d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. f)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20,

    e) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo

    f) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>.

    (21) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

    a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,

    b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádněúčetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

    c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,

    d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo

    e) uživatel o to požádá.

    (22) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti celního úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 20 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.

    (23) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo a § 98 pro víno.

    § 14

    Vracení daně plátci

    (1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

    a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství,

    b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

    (2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že

    a) před odesláním vybraných výrobků celnímu úřadu oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které budou dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena,

    b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),

    c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,

    d) předloží doklad o

    e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna. Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písmenech a) až e).

    (3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.

    (4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům , daňovým zástupcům podle § 3 písm. q) nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.

    (5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

    (6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

    (7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

    (8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

    (9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daněběhem dopravy, § 54 , 56 až 57 pro případy týkající se vrácení danězminerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.

    (10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.

    § 15

    Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

    (1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span>, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:

    a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

    b) zvláštní mise,

    c) zastupitelství mezinárodní organizace,

    d) orgány Evropských společenství,

    e) člen diplomatické mise<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span> nebo konzulárního úřadu<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span> se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

    f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

    g) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

    (2) Zaplacená daň se vrací

    a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,

    b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,

    c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,

    d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,

    e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,

    f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,

    g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.

    (3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

    (4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

    (5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) ažg)mánárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

    (6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

    (7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

    (8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,

    c) název a množství vybraných výrobků,

    d) datum vystavení dokladu,

    e) datum uskutečnění prodeje,

    f) sazbu daně,

    g) výši daně,

    h) výši ceny včetně daně.

    (9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podávána tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze jižnárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

    (10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

    (11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

    (12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

    a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

    b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

    c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

    d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,

    e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podávádaňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,

    f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, kterýmá v územní působnosti městskou část Praha 1,

    g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy.

    (13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

    (14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daňdo6měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.

    (15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 a 54 až 57.

    § 16

    Zánik nároku na vrácení daně

    Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    § 17

    Zdaňovací období

    Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

    § 18

    Daňové přiznání a splatnost daně

    (1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň , a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

    (2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

    (3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

    (4) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>.

    (5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

    (6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

    (7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

    (8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

    (9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.

    § 19

    Podmíněné osvobození od daně

    (1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

    a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. f),

    b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).

    (2) Za daňový sklad se považuje

    a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo

    b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).

    (3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span>.

    (4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).

    (5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě[§3písm. f)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).

    (6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.

    (7) V případech podle § 13 odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

    (8) Pro dopravu vybraných výrobků uvedených v odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně, se ustanovení § 24 až 27 a § 34 nepoužijí. Pokud se použije jednotného správního dokladu podle předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span>, potom

    a) v kolonce 33 jednotného správního dokladu se vyplní příslušný kód nomenklatury,

    b) v kolonce 44 jednotného správního dokladu se zřetelně vyznačí, že se jedná o dopravu vybraných výrobků,

    c) jeden opis vyhotovení číslo 1 jednotného správního dokladu si ponechá odesilatel,

    d) řádně potvrzený opis vyhotovení číslo 5 jednotného správního dokladu odešle příjemce odesilateli.

    (8) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59, 78, 89, 99 a 100a).

    § 20

    Povolení k provozování daňového skladu

    (1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které na návrh vydává celní úřad.

    (2) název. popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných. zpracovávaných. skladovaných. přijímaných. odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití.

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,

    c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,

    d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,

    e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

    f) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejízČeskérepublikynebozdovozu,

    g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,

    h) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky nebo pro vývoz,

    i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňovéúzemí České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí,

    j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,

    k) způsob zajištění daně,

    l) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

    m) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

    p) výpis z evidence Rejstříku trestů<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span>, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

    (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

    (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

    (6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

    (8) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

    (9) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.

    (10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

    (11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (14) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

    (15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

    (16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Pokud dojde ke změně množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

    (17) Povolení k provozování daňového skladu zaniká

    a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,

    b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,

    c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek plátce, nebo

    d) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>.

    (18) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže

    a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

    b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,

    c) plátce o odnětí povolení požádá,

    d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo

    e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.

    (19) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.

    (20) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

    (21) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,

    a) plátce provede za přítomnosti celního úřadu místně příslušného daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 17 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 16 vydáno povolení nové,

    b) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

    c) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

    (22) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.

    § 20a

    Způsoby zajištění daně

    (1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.

    (2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená.

    § 20b

    Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň

    Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.

    § 21

    Zajištění daně

    (1) Zajištění daně může být poskytnuto

    a) složením převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,

    b) bankovní zárukou, pokud o jejím přijetí rozhodne celní úřad nebo celní ředitelství, nebo

    (2) Za zajištění daně rovnocenné složení hotovosti na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem se považuje:

    a) poskytnutí šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou,

    b) bankovní zárukou<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span>, nebo

    c) předložení jiného dokumentu uznaného celním úřadem jako prostředek platby.

    (3) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.

    (4) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.

    (5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.

    (6) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.

    (7) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.

    (8) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 77 odst. 3),

    a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,

    b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),

    c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b).

    (9) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 8 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci.

    (10) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.

    (11) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 8 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobkůvběžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 13 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno.

    (12) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.

    (13) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

    (14) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.

    (15) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.

    (16) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

    (17) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.

    (18) Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90.

    § 21a

    Povolení ručitele

    (1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním úřadem.

    (2) Ručitelem nemůže být

    a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,

    b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,

    c) příslušník rodiny dlužníka.

    (3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad, který také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.

    (4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místněpříslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.

    (5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.

    (6) Celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.

    (7) Celní úřad je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podávážádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.

    (8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

    (9) Je-li odejmuto rozhodnutí o zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila.

    (10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu úřadu, který vydal povolení k ručení.

    § 22

    Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků

    (1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného na návrh celním úřadem.

    (2) sdělení o způsobu zajištění daně.

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

    c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

    d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

    e) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

    f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

    i) výpis z evidence Rejstříku trestů<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span>, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

    (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.

    (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

    (6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

    (8) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně.

    (9) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c).

    (10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

    (11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (14) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.

    (15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

    (16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Pokud skutečný objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně přesáhne předpokládaný roční objem vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. b), může správce daně stanovit v povolení další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

    (17) Povolení zaniká

    a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,

    b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,

    c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek oprávněného příjemce, nebo

    d) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>.

    (18) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže

    a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

    b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

    c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo

    d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.

    (19) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.

    (20) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 19.

    (21) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,

    a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

    b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

    (22) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109.

    (23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62.

    § 23

    Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků

    (1) Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) název, popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, které mají být přijaty v režimu podmíněného osvobození od daně.

    (2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

    (4) Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.

    (5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

    (6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.

    (7) Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109.

    § 23a

    Daňový zástupce

    (1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo nebo místo pobytu, údaje o registraci k dani provozovatele daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, potvrzené jemu příslušným správcem daně a registrační číslo ke spotřebním daním<span class="poznamka-link" resource="footnote/27a"><sup>27a</sup>)</span>,

    b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    c) plná moc k zastupování podle zvláštního předpisu upravujícího správu daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/27b"><sup>27b</sup>)</span> udělená provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě navrhovateli a písemné prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá; prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele,

    d) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

    e) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

    f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

    g) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

    h) sdělení o způsobu zajištění daně,

    i) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm navrhovatel zapsán; výpis nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

    (2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (3) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

    (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (5) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

    (6) Celní ředitelství vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 a 21a obdobně.

    (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e).

    (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

    (9) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (10) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství.

