Attributes	Values
rdf:type	frbr:Expression
Title	Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) (cs)
Date Valid	2004-09-07 (xsd:date)
frbr:realizationOf	Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue	http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#"> 320 ZÁKON ze dne 9. srpna 2001 o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> stanoví. (2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> (3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem a na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> s výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> územní samosprávný celek, jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> a ostatní státní organizace,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> b) kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a je příjemcem veřejné finanční podpory, c) kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat, d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, e) osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, f) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje, g) veřejnými prostředky veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a), h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a), i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy, j) veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté zNárodního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv nebo k plnění úkolů veřejné správy, k) poskytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správy, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat, l) správností finanční a majetkové operace (dále jen „operace“) její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností, m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů, n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů vesrovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění, o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. § 3 Finanční kontrola (1) Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Tvoří ji a) systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až 11, b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24, c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až 31. (2) Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití (dále jen „veřejnosprávní kontrola“). (3) Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> (4) Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje a) finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen „řídící kontrola“), b) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocovánípřiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací, (dále jen „interní audit“). § 4 Hlavní cíle finanční kontroly (1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobývýhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu: a) předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen, b) předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů, c) částky střednědobých výdajových rámců (§ 8a odst. 1) a jejich členění podle kapitol a státních fondů, d) celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, e) celkové příjmy a výdaje státních fondů, f) příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu, g) příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů, h) výdaje na programy (§ 12), u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda, i) výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů, j) přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky. (2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností. § 5 Organizační zajištění finanční kontroly Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů, b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů;<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl odsouzen, c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit, d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovanýchúkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4, e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny. § 6 Kontrolní metody a kontrolní postupy (1) Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody: a) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho porovnání s příslušnou dokumentací, b) sledování správnosti postupůpři hospodaření s veřejnými prostředky, c) šetření a ověřování skutečností týkajících se operací, d) kontrolní výpočty, e) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů. (2) Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy: a) schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladůpřipravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění, b) operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv, c) hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové hospodaření, d) revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení. (3) Kontrolní metody a kontrolní postupy lze použít pouze v souladu s pravidly stanovenými pro výkon finanční kontroly zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> a tímto zákonem. (4) Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DRUHÁ HLAVA I § 7 Působnost Ministerstva financí (1) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě. (2) Ministerstvo financí a územní finanční orgány vykonávají veřejnosprávní kontrolu, pokud zvláštní právní předpis<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> nestanoví jinak, u a) organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních organizací,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> a to včetně prověřování dokladů o přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c), b) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků, c) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku. (3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> § 8 Působnost správců kapitol státního rozpočtu (1) Správce kapitoly státního rozpočtu<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení. (2) Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku. § 8a Střednědobý výdajový rámec (1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou, s vyloučením výdajů na (2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje (3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další a) realizaci státních záruk, jestliže ručitelské smlouvy, ručitelská prohlášení, záruční listiny nebo zákony, které státu ručitelskou povinnost stanoví, nabyly účinnosti do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace Správa železniční dopravní cesty podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11d"><sup>11d</sup>)</span> b) návratné finanční výpomoci. a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky, b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo, c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie na programy nebo projekty z tohoto rozpočtu spolufinancované, s kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši, d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo, e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo. rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b). (4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovnězároveňsnávrhem zákona o státním rozpočtu na další rok. § 8b Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců (1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh (2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3, b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2, c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku. a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol, b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce, c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů, d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku. (3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům. (4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol, b) pro návrh střednědobého výhledu § 9 Působnost územních samosprávných celků (1) Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti. (2) Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. (3) Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení. § 9a Působnost kraje (1) Kraje zpracovávají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol obcí ve svém územním obvodu, hlavní město Praha zpracovává roční zprávy o výsledcích finančních kontrol městských částí. (2) Působnost stanovená krajům a hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 je výkonem přenesené působnosti. § 10 Působnost okresních úřadů (1) Okresní úřady vykonávají ve svých správních obvodech veřejnosprávní kontrolu u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti a u státních podniků, ke kterým vykonávají funkci zakladatele podle zvláštního právního předpisu. (2) Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcí a jimi zřízených organizací prověřují okresní úřady pouze a) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu, b) soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu, c) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky. § 11 Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů (1) Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředků, prověřují kontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje orgány veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy, a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění. (2) Kontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky. (3) Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osob s veřejnými prostředky kontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby a) dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací, b) přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům, c) provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv. (4) Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací zejména, zda a) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředky, b) přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, c) opatření přijatápříslušnými orgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobami plněna. (5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c). HLAVA II § 12 Vyloučení střetu zájmů Z důvodu vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními jsou vedoucí kontrolních orgánů povinni zajistit, aby zaměstnanci, kteří vykonávají veřejnosprávní kontrolu, ani osoby jim blízké<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> nebyly ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu této kontroly v právním nebo v jiném vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivnosti jejich výkonu. § 13 Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě (1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí částí třetí zákona o státní kontrole,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, kteráježadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly. (3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1. (4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace. § 14 (1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“). (3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje a) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, b) název a adresu poskytovatele, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, (4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15a"><sup>15a</sup>)</span> (5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace neobsahující prostředky od Evropské unie“), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt. (6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace obsahující prostředky od Evropské unie“), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství. (7) Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8). e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek, g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6), i) den vydání rozhodnutí. (8) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). (9) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky. (10) Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí, poskytovaných ze státního rozpočtu, údaje o těchto dotacích a návratných finančních výpomocích a o jejich příjemcích. Obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel povinen zaznamenat v této evidenci, a postupy a lhůty, které je při tom povinen plnit, stanoví ministerstvo vyhláškou. § 15 Ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě je ukončena a) marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo odvolání podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> b) dnem doručení rozhodnutí kontrolního orgánu, proti kterému se nelze dále odvolat podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> § 16 Přizvané osoby (1) V zájmu odborného posouzení věci při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě mohou být přizvány další osoby, například znalci a tlumočníci<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> nebo odborní experti. Na přizvané osoby se vztahují ustanovení tohoto zákona a část třetí zákona o státní kontrole<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> obdobně. (2) Při výběru přizvané osoby je kontrolní orgán povinen dbát práv a právem chráněných zájmů kontrolované osoby. (3) Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole podle odstavce 1. § 17 Pokuty za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě (1) Pokud kontrolované osoby nezajistily ani v dodatečně stanovené lhůtě plnění povinností podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span> a nedosáhlo-li se toho ani opakovaným ukládáním pořádkových pokut fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> kontrolní orgány mohou uložit kontrolovaným osobám pokutu za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě až do výše 1 000 000 Kč. Při ukládání pokuty za maření této kontroly se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne nesplnění povinnosti kontrolovanou osobou v dodatečně stanovené lhůtě. § 18 Opatření k nápravě (1) Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. (2) Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> § 19 Informace o uložení opatření k nápravě (1) Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění. (2) Kontrolované osoby jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jim tento orgán stanovil. (3) Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1. § 20 Pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků (1) V případě, že kontrolované osoby, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, tato opatření nepřijaly nebo je nesplnily v určených termínech, mohou jim kontrolní orgány uložit pokutu za nepřijetí nebo za neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků až do výše 1 000 000 Kč. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy se kontrolní orgány dozvěděly, že kontrolované osoby nepřijaly nebo nesplnily přijatá opatření k nápravě nedostatků, avšak nejpozději do 3 let po ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě. (3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. § 21 Roční zprávy (1) Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci. (2) Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok. (3) Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.<span class="poznamka-link" resource="footnote/17a"><sup>17a</sup>)</span> § 22 Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly (1) Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. (2) Správci rozpočtových kapitol, kteří vykonávají finanční kontrolu podle tohoto zákona, kraje a hlavní město Praha předkládají Ministerstvu financí roční zprávy o výsledcích finančních kontrol. (3) Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s veřejnými prostředky, předkládají roční zprávy o výsledcích finačních kontrol příslušným správcům rozpočtových kapitol. Obce předkládají tyto zprávy krajům, městské části hlavnímu městu Praze. Zprávy statutárních měst zahrnují výsledky finančních kontrol orgánů samosprávy městských obvodů nebo městských částí.<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span> (4) Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span> Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém zavést, i za tyto orgány. (5) Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis. (6) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč. (7) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span> § 23 Spolupráce v oblasti finanční kontroly (1) Orgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě. (2) V rámci spolupráce se orgány veřejné správy na základě vyžádání vzájemně informují o programech a záměrech svých finančních kontrol, o jejich výkonu a výsledcích, není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> (3) Orgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují informace podle odstavce 2 pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. ČÁST TŘETÍ § 24 Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv (1) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. (2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh. (3) Orgány veřejné správy jako kontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit. (4) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách. (5) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání. ČÁST ČTVRTÁ HLAVA I § 25 Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců (1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatkůaopřijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě. (2) Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména a) stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům, b) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek, c) zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace, d) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků, e) zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v odstavci 1, f) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů. (3) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle § 22 odst.6 obdobně. (4) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě. (5) Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 