    (13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

    (14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

    (15) Povolení zaniká

    a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce právnickou osobou,

    b) úmrtím daňového zástupce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce za mrtvého,

    c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek daňového zástupce,

    d) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>,

    e) odvoláním plné moci pro daňového zástupce provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, který tuto plnou moc udělil, nebo

    f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem.

    (16) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže

    a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

    b) daňový zástupce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39a), nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

    c) daňový zástupce o odnětí povolení požádá, nebo

    d) daňový zástupce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.

    (17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce.

    (18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle odstavce 16 písm. b) nebo d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle odstavce 17.

    (19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto,

    a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, nebo

    b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

    (20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v § 109a.

    (21) Další náležitosti návrhu na vydání povolení podle § 23a jsou pro minerální oleje stanoveny v § 62a.

    § 24

    Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

    (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 4, § 58a odst. 2, § 59 odst. 4 a § 100).

    (2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a § 77 odst. 4). Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. V případě dovozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 34 odst. 2) poskytuje zajištění daně provozovatel přijímajícího daňového skladu.

    (3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

    (4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu. V případě dopravy mezi dvěma daňovými sklady téhož provozovatele v působnosti celního úřadu místně příslušného pro tyto daňové sklady může uvedený celní úřad povolit dopravu bez průvodního dokladu.

    (5) Doprava vybraných výrobků je ukončena jejich přijetím v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

    (6) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo provozovatel přijímajícího daňového skladu, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu.

    § 25

    Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy

    (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem, pokud vybrané výrobky jsou

    a) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,

    b) dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo

    c) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě přes daňové území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu.

    Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 3 písm. h), musí provozovatel odesílajícího daňového skladu připojit k průvodnímu dokladu doklad o zajištění daně oprávněným příjemcem; tento doklad musí být potvrzen příslušným správcem daně.

    (2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.

    (2) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci v jiném členském státě, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2.

    (3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka o označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které má být doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ukončena, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.

    (4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.

    (5) Vybrané výrobky musí být bezodkladně

    a) dopraveny z odesílajícího daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo

    b) přijaty do daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem na daňovém území České republiky.

    (6) Přijetím dopravovaných vybraných výrobků v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu nebo přijetím dopravovaných vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení o ukončení dopravy celním úřadem místněpříslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.

    (7) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení, přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků nebo daňový zástupce, postupuje se podle § 24 odst. 6.

    § 26

    Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně

    (1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak.

    (2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu provozovatelem přijímajícího daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu, oprávněného příjemce nebo daňového zástupce.

    (3) Místo průvodního dokladu může být použit

    a) při dopravě přes nebo na území členských států jednotný doklad podle příslušného předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span>, nebo

    b) při dopravě přes území jedné nebo více třetích zemí karnet TIR nebo karnet ATA.

    (4) Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu.

    (5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena.

    (6) Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy.

    (7) Přijímající daňový sklad, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků.

    (8) Provozovatel přijímajícího daňového skladu odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad; oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle jej zpět přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení odesílajícímu daňovému skladu.

    (9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4. V případě přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem postupuje celní úřad místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků obdobně.

    (10) V případě, že je průvodní doklad vytvořen elektronickým nebo automatizovaným zpracováním dat, může celní úřad místně příslušný pro odesílající daňový sklad rozhodnout, aby provozovatel odesílajícího daňového skladu nahradil v poli č. 24 průvodního dokladu vlastnoruční podpis otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze II příslušného předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span>. V návrhu na vydání tohoto rozhodnutí se provozovatel odesílajícího daňového skladu zaváže nést odpovědnost za všechna rizika spojená s dopravou vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území Evropského společenství za použití průvodního dokladu, který nese otisk zvláštního razítka.

    (11) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti průvodního dokladu a podmínky jeho užívání.

    (12) Vzor průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span>.

    (7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.

    § 27

    Vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně

    (1) Vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§ 25).

    (2) Vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 27). Místo přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.

    (3) Lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu.

    § 28

    Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy

    (1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní<span class="poznamka-link" resource="footnote/6a"><sup>6a</sup>)</span> v jiném členském státě.

    (2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.

    (3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak.

    (4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daňpřiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

    (5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

    (6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

    (7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

    a) byly dodány na místo určení,

    b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, nebo

    c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),

    považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

    (8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky

    a) byly dodány na místo určení,

    b) vystoupily z daňového území Evropského společenství,

    c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo

    d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,

    b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.

    považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a),

    (8) Pokud celní úřad ve lhůtě tří let ode dne odeslání vybraných výrobků zjistí, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě, oznámí tuto skutečnost provozovateli odesílajícího daňového skladu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu prokáže, že o porušení režimu podmíněného osvobození od daně nevěděl ani nemohl vědět, poskytne se mu lhůta 4 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o porušení, aby prokázal, že došlo ke splnění podmínek stanovených v odstavci 7 písm. a) až c), jinak se odeslané vybrané výrobky považují za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně.

    (9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.

    (10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 6. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelnýpřeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

    (11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.

    § 29

    Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání

    (1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.

    (2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky , pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13). Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8 byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.

    (3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.

    (4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2.

    (5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

    (6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.

    (7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě

    a) dopravované přes daňové území České republiky do dalšího členského státu, nebo

    b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České republiky,

    pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků.

    (8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

    (9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.

    (10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

    § 30

    Zjednodušený průvodní doklad

    (1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.

    (2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

    (3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.

    (4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.

    (5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span>.

    § 31

    Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání

    (1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.

    (2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

    (3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.

    (4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.

    (5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od odstavců 2 až 4.

    (6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).

    (7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

    (8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

    § 32

    Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu

    (1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.

    (2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu zejména

    a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,

    b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

    c) doklady k vybraným výrobkům,

    d) množství a povahu vybraných výrobků.

    (3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 15.

    (4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.

    (5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

    § 33

    Zasílání vybraných výrobků

    (1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

    (2) Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/31a"><sup>31a</sup>)</span>.

    (2) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky fyzické osobě podle odstavce 2, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. r)].

    (3) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány.

    (4) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu

    a) název, popř. obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,

    b) jméno, příjmení, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby podle odstavce 2.

    Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.

    (5) Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 3 nesplní povinnost ustanovit daňového zástupce podle odstavce 3, přechází na ni všechny jeho povinnosti.

    (6) Pokud daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která zaslané vybrané výrobky přijala.

    (5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou podle odstavce 2 na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)].

    (7) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 5, 6 nebo 15 byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.

    (8) Správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.

    (9) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o fyzických osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 5.

    (10) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18).

    (11) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.

    (12) Po zaplacení daně správce daně místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá potvrzení o zaplacení daně pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány.

    (13) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.

    (14) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.

    (15) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu, nebo zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle odstavce 8 a podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění daně poskytnuto podle odstavce 4.

    (16) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.

    (17) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.

    (18) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3.

    § 33a

    Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků

    (1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.

    (2) V návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků navrhovatel uvede

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,

    b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou,

    c) plnou moc k zastupování <span class="poznamka-link" resource="footnote/27b"><sup>27b</sup>)</span> a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,

    d) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

    (3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

    (4) Navrhovatel nebo osoba, kterámábýt ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

    (6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

    (8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

    (9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.

    (10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.

    (11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.

    (12) Povolení zaniká

    a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků právnickou osobou,

    b) úmrtím daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků za mrtvého,

    c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků,

    d) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>,

    e) odvoláním plné moci fyzickou nebo právnickou osobou zasílající vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, která tuto plnou moc udělila, nebo

    f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků.