12 až 21. (6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2a"><sup>2a</sup>)</span> HLAVA II § 26 Předběžná kontrola (1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací, b) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu, c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní. (2) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak. (3) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců. (4) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a). (5) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly. § 27 Průběžná a následná kontrola (1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky. (2) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d). (3) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly. HLAVA III § 28 Funkční nezávislost interního auditu (1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen „útvar interního auditu“). (2) Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány, b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění, c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace, d) provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna, e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek, f) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny. (3) Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost. (4) Interní audit zahrnuje zejména a) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním, b) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků, c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému. § 29 Postavení útvaru interního auditu (1) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných struktur. (2) Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí, b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu, c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu, d) statutární orgán právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu, e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu, f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje, g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu obce, h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy, i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy, j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy. (3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle odstavce 2 obdobně. (4) Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 a 5. (5) V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona. (6) Obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečněúčinná, jsou obce a městské části hlavního města Prahy povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit. (4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. § 30 Plánování interního auditu (1) Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů. (2) Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období. (3) Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti. (4) Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (5) Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení. (6) Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán. (7) Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení. § 31 Podávání zpráv (1) Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3. (2) Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správy. (3) Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména a) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému, b) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správy, c) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému. (4) Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření. (5) Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ § 32 Přechodná ustanovení (1) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span> a řídí se nadále tímto zákonem. (3) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti. (4) Od 1. ledna 2005 se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span> § 32a Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Armády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/28a"><sup>28a</sup>)</span> § 33 Zmocňovací ustanovení Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo financí. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech § 34 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto: 1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní: 2. § 40, 41 a 42 se zrušují. 3. § 43 zní: Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span> 4. V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span>“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů § 35 V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: CITACE_2 ČÁST OSMÁ Změna zákona o hlavním městě Praze § 36 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: 2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o obcích (obecní zřízení) § 37 V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, kterývčetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: CITACE_5 ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o krajích (krajské zřízení) § 38 V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: CITACE_6 ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o okresních úřadech § 39 V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, kterývčetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: CITACE_7 ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o správě daní a poplatků § 40 Vzákoněč. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 271/ /2001 Sb., se v § 24 odst. 6 na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), kterévčetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: CITACE_8 ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 41 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1 se slovo „Vnitřní“ a slova „(dále jen „kontrola“)“ zrušují. 2. V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní: ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST § 42 Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2002. § 39 (1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole. (2) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního právního předpisu. (3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21). § 43 Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span> (4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1a"><sup>1a</sup>)</span> správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). (4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1a"><sup>1a</sup>)</span> (1) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/65a"><sup>65a</sup>)</span> které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. ²²) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). ^1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné ²⁷) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. ^65a) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). ¹) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. ²) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. ³) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. ⁴) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. ⁵) § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. ⁶) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, a zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění pozdějších předpisů. ⁷) § 51 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. ⁸) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. ⁹) Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/ /1997 Sb., ve znění sdělení č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000 Sb. m. s. ¹⁰) Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. ¹¹) Část třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 148/1998 Sb. ¹²) Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000 Sb. ¹³) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb. ¹⁴) § 116 občanského zákoníku. ¹⁵) § 17 a 18 zákona č. 552/1991 Sb. ¹⁶) § 18 zákona č. 552/1991 Sb. ¹⁷) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. ¹⁸) § 14 zákona č. 552/1991 Sb. ¹⁹) § 19 zákona č. 552/1991 Sb. ²⁰) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. ²¹) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ²²) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů ²³) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. ²⁴) § 4 zákona č. 128/2000 Sb. ²⁵) Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a trestní řád. ²⁶) § 24 zákona č. 552/1991 Sb. § 8 trestního řádu.
Language	cs
is lex:changedOriginal of	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/320-2001/expression/cz/act/2003/426-2003/cs/update/cz/act/2003/426-2003/expression/cz/act/2003/426-2003/cs http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/320-2001/expression/cz/act/2004/626-2004/cs/update/cz/act/2004/626-2004/expression/cz/act/2004/626-2004/cs
is lex:changeResult of	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/320-2001/expression/cz/act/2004/482-2004/cs/update/cz/act/2004/482-2004/expression/cz/act/2004/482-2004/cs

http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

ZÁKON

ze dne 9. srpna 2001

o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy1) stanoví.

(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního předpisu,2) a na kontrolu Pozemkového fondu České republiky podle zvláštního právního předpisu.1)

(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem a na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů3) a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,4) s výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.

§ 2 Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) územní samosprávný celek, jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) a ostatní státní organizace,7)

b) kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a je příjemcem veřejné finanční podpory,

c) kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat,

d) vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,

e) osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,

f) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje,

g) veřejnými prostředky veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a),

h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a),

i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu8) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,

j) veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté zNárodního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv nebo k plnění úkolů veřejné správy,

k) poskytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správy, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,

l) správností finanční a majetkové operace (dále jen „operace“) její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností,

m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,

n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů vesrovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,

o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

§ 3 Finanční kontrola

(1) Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Tvoří ji

a) systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány podle § 7 až 11,

b) systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24,

c) vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy podle § 25 až 31.

(2) Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití (dále jen „veřejnosprávní kontrola“).

(3) Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.9)

(4) Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje

a) finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen „řídící kontrola“),

b) organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocovánípřiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací, (dále jen „interní audit“).

§ 4 Hlavní cíle finanční kontroly

(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobývýhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:

a) předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen,

b) předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů,

c) částky střednědobých výdajových rámců (§ 8a odst. 1) a jejich členění podle kapitol a státních fondů,

d) celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu,

e) celkové příjmy a výdaje státních fondů,

f) příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu,

g) příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů,

h) výdaje na programy (§ 12), u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda,

i) výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie podle jednotlivých kapitol a státních fondů,

j) přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky.

(2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.

§ 5 Organizační zajištění finanční kontroly

Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména

a) organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů,

b) dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů;10) za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy nebo trestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl odsouzen,

c) zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,

d) určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovanýchúkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4,

e) sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny.

§ 6 Kontrolní metody a kontrolní postupy

(1) Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody:

a) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho porovnání s příslušnou dokumentací,

b) sledování správnosti postupůpři hospodaření s veřejnými prostředky,

c) šetření a ověřování skutečností týkajících se operací,

d) kontrolní výpočty,

e) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.

(2) Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy:

a) schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladůpřipravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění,

b) operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv,

c) hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové hospodaření,

d) revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení.

(3) Kontrolní metody a kontrolní postupy lze použít pouze v souladu s pravidly stanovenými pro výkon finanční kontroly zvláštním právním předpisem11) a tímto zákonem.