    (13) Celní ředitelství odejme povolení vydané daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, jestliže

    a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

    b) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle § 33 odst. 9, nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

    c) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků o odnětí povolení požádá, nebo

    d) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.

    § 34

    Dovoz vybraných výrobků

    (1) Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.

    (2) Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od danědodaňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2.

    (3) Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.

    (4) Při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5.

    (5) Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona.

    § 35

    Vývoz vybraných výrobků

    (1) Při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je vyvážející provozovatel daňového skladu povinen vyhotovit průvodní doklad podle § 26 v pěti vyhotoveních označených číslicemi 1 až 5, ve kterém jako místo příjemce uvede pohraniční celní úřad.

    (2) Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 4 zašle celnímu úřadu. Vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena. Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ze kterého je doprava zahájena, na vyhotovení č. 1 bezodkladně vyznačí souhlas se zahájením dopravy.

    (3) Pohraniční celní úřad na vyhotoveních č. 2 a 3 potvrdí výstup vyvážených vybraných výrobků z daňového území České republiky. Tímto potvrzením se doprava vyvážených vybraných výrobků považuje za ukončenou.

    (4) Pohraniční celní úřad odešle nejpozději první pracovní den po ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 2 příslušnému vnitrozemskému celnímu úřadu a potvrzené vyhotovení č. 3 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena.

    (5) Další podmínky týkající se vývozu minerálních olejů jsou stanoveny v § 64 tohoto zákona.

    § 36

    Prodej za ceny bez daně

    (1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.

    (2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje.

    (3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.

    (4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.

    (5) doklad o tom. zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. který nesmí být v den podání návrhu starší více než30 kalendářních dní.

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,

    c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,

    d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel,

    e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span>, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

    g) výpis z evidence Rejstříku trestů<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span>, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

    (6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/19a"><sup>19a</sup>)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.

    (7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>.

    (8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

    (10) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

    (11) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

    (13) Povolení zaniká

    a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,

    b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,

    c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo

    d) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>.

    (14) Celní úřad povolení odejme, jestliže

    a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,

    b) držitel o to požádá, nebo

    c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> nebo podmínky uvedené v povolení.

    (15) Zanikne-li povolení k prodeji za ceny bez daně nebo je-li toto povolení odejmuto, plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 13 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě provedena, provede inventarizaci celní úřad. Osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona je povinna nejpozději následující den po skončení inventarizace podat daňové přiznání a zaplatit daň.

    (16) Pokud držitel povolení k prodeji za ceny bez daně hodlá ukončit podnikatelskou činnost a požádal o odnětí povolení, může se souhlasem celního úřadu vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jiné osobě, která je držitelem příslušného povolení k prodeji za ceny bez daně. Vybrané výrobky může této osobě prodat nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení.

    § 37

    Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků

    (1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

    a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

    b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,

    c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,

    d) použitých pro vlastní spotřebu,

    e) přijatých v místě přímého dodání,

    f) vydaných z místa přímého dodání.

    (2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

    a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

    b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span>, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7,

    c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> a osob jemu blízkých<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span>, jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,

    d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce,

    e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,

    f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).

    (3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.

    (4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

    § 38

    Evidence ve skladu vybraných výrobků

    (1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků

    a) převzatých do skladu vybraných výrobků,

    b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,

    c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,

    d) přijatých v místě přímého dodání,

    e) vydaných z místa přímého dodání.

    (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

    § 39

    Evidence vedená oprávněným příjemcem

    (1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

    (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.

    § 39a

    Evidence vedená oprávněným odesílatelem

    (1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.

    (2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

    a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,

    b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.

    (3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.

    § 40

    Evidence vedená uživatelem

    (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků

    a) převzatých,

    b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,

    c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,

    d) odesílaných jinému uživateli,

    e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

    (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 a 4 obdobně.

    § 41

    Pravomoci správce daně

    (1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení.

    (2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání.

    (3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo daňového subjektu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, a daňové identifikační číslo daňového subjektu, je-li fyzickou osobou,

    b) správce daně příslušného daňovému subjektu,

    c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá,

    d) datum vydání povolení k činnosti.

    § 42

    Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků

    (1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že

    a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 26, 30, 51, 100 a 100a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 24 a 50),

    b) vybrané výrobky jsou dopravovány ve větším množství (§ 4 odst. 3) bez dokladu uvedeného v § 5,

    c) údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo

    d) tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný,

    rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.

    (2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje a nejedná se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.

    (3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, který zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

    (4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen „kontrolovaná osoba“), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec , který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.

    (5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.

    (6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.

    (7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.

    (8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.

    (9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případnědo doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.

    (10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.

    (11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže

    a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo

    b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

    (12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

    (13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.

    (14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.

    (15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.

    (16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.

    § 43

    Pokuty

    (1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, daňovému zástupci podle § 23a, daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4, § 29 odst. 2 a § 33 odst. 8, pokuta se neukládá.

    (2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

    ČÁST DRUHÁ

    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

    HLAVA I

    DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

    § 44

    Plátce daně z minerálních olejů

    (1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí minerální oleje do státních hmotných rezerv<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>.

    (2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

    a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

    b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů[§45 odst. 2 písm. b)],

    c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

    d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

    e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla, nebo

    f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7).

    (1)

    (2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b.

    § 45

    Předmět daně z minerálních olejů

    (1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:

    a) motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódem nomenklatury 2710 11,

    b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 až 2710 19 49,

    c) těžké topné oleje, uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 69,

    d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

    e) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů uvedených v písmenech f) a g),

    f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19,

    g) zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

    h) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 a s výjimkou uhlovodíkových plynů uvedených v písmenech i) a j),

    i) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, nebo

    j) uhlovodíkové plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro stacionární motory,

    1. pro stacionární motory, 2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo 3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, 1. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo 2. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích uvedené pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21.

    (2) Předmětem daně jsou také

    a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

    b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,

    c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

    d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span>, které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span>, přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,

    e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeném z kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

    f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),

    g) směsi minerálních olejů s kvasným lihem bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d) a e), které obsahují nejvýše 95 % kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

    h) směsi benzinu s etyl-tercial-butyl-éterem vyrobeným z kvasného zvláštně denaturovaného lihu a s kvasným zvláštně denaturovaným lihem<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span> současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních<span class="poznamka-link" resource="footnote/35a"><sup>35a</sup>)</span>, které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % směsi etyl-tercial-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-tercial-butyl-éteru a kvasného zvláštně denaturovaného lihu,

    i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu<span class="poznamka-link" resource="footnote/35a"><sup>35a</sup>)</span> tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 85 %, objemových

    j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje vyrobenými z kvasného zvláštně denaturovaného lihu, přičemž podíl metylesterů řepkového oleje nebo etylesterů řepkového oleje nesmí činit více než 7 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených, nebo

    k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 procent hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

    l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě<span class="poznamka-link" resource="footnote/35b"><sup>35b</sup>)</span>, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo

    m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě<span class="poznamka-link" resource="footnote/35c"><sup>35c</sup>)</span>, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů , nebo

    n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

    (3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

    a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

    b) 2705 až 2707,

    c) 2709,

    d) 2710 19 71 až 2710 19 99,

    e) 2711 29,

    f) 2712,

    g) 2714 a 2715,

    h) 2901 a 2902,

    i) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

    j) 3403,

    k) 3811,

    l) 3817, nebo

    m) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

    (4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů , pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

    (5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.

    (6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou uhlí, lignitu, rašeliny a obdobných pevných uhlovodíků a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

    (7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejůvnádržích a palivových systémech.

    (8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) či uhlovodíkové plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j), je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem<span class="poznamka-link" resource="footnote/35d"><sup>35d</sup>)</span>, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 510 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.

    (10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy

    a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

    b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).

    (11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

    (12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje

    a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích<span class="poznamka-link" resource="footnote/10a"><sup>10a</sup>)</span>,

    b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic<span class="poznamka-link" resource="footnote/10a"><sup>10a</sup>)</span>, pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi. , nebo pokud tato výsledná směs neobsahuje minerální oleje, u kterých lze uplatnit nárok na vrácení daně podle § 54 odst. 3

    § 46

    (1) Povinnost daň ve stanovené lhůtěpřiznat a zaplatit vzniká také okamžikem uvedení nezdaněných minerálních olejů osvobozených od daně s určením pro státní hmotné rezervy do volného daňového oběhu plátci daně uvedenými v § 44 odst. 1.

    (2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

    a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

    b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,

    c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

    d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

    e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla, nebo

    f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej.

    (1) Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

    (2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b.

    § 47

    Základ daně z minerálních olejů

    (1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 8C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c), pro zkapalněné ropné plyny a pro uhlovodíkové plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

    (2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daňpřiznat a zaplatit.

    (3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

    § 48

    Sazby daně z minerálních olejů

    (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód nomenklatury Text Sazba daně 2710 motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 11 840 Kč/1000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l 13 710 Kč/1000 l střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) 9 950 Kč/1000 l těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) 472 Kč/t odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) 0 Kč/1000 l 2711 zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) 3 933 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) 1 290 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. h) 3 355 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. i) 0 Kč/t uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. j) 387 Kč/t

    (2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

    (4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

    (5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 9 950 Kč/1000 l.

    (6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

    (7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

    (8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

    (13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l.

    (14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i),kteréobsahují benzins obsahem olova nad 0,013 g/l , se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

    (15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

    (16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

    (19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.

    § 49

    Osvobození od daně z minerálních olejů

    (1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny

    a) ostatní benziny,

    b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.

    (2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.

    (3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla.

    (4) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daněsevšak nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

    (5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.

    (6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.

    (7) Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava

    a) z místa mimo daňové území České republiky do místa mimo daňové území České republiky,

    b) z místa mimo daňové území České republiky na daňové území České republiky,

    c) z daňového území České republiky do místa mimo daňové území České republiky, nebo

    d) mezi dvěma místy na daňovém území České republiky jako součást dopravy podle písmen a) až c).

    (8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) a b) používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.

    (9) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

    (10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, a to výhradně pro plavby z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo pro plavby z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození od daněsenetýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

    (11) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

    (12) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) používané k výrobě tepla nebo jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

    (13) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálnědovýše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

    (14) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

    (15) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. m), pokud se nejedná o směs obsahující minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. a) až d) nebo v § 45 odst. 2.

    (15) Od daně jsou dále osvobozeny rostlinné nebo živočišné tuky a jejich frakce, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, jsou považovány za biomasu, biopalivo nebo obnovitelný zdroj energie a jsou vyráběny, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla.

    (16) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a vody uvedené v § 45 odst. 2 písm. k), používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).

    § 50

    Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

    (1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

    a) z daňového skladu uživateli,

    b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

    c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

    d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele , nebo

    f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.

    (2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 8 a 10, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištěnídaně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5.

    (3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

    (4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Celní úřad může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.

    (5) Celní úřad uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.

    (6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.

    (5) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.

    § 51

    Prokázání zdanění minerálních olejů

    (1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká. ; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.

    (2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části čtvrté nebo značkovaných podle části páté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.

    (3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 5.

    § 52

    Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

    (1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 4 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

    (2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

    (3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

    § 53

    Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

    (1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 3 až 5).

    (2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.

    (3) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16 a § 63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud jsou však přijímány za účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se vyžaduje.

    (4) Právnická nebo fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> přijímá v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 19 litrů minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 výhradně za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.

    (5) Konečný spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo rámec podnikatelské činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů, přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.

    (6) Provozovatel daňového skladu, který přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f), přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.

    (6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

    § 53a

    Evidence minerálních olejů osvobozených od daně

    Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 3 až 5. , s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 4 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok

    § 54

    Vracení daně z minerálních olejů plátci

    (1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    (2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

    a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

    b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

    c) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu; uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

    § 55

    Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických postupech a metalurgických procesech

    (1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a.

    (2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části čtvrté. U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány podle části páté.

    (3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

    (4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických postupech nebo metalurgických procesech.

    (5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

    (6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

    (7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

    c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

    e) výše spotřební daně celkem,

    f) datum vystavení dokladu o prodeji,

    g) číslo dokladu o prodeji.

    (8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

    b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

    d) výše spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení interního dokladu,

    f) číslo interního dokladu.

    (9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

    (10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    § 56

    Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla

    (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen „topné oleje“), které jsou barveny a značkovány podle části čtvrté, a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 nebo 15a.

    (2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen „topné oleje“) a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).

    (3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.

    (4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

    (5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.

    (6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.

    (7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

    (8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

    c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

    e) výše spotřební daně celkem,

    f) datum vystavení dokladu o prodeji,

    g) číslo dokladu o prodeji.

    (9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

    b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,

    d) výše spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení interního dokladu,

    f) číslo interního dokladu.

    (10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

    (11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    (12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.

    § 56a

    Vracení daně z ostatních benzinů

    (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span>, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.

    (2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

    (3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.

    (4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.

    (5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

    (6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

    c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

    e) výše spotřební daně celkem,

    f) datum vystavení dokladu o prodeji,

    g) číslo dokladu o prodeji.

    (7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

    b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,

    d) výše spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení interního dokladu,

    f) číslo interního dokladu.

    (8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

    (9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    § 57

    Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa

    (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa<span class="poznamka-link" resource="footnote/39"><sup>39</sup>)</span>, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a.

    (2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.

    (3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

    (4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

    (5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. j), a ve výši 80 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/40"><sup>40</sup>)</span>.

    (6) evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků.

    a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j),

    c) dokladem o zaevidování do evidence zemědělského podnikatele<span class="poznamka-link" resource="footnote/40a"><sup>40a</sup>)</span>, případně výpisem z obchodního rejstříku,

    d) dokladem z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů<span class="poznamka-link" resource="footnote/43a"><sup>43a</sup>)</span> v případě, že se jedná o zemědělskou půdu,

    e) dokladem o výměře lesních pozemků podle výpisu z katastru nemovitostí<span class="poznamka-link" resource="footnote/41"><sup>41</sup>)</span> v případě, že se jedná o lesní pozemky, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva<span class="poznamka-link" resource="footnote/41"><sup>41</sup>)</span>, písemné nájemní smlouvy<span class="poznamka-link" resource="footnote/42"><sup>42</sup>)</span> nebo jiného právního důvodu.

    V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.

    (7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřeběvýrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

    a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/43"><sup>43</sup>)</span>,

    b) ke změně v obhospodařování celkové výměry půdních bloků nebo lesních pozemků,

    c) ke změně průměrné základní ceny zemědělského pozemku<span class="poznamka-link" resource="footnote/44"><sup>44</sup>)</span>, která má vliv na výši normativu spotřeby pohonných hmot, nebo

    d) ke změně druhu zemědělského pozemku,

    musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.

    (7) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (8) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,

    b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,

    c) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

    d) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

    e) výše spotřební daně celkem,

    f) datum vystavení dokladu o prodeji,

    g) číslo dokladu o prodeji.