(4) Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST DRUHÁ

HLAVA I

§ 7 Působnost Ministerstva financí

(1) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě.

(2) Ministerstvo financí a územní finanční orgány vykonávají veřejnosprávní kontrolu, pokud zvláštní právní předpis12) nestanoví jinak, u

a) organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních organizací,7) a to včetně prověřování dokladů o přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),

b) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,

c) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.

(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)

§ 8 Působnost správců kapitol státního rozpočtu

(1) Správce kapitoly státního rozpočtu13) je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.

(2) Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.

§ 8a

Střednědobý výdajový rámec

(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, a to vždy jednou částkou, s vyloučením výdajů na

(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje

(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další

a) realizaci státních záruk, jestliže ručitelské smlouvy, ručitelská prohlášení, záruční listiny nebo zákony, které státu ručitelskou povinnost stanoví, nabyly účinnosti do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace Správa železniční dopravní cesty podle zvláštního zákona,11d)

b) návratné finanční výpomoci.

a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky,

b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito důsledky nepočítalo,

c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie na programy nebo projekty z tohoto rozpočtu spolufinancované, s kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,

d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,

e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo. rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile, a dále tak, že se k ní přičtou výdaje podle odstavce 1 písm. a) a b).

(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovnězároveňsnávrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.

§ 8b

Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců

(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh

(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo

a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3,

b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,

c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku.

a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,

b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce,

c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,

d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.

(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.

(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují

a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,

b) pro návrh střednědobého výhledu

§ 9 Působnost územních samosprávných celků

(1) Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.

(2) Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.

(3) Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.

§ 9a

Působnost kraje

(1) Kraje zpracovávají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol obcí ve svém územním obvodu, hlavní město Praha zpracovává roční zprávy o výsledcích finančních kontrol městských částí.

(2) Působnost stanovená krajům a hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 je výkonem přenesené působnosti.

§ 10 Působnost okresních úřadů

(1) Okresní úřady vykonávají ve svých správních obvodech veřejnosprávní kontrolu u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti a u státních podniků, ke kterým vykonávají funkci zakladatele podle zvláštního právního předpisu.

(2) Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcí a jimi zřízených organizací prověřují okresní úřady pouze

a) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu,

b) soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu,

c) skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky.

§ 11

Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů

(1) Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředků, prověřují kontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje orgány veřejné správy k veřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy, a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění.

(2) Kontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.

(3) Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osob s veřejnými prostředky kontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby

a) dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací,

b) přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům,

c) provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv.

(4) Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací zejména, zda

a) údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředky,

b) přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,

c) opatření přijatápříslušnými orgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobami plněna.

(5) Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).

HLAVA II

§ 12 Vyloučení střetu zájmů

Z důvodu vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními jsou vedoucí kontrolních orgánů povinni zajistit, aby zaměstnanci, kteří vykonávají veřejnosprávní kontrolu, ani osoby jim blízké14) nebyly ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu této kontroly v právním nebo v jiném vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivnosti jejich výkonu.

§ 13

Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě

(1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí částí třetí zákona o státní kontrole,11) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, kteráježadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole11) pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.

(3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1.

(4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace.

§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).

(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

(4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.15a)

(5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace neobsahující prostředky od Evropské unie“), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.

(6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen „dotace obsahující prostředky od Evropské unie“), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.

(7) Odstavec 6 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),

i) den vydání rozhodnutí.

(8) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).

(9) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(10) Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí, poskytovaných ze státního rozpočtu, údaje o těchto dotacích a návratných finančních výpomocích a o jejich příjemcích. Obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel povinen zaznamenat v této evidenci, a postupy a lhůty, které je při tom povinen plnit, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 15

Ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě je ukončena

a) marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo odvolání podle zvláštního právního předpisu,15)

b) dnem doručení rozhodnutí kontrolního orgánu, proti kterému se nelze dále odvolat podle zvláštního právního předpisu.16)

§ 16 Přizvané osoby

(1) V zájmu odborného posouzení věci při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě mohou být přizvány další osoby, například znalci a tlumočníci17) nebo odborní experti. Na přizvané osoby se vztahují ustanovení tohoto zákona a část třetí zákona o státní kontrole11) obdobně.