    (9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, popřípadě datum narození výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

    b) množství výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) v objemových jednotkách, obchodní označení a kód nomenklatury,

    c) sazba spotřební daně platná v den uvedení výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) do volného daňového oběhu,

    d) výše spotřební daně celkem,

    e) datum vystavení interního dokladu,

    f) číslo interního dokladu.

    (10) Správnost dokladů podle odstavců 6, 8 a 9 kontroluje celní úřad.

    (11) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.

    (12) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

    (13) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 8, 9 a 11 a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5.

    § 57a

    Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

    § 58

    Zajištění daně z minerálních olejů

    (1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.

    (2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

    (3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

    (4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

    (5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje

    a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo

    b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

    (6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>, umístěných v tomto daňovém skladu.

    § 58a

    Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

    (1) Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.

    (2) Ostatní benziny mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 59 odst. 1 písm. c)] i mezi subjekty, které nejsou provozovateli daňového skladu. V takovém případě se ustanovení § 24 a 26 použijí obdobně.

    § 58b

    Doprava minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky v jednotkovém balení do jiného členského státu

    Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které jsou uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu.

    § 59

    Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

    a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

    b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

    c) 2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se podmíněné osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě,

    d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

    e) 2901 10,

    f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

    g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

    h) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

    a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span>,

    b) jehož skladovací zařízení jsou ověřená<span class="poznamka-link" resource="footnote/45"><sup>45</sup>)</span> a jsou vybavená vhodným ověřeným<span class="poznamka-link" resource="footnote/45"><sup>45</sup>)</span> měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji,

    c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů,

    d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

    Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit. (2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3. (3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, a minerální oleje již uvedené do volného daňového oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v § 19 odst. 5. Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány. (4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena. Průvodní doklady podle § 26 nahrazuje elektronická evidence provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronická evidence provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí. (5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu. (6) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad, (7) Podmínka podle odstavce 6 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota. (8) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícím ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného pro daňový sklad opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo. (9) Podmínka podle odstavce 6 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.

    § 59a

    Evidence minerálních olejů v daňových skladech

    Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

    § 60

    Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

    (1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a, pokud nejsou provozovateli daňového skladu. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span>. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (3) Právnické nebo fyzické osoby jsou oprávněny vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pouze těm osobám uvedeným v odstavci 1 nebo 2, které předloží k nahlédnutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1.

    (4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.

    (5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

    (6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem , kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

    (7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně.

    (8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynůpísemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

    (11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a v případě, když zajištění daně poskytuje na základě souhlasu celního úřadu odesílatel.

    (12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

    (13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

    (14) Právnickým nebo fyzickým osobám, které poruší povinnosti stanovené v odstavcích 3 až 9 a 11, celní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč. Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.

    (14) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.

    § 60a

    Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

    (1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje na návrh celní úřad.

    (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

    b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

    c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů,

    d) účel použití zkapalněných ropných plynů,

    e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

    f) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že navrhovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

    (3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

    (4) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span>. Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

    (5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

    (6) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

    (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až e).

    (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

    (9) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

    (10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynůačtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů.

    (11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

    (12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.

    (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

    (14) O vydání nového povolení je držitel povolení povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny.

    (15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.

    (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení, místa uskladnění zkapalněných ropných plynů či sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změněpůvodního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního povolení.

    (17) Povolení zaniká

    a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

    b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

    c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého,

    d) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo

    e) dnem zániku živnostenského oprávnění<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>.

    (18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže

    a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11,

    b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

    c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu,

    d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo

    e) držitel povolení o to požádá.

    (19) V případě odejmutí povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) se ustanovení § 13 odst. 21 použije obdobně.

    (20) Pokud bylo právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 odejmuto povolení podle odstavce 18 písm. a) až c), může být takové osobě vydáno nové povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

    § 61

    Povolení k provozování daňového skladu pro minerální oleje V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

    § 62

    Oprávněný příjemce minerálních olejů

    V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.

    § 62a

    (zrušen)

    § 63

    Dovoz minerálních olejů

    (1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

    (2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

    a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

    b) nádrž na zkapalněný ropný nebo uhlovodíkový plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného nebo uhlovodíkového plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný nebo uhlovodíkový plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

    c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

    § 64

    Vývoz minerálních olejů

    (1) Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

    (2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v § 63 odst. 2.

    § 65

    (zrušen)

    HLAVA II

    DAŇ Z LIHU

    § 66

    Plátce daně z lihu

    (1) Plátci jsou také

    a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a i),

    b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),

    c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo

    d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span>.

    (2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.

    § 67

    Předmět daně z lihu

    (1) Předmětem daně je líh (etanol)<span class="poznamka-link" resource="footnote/47"><sup>47</sup>)</span> včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

    (2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

    (3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný. ; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů<span class="poznamka-link" resource="footnote/47a"><sup>47a</sup>)</span>

    (4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daňpřiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].

    § 68

    Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

    Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

    a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span>,

    b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

    c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

    d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení<span class="poznamka-link" resource="footnote/48"><sup>48</sup>)</span>, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

    e) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedenévýrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e).

    § 69

    Základ daně z lihu

    Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 8C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

    § 70

    Sazby daně z lihu

    Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód nomenklatury Text Sazba daně 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 26 500 Kč/hl etanolu 2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení 26 500 Kč/hl etanolu líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení<span class="poznamka-link" resource="footnote/49"><sup>49</sup>)</span> 13 300 Kč/hl etanolu ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury 26 500 Kč/hl etanolu

    § 71

    Osvobození od daně z lihu

    (1) Od daně je také osvobozen líh

    a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných<span class="poznamka-link" resource="footnote/50"><sup>50</sup>)</span>, s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

    b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech<span class="poznamka-link" resource="footnote/51"><sup>51</sup>)</span>; toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

    c) v látkách určených k aromatizaci

    d) pro výrobu a přípravu léčiv,

    e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/52"><sup>52</sup>)</span>,

    f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel<span class="poznamka-link" resource="footnote/52"><sup>52</sup>)</span>,

    g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti celního úřadu nebo zničených za přítomnosti celního úřadu,

    h) ve vzorcích odebraných celním úřadem,

    i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory<span class="poznamka-link" resource="footnote/53"><sup>53</sup>)</span>.

    1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo 2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

    (2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span>.

    § 72

    Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

    (1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

    (2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

    (3) Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, kterýnabývá líh, na kterýse vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

    (4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení správce daně podle § 13. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

    § 73

    Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

    (1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví správce daně do konce kalendářního roku, pro který bylo uděleno.

    (2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) a i) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení. ; to se týká také lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického<span class="poznamka-link" resource="footnote/53a"><sup>53a</sup>)</span> určeného k použití pro stanovený účel<span class="poznamka-link" resource="footnote/52"><sup>52</sup>)</span>

    (3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/54"><sup>54</sup>)</span> nestanoví jinak.

    § 74

    Prokázání zdanění lihu

    Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

    § 75

    Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

    (1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

    (2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), c),

    d) , f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

    (3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

    (4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

    § 76

    Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice<span class="poznamka-link" resource="footnote/55"><sup>55</sup>)</span>, daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

    § 77

    Zajištění daně z lihu

    (1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 20 000 000 Kč.

    (2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 60 000 000 Kč.

    (3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>, umístěného v tomto daňovém skladu.

    (4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u lihu zvláštně denaturovaného syntetického a zvláštně denaturovaného kvasného určeného k použití pro stanovený účel<span class="poznamka-link" resource="footnote/52"><sup>52</sup>)</span>.

    § 78

    Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

    (1) Pokud je lihovar<span class="poznamka-link" resource="footnote/56"><sup>56</sup>)</span> pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.

    (2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost úřední osoby celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/57"><sup>57</sup>)</span>.

    (3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice<span class="poznamka-link" resource="footnote/55"><sup>55</sup>)</span>.

    (4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.

    (5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>, musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

    (6) Celní ředitelství může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.

    (7) Celní ředitelství v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

    § 79

    Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

    (1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze

    a) z daňového skladu uživateli,

    b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

    c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

    d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.

    (2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

    (3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený celním úřadem místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

    § 79a

    Oznamování prodeje lihovin

    (1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.

    (2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

    a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo právnické osoby, hodlá-li lihoviny prodávat právnická osoba,

    b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo fyzické osoby, hodlá-li lihoviny prodávat fyzická osoba,

    c) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle

    HLAVA III

    DAŇ Z PIVA

    § 80

    Plátce daně z piva

    (1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

    (2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

    (3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

    § 81

    Předmět daně z piva

    (1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí

    a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

    b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

    (2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.

    (3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.

    § 82

    Malý nezávislý pivovar

    (1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:

    a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,

    b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.

    (2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud

    a) vlastní více než 50 % podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,

    b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo

    c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru<span class="poznamka-link" resource="footnote/58"><sup>58</sup>)</span>.

    (3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.

    (4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:

    a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,

    b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,

    c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.

    (5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.

    (6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.

    § 83

    Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

    (1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

    (2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravovánodomísta přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

    § 84

    Základ daně z piva

    Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

    § 85

    Sazby a výpočet daně z piva

    (1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto: Kód nomenklatury Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Základní sazba Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Velikostní skupina podle výroby v hl ročně do 10 000 včetně nad 10 000 do 50 000 včetně nad 50 000 do 100 000 včetně nad 100 000 do 150 000 včetně nad 150 000 do 200 000 včetně 2203, 2206 24,00 Kč 12,00 Kč 14,40 Kč 16,80 Kč 19,20 Kč 21,60 Kč

    (2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

    (3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

    (4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (8P).

    § 86

    Osvobození od daně z piva

    (1) Od daně je také osvobozeno pivo

    a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

    b) pro výrobu a přípravu léčiv,

    c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

    d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

    (2) Od danějedále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátcůpři stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

    (3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span>, osob jí blízkých<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

    (4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory<span class="poznamka-link" resource="footnote/53"><sup>53</sup>)</span>, nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

    (5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

    § 87

    Zvláštní povolení na přijímaní a užívání piva osvobozeného od daně Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

    § 87a

    Prokázání zdanění piva

    V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

    § 88

    Zařazení do velikostní skupiny

    (1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

    (2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.

    (3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.

    (4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

    (5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.

    § 89

    Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

    (1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

    (2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

    (3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

    § 90

    Zajištění daně z piva

    Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.

    § 90a

    Evidence piva v daňových skladech

    Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

    § 91

    Prokazování původu dováženého piva

    (1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

    (2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

    (3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (8P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou v procentech extraktu původní mladiny.

    HLAVA IV

    DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

    § 92

    Plátce daně z vína a meziproduktů

    (1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

    (2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

    (3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

    (2) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

    § 93

    Předmět daně z vína a meziproduktů

    (1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen „vína“) a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

    (2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 8C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

    a) 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu<span class="poznamka-link" resource="footnote/60"><sup>60</sup>)</span> přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

    b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 10, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

    c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

    (3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

    a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

    b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

    c) 2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

    d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

    (4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

    § 94

    Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

    (1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daňpřiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedenév§92 odst. 1 až 3.

    (2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od

    § 95

    Základ daně z vína a meziproduktů

    Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

    § 96

    Sazby daně z vína a meziproduktů

    Sazby daně jsou stanoveny takto: Text Sazba daně Šumivá vína podle § 93 odst. 2 2 340 Kč/hl Tichá vína podle § 93 odst. 3 0 Kč/hl Meziprodukty podle § 93 odst. 4 2 340 Kč/hl

    § 97

    Osvobození od daně z vína a meziproduktů

    (1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

    a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

    b) pro výrobu a přípravu léčiv,

    c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

    d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

    (2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

    (3) Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> nebo jejích hostů tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

    (3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory<span class="poznamka-link" resource="footnote/53"><sup>53</sup>)</span>, nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

    (4) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

    § 98

    Zvláštní povolení na přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

    (1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.

    (2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

    § 98a

    Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 , daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.

    (2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.

    § 99

    Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

    (1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

    (2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

    (3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

    (4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

    (5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

    (6) Vedlejší produkty<span class="poznamka-link" resource="footnote/60d"><sup>60d</sup>)</span>, které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/60e"><sup>60e</sup>)</span>, se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.

    (7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

    (8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit do 5 dní celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.

    § 100

    Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

    (1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26), pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

    (2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklady provázející tiché víno při dopravě<span class="poznamka-link" resource="footnote/60a"><sup>60a</sup>)</span>.

    § 100a

    Malý výrobce vína

    (1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba<span class="poznamka-link" resource="footnote/60b"><sup>60b</sup>)</span> tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].

    (2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

    (3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

    (4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovenývpříslušném předpisu Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/60a"><sup>60a</sup>)</span>. Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

    (5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

    (6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit, malý výrobce vína není povinen podat daňové hlášení.

    § 100b

    Evidence vína v daňových skladech

    Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

    HLAVA V

    DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

    § 100c

    Plátce daně z tabákových výrobků

    Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

    § 101

    Předmět daně z tabákových výrobků

    (1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

    (2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

    (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) cigaretami

    § 101a

    Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit Povinnost daňpřiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

    § 102

    Základ daně z tabákových výrobků

    (1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

    (2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

    (3) Při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112), je základem daně rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

    (3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.

    § 103

    Cena pro konečného spotřebitele

    (1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách<span class="poznamka-link" resource="footnote/61"><sup>61</sup>)</span> jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

    (2) Výrobce , oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „pověřený celní úřad“) návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce , oprávněný příjemce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.

    (3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.

    (4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

    (5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.

    (6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropského společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/61a"><sup>61a</sup>)</span>.

    § 104

    Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

    (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text Sazba daně Procentní část Pevná část Minimální cigarety 27 % 1,16 Kč/kus celkem nejméně však 2,18 Kč/kus doutníky, cigarillos 1,30 Kč/kus tabák ke kouření 1 635,00 Kč/kg

    (2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

    (3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:

    (4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.

    (5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.

    (6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.

    (7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtenápři použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.

    § 105

    Osvobození od daně z tabákových výrobků

    (1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/ /IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.

    (2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky

    b) odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo

    c) znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.

    (3) O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše celní úřad protokol.

    (4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

    § 105a

    Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

    Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.

    § 106

    Prokázání zdanění tabákových výrobků

    Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.

    § 107

    Jednotkové balení

    (1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

    (2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

    (3) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.

    (4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.

    (5) Jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret. Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně<span class="poznamka-link" resource="footnote/61b"><sup>61b</sup>)</span>.

    (6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může balení cigaret a tabáků otevřít pouze v případě kontroly obsahu balení nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek nebo k reklamním účelům spotřebiteli. Při otevření balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.

    (7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.

    § 108

    Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

    (1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného celního úřadu.

    (2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobkůčleněný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

    § 109

    Oprávněný příjemce tabákových výrobků

    (1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou. s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105

    (2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

    (3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.

    (4) Přijímá-li oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 22 odst. 9.

    (5) Přijímá-li oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23 odst. 4.

    (6) Návrh na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

    § 109a

    (zrušen)

    § 110

    Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

    (1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí cigaret jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.