(2) Při výběru přizvané osoby je kontrolní orgán povinen dbát práv a právem chráněných zájmů kontrolované osoby.

(3) Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole podle odstavce 1.

§ 17

Pokuty za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě

(1) Pokud kontrolované osoby nezajistily ani v dodatečně stanovené lhůtě plnění povinností podle zvláštního právního předpisu18) a nedosáhlo-li se toho ani opakovaným ukládáním pořádkových pokut fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu,19) kontrolní orgány mohou uložit kontrolovaným osobám pokutu za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě až do výše 1 000 000 Kč. Při ukládání pokuty za maření této kontroly se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne nesplnění povinnosti kontrolovanou osobou v dodatečně stanovené lhůtě.

§ 18 Opatření k nápravě

(1) Kontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.

(2) Kontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,20) nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.21)

§ 19 Informace o uložení opatření k nápravě

(1) Orgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění.

(2) Kontrolované osoby jsou povinny písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jim tento orgán stanovil.

(3) Kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1.

§ 20

Pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků

(1) V případě, že kontrolované osoby, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, tato opatření nepřijaly nebo je nesplnily v určených termínech, mohou jim kontrolní orgány uložit pokutu za nepřijetí nebo za neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy se kontrolní orgány dozvěděly, že kontrolované osoby nepřijaly nebo nesplnily přijatá opatření k nápravě nedostatků, avšak nejpozději do 3 let po ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě.

(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

§ 21 Roční zprávy

(1) Organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok, u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů, které vznikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do konce roku, u těch, které zanikly během roku, doba od počátku roku do dne jejich zániku a u těch, které vznikly i zanikly během roku, doba ode dne jejich vzniku do dne jejich zániku. Za zaniklé organizační složky státu vypracovávají roční zprávy jejich právní nástupci, zřizovatelé nebo správci.

(2) Zpracovatel zprávy ji předloží zřizovateli, jestliže ho má; státní fond ji předloží ministerstvu, do jehož působnosti patří (§ 28 odst. 2). Zpracovatel zprávu též uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup vždy do 30. června běžného roku za minulý rok.

(3) Obsah roční zprávy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy stanovící povinnost utajovat některé informace a údaje nebo právo je nezveřejňovat.17a)

§ 22 Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly

(1) Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

(2) Správci rozpočtových kapitol, kteří vykonávají finanční kontrolu podle tohoto zákona, kraje a hlavní město Praha předkládají Ministerstvu financí roční zprávy o výsledcích finančních kontrol.

(3) Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s veřejnými prostředky, předkládají roční zprávy o výsledcích finačních kontrol příslušným správcům rozpočtových kapitol. Obce předkládají tyto zprávy krajům, městské části hlavnímu městu Praze. Zprávy statutárních měst zahrnují výsledky finančních kontrol orgánů samosprávy městských obvodů nebo městských částí.24)

(4) Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.25) Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém zavést, i za tyto orgány.

(5) Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje

a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,

b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.

(7) Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.23)

§ 23 Spolupráce v oblasti finanční kontroly

(1) Orgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.

(2) V rámci spolupráce se orgány veřejné správy na základě vyžádání vzájemně informují o programech a záměrech svých finančních kontrol, o jejich výkonu a výsledcích, není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem.21)

(3) Orgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují informace podle odstavce 2 pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

ČÁST TŘETÍ

§ 24

Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv

(1) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví.

(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.

(3) Orgány veřejné správy jako kontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit.

(4) Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách.

(5) Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.

ČÁST ČTVRTÁ

HLAVA I

§ 25

Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců

(1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který

a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,

b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy,

c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatkůaopřijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

(2) Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména

a) stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům,

b) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,

c) zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace,

d) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků,

e) zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v odstavci 1,

f) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.