    (2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

    (3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

    § 111

    Snížení ceny pro konečného spotřebitele

    (1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

    (2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.

    (3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

    § 111a

    Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

    § 112

    Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.

    § 113

    Zvláštní ustanovení

    Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře<span class="poznamka-link" resource="footnote/62"><sup>62</sup>)</span>.

    § 114

    Značení tabákovými nálepkami

    (1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 5 stanoveno jinak.

    (2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou<span class="poznamka-link" resource="footnote/62a"><sup>62a</sup>)</span>, pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.

    (3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce , oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

    (4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, nežje stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

    (5) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

    a) jsou určeny pro vývoz, nebo

    b) nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

    (6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

    a) jsou určeny pro vývoz,

    b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, nebo

    c) nemusí být dopraveny nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení.

    (7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4).

    § 115

    Porušení povinností při značení tabákových výrobků

    (1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně obecnímu živnostenskému úřadu.

    (2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků,

    a) postupuje podle daňového řádu a

    b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.

    (3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové výrobky, zajistí je, přičemž bez zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků jejich držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků takto doručit, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

    § 116

    Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

    (1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a.

    (2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

    (3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.

    (4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.

    § 117

    Povolení k provozování daňového skladu pro tabákové výrobky Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

    § 118

    Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

    (1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem (dále jen „odběratel“) zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.

    (2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.

    (3) Výrobce se sídlem, popřípadě místem pobytu, v jiném členském státě může pověřit osobu se sídlem, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu, i k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému celnímu úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a prověření přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad.

    (4) Výrobce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen „odběratel“) jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

    (5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.

    (6) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode dne doručení objednávky, pověřený celní úřad za účasti pověřené úřední osoby celního ředitelství neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.

    (7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.

    (8) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků mimo daňové území České republiky za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

    (9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

    (10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

    (11) Tabákové nálepky musí být objednány

    a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech,

    b) nejméně šest týdnůpřed prvním odběrem tabákových nálepek v případě změny sazby daně, nebo

    c) nejméně šest týdnůpřed prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.

    (12) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky obsahující současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.

    (13) Pokud se změní sazba daně, lze odebrat tabákové nálepky obsahující novou sazbu daně nejdříve šest týdnů před nabytím účinnosti nové sazby daně. Tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími novou sazbu daně lze uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejdříve dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

    (13) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.

    (14) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do dne nabytí účinnosti nové sazby daně.

    (15) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.

    § 118a

    (zrušen)

    § 119

    Hodnota tabákové nálepky

    (1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené kpřímé spotřebě.

    (2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného celního úřadu.

    (3) Hodnota tabákových nálepek je splatná

    a) u cigaret a tabáku ke kouření do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu,

    b) u doutníků a cigarillos do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu.

    (3) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

    a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, nebo

    b) převodem peněžních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na zvláštním účtu celního úřadu.

    (4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

    a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch celního úřadu a neobsahuje výhrady banky, pokud takovou záruku celní úřad povolí, nebo

    b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném pověřeným správcem daně , nebo

    (5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že

    a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo

    b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.

    § 120

    Zástavní právo

    K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo<span class="poznamka-link" resource="footnote/63"><sup>63</sup>)</span> k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

    § 121

    Evidence a kontrola tabákových nálepek

    (1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

    (2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený celní úřad zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.

    § 122

    Vracení tabákových nálepek

    (1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabák ke kouřeníové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabák ke kouřeníové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabák ke kouřeníových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabák ke kouřeníové nálepky. Je-li poškozená tabák ke kouřeníovánálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivéčásti patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabák ke kouřeníových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabák ke kouřeníové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabák ke kouřeníových nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák ke kouření musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabák ke kouřeníové nálepce, prokazatelný.

    (2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby celního ředitelství. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.

    (3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

    (4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.

    (5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřené úřední osoby celního ředitelství. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

    (6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

    (7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného celního úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

    (8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.

    (9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

    (10) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na doutníky, cigarillos a tabák, pokud počet kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce, nebo může nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.

    § 123 až 130

    zrušeny

    § 131

    postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.

    a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení,

    b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek,

    c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek,

    d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

    e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek,

    f) podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek,

    g) podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

    h) vzor oprávnění zaměstnance pověřeného celního úřadu ke vstupu do objektů odběratele,

    i) vzor oprávnění zaměstnance celního ředitelství pověřeného dozorem podle § 122 odst. 2, 3 a 5,

    ČÁST TŘETÍ

    OMEZENÍ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

    § 132

    Vymezení pojmů

    Pro účely této části zákona se rozumí

    a) stánkem prostory ohraničené pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pulty, stolky, nebo obdobná zařízení, kde je prodáváno zboží,

    b) stánkem s prodejem denního a periodického tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti (tržnici), a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky,

    c) stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,

    d) tržištěm (tržnicí) neuzavíratelný, uzavíratelný nebo částečně uzavíratelný nezastřešený prostor, kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby a ve kterém je umístěn více než jeden stánek,

    e) pojízdnou prodejnou mobilní zařízení určené k prodeji zboží schopné pohybu a samostatné funkce, které splňuje technické požadavky podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/65a"><sup>65a</sup>)</span> a zároveň odpovídá hygienickým předpisům65b),

    f) lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě piva (§ 81) a vína (§ 93).

    § 133

    Zákaz prodeje

    (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span> a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.

    (2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c)].

    (3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb.

    (4) Lihoviny, i rozlévané, lze prodávat na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/65c"><sup>65c</sup>)</span> nestanoví jinak.

    (5) Osoba, která může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně informovat správce daně, v jehož územní působnosti bude prodej uskutečňovat. Písemná informace musí obsahovat údaje o osobě, která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin.

    (6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/65d"><sup>65d</sup>)</span> zůstává tímto ustanovením nedotčený.

    § 134

    Kontrola

    (1) Ke kontrole dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 jsou oprávněny

    a) celní úřady a celní ředitelství,

    b) územní finanční orgány,

    c) Česká obchodní inspekce,

    d) Státní zemědělská a potravinářská inspekce a

    e) živnostenské úřady (dále jen „kontrolní orgány“).

    (1) Kontrolu zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány podle odstavce 1 obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.

    (2) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 1 zjištěny lihoviny a tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.

    ČÁST ČTVRTÁ

    PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY

    § 135

    (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.

    (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 150 000 Kč.

    § 135a

    (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

    a) neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami,

    b) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky na daňovém území České republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém skladu, než pro který byly odebrány,

    c) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna,

    d) použije tabákovénálepky v rozporu s ustanovením upravujícím povinnost umístit tabákovou nálepku na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození,

    e) předá jinému tabákové nálepky,

    f) neobjedná nebo neodebere tabákové nálepky od pověřeného celního úřadu, pokud tuto povinnost má,

    g) prodá tabákové nálepky v rozporu s § 118 odst. 7,

    h) nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem, a 9

    i) neprovede inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu,

    j) nevrátí tabákové nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 4, nebo

    k) nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 6.

    (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

    a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

    b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až h),

    c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i),

    d) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a j) až l).

    § 135b

    (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

    a) skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku,

    b) uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení (§ 107 odst. 2),

    c) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nebo poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele (§ 110 a 112),

    d) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce nebo váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů,

    e) učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry,

    f) neoznámí včas celnímu úřadu dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti podle § 108 odst. 1,

    g) neoprávněně skladuje nebo prodá neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky,

    h) prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6, nebo

    i) spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.

    (2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, ačkoliv prodej cigaret není předmětem její činnosti.

    (3) Za správní delikt se uloží pokuta do

    a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

    b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až f),

    c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g),

    c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a odstavce 2,

    d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h).

    § 135c

    (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

    (2) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133, se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

    § 135d

    Propadnutí a zabrání zajištěných tabákových výrobků nebo lihovin

    (1) Správní orgán příslušný k projednání správního deliktu uloží propadnutí neznačených tabákových výrobků zajištěných při kontrole podle § 115 nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134, jestliže

    a) náleží pachateli správního deliktu a

    b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny.

    (2) Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1, rozhodne se o jejich zabrání, jestliže

    a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,

    b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo

    c) vlastník není znám,

    a jejich uvedením do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem.

    (3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo osobě, u které byly zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin.

    (4) Proti rozhodnutí o zabrání věci a o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zničením zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se nelze odvolat.

    (5) Vlastníkem propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se stává stát. Celní úřad propadlé nebo zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise, kterou určí ředitel celního úřadu z úředních osob celního úřadu.

    (6) Nebudou-li zajištěné tabákové výrobky nebo lihoviny prohlášeny za propadlé nebo zabrané, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny.

    § 135e

    (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší

    (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

    a) zákaz podle § 134f písm. a), c), d) nebo e), nebo

    b) zákaz podle § 134q písm. a), c), d) nebo e).

    § 135f

    (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší

    (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší

    (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.

    (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.

    § 135g

    (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

    a) zákaz podle § 134f písm. a), c), d) nebo e), nebo

    b) zákaz podle § 134q písm. a), c), d) nebo e).

    a) zákaz podle § 134f písm. b), nebo

    b) zákaz podle § 134q písm. b).

    a) jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo vyvézt do třetí země, nezajistí značkování nebo barvení minerálních olejů podle § 134e odst. 5,

    b) jako provozovatel daňového skladu

    ČÁST PÁTÁ

    SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    HLAVA I

    SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

    § 136

    (1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

    (2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.

    (3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat:

    a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,

    b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu,

    c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisůpři vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.

    (4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně.

    § 137

    Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu

    a) provést úpravu platných sazeb daně,

    b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně.

    § 138

    V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, s výjimkou části šesté.

    § 139

    (1) Ministerstvo financí vydá prováděcí vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 3 a 12, § 26, 56, 81 a 131.

    (2) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k ustanovení § 57.

    (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 49 odst. 16, § 134a odst. 2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst. 6 písm. d), § 134e odst. 7, § 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p odst. 3, § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p odst. 7.

    HLAVA II

    PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

    § 140

    (1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní správci daně podle dosavadních právních předpisů.

    (2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

    (3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození od daně, do 25. ledna 2004.

    (4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3, se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních předpisů.

    (5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.

    (6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 12. 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2004 mohou být nezdaněné vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. 3. 2004, bude po zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.

    (7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

    (8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.

    (9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna 2004.

    (10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30. září 2004. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje za neznačený.

    (11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

    (12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.

    (13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

    (14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích, a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo, se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.

    (15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14, nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto zákona nepodléhá sankcím.

    HLAVA III

    ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

    § 141

    Zrušuje se:

    1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.

    2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

    3. Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

    4. Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

    5. Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

    6. Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

    7. Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

    8. Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.

    HLAVA IV

    ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

    § 142

    Účinnost

    1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení a) § 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou odst. 2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm. g) a i), § 21, 117, 136, 138 a 140, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, b) § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4 odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a i), § 11 odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5, § 20 odst. 2 písm. g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28 odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32, 33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2 a 4, § 109, § 114 odst. 2 a 6, § 118 odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst. 4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

    2. Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst. 10, § 35, § 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114 odst. 1 a 5, § 118 odst. 1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

    * * *

    1. nabyl účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou a) ustanovení bodu 117, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2005, b) ustanovení bodu 263, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006,

    c) ustanovení bodů 151, 162 a 186, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007.

    2. § 104 odst. 1 zákona o spotřebních daních, ve znění čl. I bodu 262 tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem 31. března 2006. Předseda vlády:

    Zákon č. 479/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou části třetí čl. IV bodu 2, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (31. prosince 2003). Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). Zákon č. 313/2004 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2004 a o změně zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. května 2004). Zákon č. 558/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, zákon č. 353/ /2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (9. listopadu 2004). Zákon č. 693/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. dubna 2005). Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánůČeské republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

    Zaorálek v. r.

    Klaus v. r.

    v z. Gross v. r.

    1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

    2) § 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Článek 79 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    3) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 114 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    3a) Článek 84 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    4) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 161 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    5) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. Článek 145 a násl. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    6) § 2 zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

    7) Nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).

    8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.

    9) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

    10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    11) § 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. a vyhlášky č. 57/2003 Sb.

    12) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb.

    13) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    14) § 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

    15) § 488 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

    16) § 476 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.

    17) § 59 a 223 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.

    17a) Nařízení komise (ES) č. 31/96 o osvědčení o osvobození od spotřební daně.

    18) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.

    19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

    20) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

    21) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    22) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.

    23) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

    24) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

    25) § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.

    26) § 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

    27a) Článek 15a směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

    27b) § 10 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

    28) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

    29) Nařízení Komise (EHS) č. 2719/92 ze dne 11. září 1992 o průvodním úředním dokladu při přepravěvýrobků podléhajících spotřební dani v rámci opatření s podmíněným osvobozením od spotřební daně.

    30) Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.

    31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

    32) § 107 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb. Čl. 5 a čl. 64 Nařízení Rady č. 2913/1992/EHS, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

    33) § 115 až 117 občanského zákoníku.

    34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákonůč. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.

    35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona Českénárodní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

    35a) ČSN EN 228.

    36) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánu a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    37) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

    38) § 2 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 304/2000 Sb.

    39) §2písm. h) a k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.

    40) Vyhláška č. 76/2000 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsí paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence a normativy spotřeby těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 446/2001 Sb.

    40a) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

    43a) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb.

    41) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    42) Například občanský zákoník, zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahůkpůdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

    43) § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/ /1991 Sb.

    44) Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků.

    45) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.

    46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

    47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

    48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

    49) § 4 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

    50) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    51) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

    53) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    54) § 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

    55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.

    56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.

    57) § 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.

    58) Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

    59) § 41 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 323/1996 Sb.

    60) § 2 písm. v) zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

    60d) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení Komise (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení Komise (ES) č. 1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES) č. 2585/2001, nařízení Rady (ES) č. 527/2003, nařízení Rady (ES) č. 806/2003, nařízení Komise (ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003, nařízení Komise (ES) č. 1795/2003 a nařízení Komise 709/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001, nařízení Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003, nařízení Komise (ES) č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003. Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2409/ /2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000, nařízení Komise (ES) č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001, nařízení Komise (ES) č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001, nařízení Komise (ES) č. 2047/2001, nařízení Komise (ES) č. 2429/2001, nařízení Komise (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise (ES) č. 1315/2002, nařízení Komise (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002, nařízení Komise (ES) č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003, nařízení Komise (ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003.

    60e) § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.

    60a) Nařízení komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.

    60b) Čl. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.

    60c) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.

    61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

    62) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

    62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků.

    63) § 152 až 172 občanského zákoníku.

    65a) Například § 16 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

    65b) Například § 11 a 19 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    65c) Například § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/ /2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb.

    65d) Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

    67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

    68) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Language
  • cs
is lex:changedOriginal of
is lex:changeResult of
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 78 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software