(3) V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle § 22 odst.6 obdobně.

(4) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

(5) Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 12 až 21.

(6) V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)

HLAVA II

§ 26 Předběžná kontrola

(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací

a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací,

b) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,

c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.

(2) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.

(4) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a).

(5) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.

§ 27 Průběžná a následná kontrola

(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky.

(2) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).

(3) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.

HLAVA III

§ 28 Funkční nezávislost interního auditu

(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen „útvar interního auditu“).

(2) Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda

a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány,

b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,

c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,

d) provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,

e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,

f) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.

(3) Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost.

(4) Interní audit zahrnuje zejména

a) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním,

b) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků,

c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.

§ 29 Postavení útvaru interního auditu

(1) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných struktur.

(2) Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává

a) ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí,

b) vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,13) po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,

c) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) statutární orgán právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu,

e) vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,

f) rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje,

g) rada obce na návrh starosty obce, pokud jde o útvar interního auditu obce,

h) rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,

i) rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,

j) statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.

(3) V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správy podle odstavce 2 obdobně.

(4) Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 a 5.

(5) V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.

(6) Obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečněúčinná, jsou obce a městské části hlavního města Prahy povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit.

(4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

§ 30 Plánování interního auditu

(1) Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správy v souladu se střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů.

(2) Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období.

(3) Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.

(4) Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(5) Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení.

(6) Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání vedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán.

(7) Vedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.

§ 31 Podávání zpráv

(1) Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3.

(2) Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správy.

(3) Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména

a) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,

b) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správy,

c) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.

(4) Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření.

(5) Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ

§ 32 Přechodná ustanovení

(1) Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu27) a řídí se nadále tímto zákonem.

(3) Vedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.

(4) Od 1. ledna 2005 se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.28)

§ 32a

Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Armády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu.28a)

§ 33 Zmocňovací ustanovení

Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo financí.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

§ 34

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto:

1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:

2. § 40, 41 a 42 se zrušují.

3. § 43 zní:

Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)

4. V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu22)“ zrušují.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

§ 35

V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: CITACE_2

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o hlavním městě Praze

§ 36

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o obcích (obecní zřízení)

§ 37

V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, kterývčetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: CITACE_5

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o krajích (krajské zřízení)

§ 38

V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: CITACE_6

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o okresních úřadech

§ 39

V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, kterývčetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: CITACE_7

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o správě daní a poplatků

§ 40

Vzákoněč. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 271/ /2001 Sb., se v § 24 odst. 6 na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), kterévčetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: CITACE_8

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

§ 41

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 48 odst. 1 se slovo „Vnitřní“ a slova „(dále jen „kontrola“)“ zrušují.

2. V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 42

Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2002.

§ 39

(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.

(2) Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního právního předpisu.

(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Výsledky sledování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů uvádí ve své roční zprávě (§ 21).

§ 43

(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a) správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)

(1) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

²²) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

^1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné

²⁷) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^65a) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

¹) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

²) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.

⁴) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

⁵) § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

⁶) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, a zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) § 51 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

⁸) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/ /1997 Sb., ve znění sdělení č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000 Sb. m. s.

¹⁰) Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) Část třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 148/1998 Sb.

¹²) Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

¹³) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.

¹⁴) § 116 občanského zákoníku.

¹⁵) § 17 a 18 zákona č. 552/1991 Sb.

¹⁶) § 18 zákona č. 552/1991 Sb.

¹⁷) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

¹⁸) § 14 zákona č. 552/1991 Sb.

¹⁹) § 19 zákona č. 552/1991 Sb.

²⁰) Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.

²¹) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

²³) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

²⁴) § 4 zákona č. 128/2000 Sb.

²⁵) Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a trestní řád.

²⁶) § 24 zákona č. 552/1991 Sb. § 8 trestního řádu.

About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2001/320-2001/expression/cz/act/2004/482-2004/cs Goto Sponge Distinct Permalink