(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“).

(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.

(5) Poplatníci s bydlištěm v zahraničí, kteří byli zahraničním subjektem vysláni jako odborníci (experti) se specifickými znalostmi za účelem poskytnutí odborné pomoci právnickým osobám se sídlem v tuzemsku nebo stálé provozovně (§ 22 odst. 2) a zdržují se v tuzemsku jen za účelem této odborné pomoci, jsou považováni za poplatníky s daňovou povinností vztahující se pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou

(1) Od daně jsou osvobozeny

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině,

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.

(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za přijmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky základ daně ve zdaňovacím období, kdy k vrácení došlo, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9.

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům.

(4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2000 Kč. To platí, jestliže jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňových záloh podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4b">^4b)</span>

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce. Za příjem zaměstnance pro výpočet zálohy na daň se považuje částka ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, a to i v případě, že je vozidlo používáno jen po část kalendářního měsíce. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázené do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

ch) příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

(10) Funkčnímí požitky jsou

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu.

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.

(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o

(1) Příjmy z podnikání jsou

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. d) bod 1 až 3 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

(5) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(6) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě společnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem.

(7) Příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.

(8) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 ve výši

(9) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 8, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/21">²¹)</span>

(10) Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí, které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a v nichž byla vykonávána podnikatelská činnost nebo jiná samostatná výdělečná činnost alespoň jedním z manželů a byly předmětem podnikání nebo sloužily k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti alespoň jednoho z manželů, se zdaňují u toho z manželů, který tuto činnost provozoval, pokud byla tato nemovitost zahrnuta do obchodního majetku alespoň jednoho z podnikajících manželů. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(11) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span>

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání.

(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují

(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostaným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou, nesnížené o výdaje, základem daně (dílčím základem daně).

(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 3 písm. b), nesnížené o výdaje, jsou základem daně (dílčím základem daně).

(6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem<span class="poznamka-link" resource="footnote/9a">^9a)</span> se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění rovnoměrně rozložené na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života<span class="poznamka-link" resource="footnote/14">¹⁴)</span> a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.

(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1.

(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9.

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeném v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a násl., ve kterém poplatník vykonával podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, která byla předmětem podnikání nebo sloužila k podnikání, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou, vychází se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné zhodnocení věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů podle § 25 zákona. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy plynoucí ze splátek nebo záloh na budoucí prodej nemovitosti ve zdaňovacím období poprvé, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže tyto příjmy plynou i v dalším zdaňovacím období, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.

(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací cena podílu. Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než pět let před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/13">¹³)</span> s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2">²)</span>

(7) Důchod podle zvláštních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/11">¹¹)</span> se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života<span class="poznamka-link" resource="footnote/14">¹⁴)</span> a věkem poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.

(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(9) Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže. Přesáhne-li v takové soutěži cena nebo úhrn cen získaných týmž poplatníkem částku 20 000 Kč, jde o příjmy podle § 7. Příjmy ze soutěží vyhlášených zaměstnavatelem pro své zaměstnance se považují za příjmy uvedené v § 6.

(1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.

(2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více jak 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) je plátcem pojistného na sociální a zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).

(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23 až 33) stejně jako poplatník. Podle podílů stanovených společenskou smlouvou nebo rovným dílem<span class="poznamka-link" resource="footnote/14a">^14a)</span> rozděluje se tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně.

(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4 ani o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 3. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Stejně se posuzuje odčitatelná položka podle § 34 odst. 3.

(3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře<span class="poznamka-link" resource="footnote/14b">^14b)</span> a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně.

(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) a odčitatelná položka podle § 34 odst. 3 se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na koplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.

(5) Při stanovení základu daně podle odstavců 1 a 3 se vychází z hospodářského výsledku (§ 23 odst. 2) upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.

(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období.

(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy

(1) Základ daně se sníží o částky

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení<span class="poznamka-link" resource="footnote/14c">^14c)</span> nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 21 600 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 21 600 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až g).

(4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/15">¹⁵)</span> považuje

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo 2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo 3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.

(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně může uplatnit dítě (děti) po část kalendářního roku jeden z poplatníků (např. manželů) a po zbývající část druhý z poplatníků.

(7) U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na policii,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15a">^15a)</span> na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen „poplatníci“).

(2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen „daň“) nejsou veřejné obchodní společnosti.

(3) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

(4) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(5) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,<span class="poznamka-link" resource="footnote/17">¹⁷)</span> nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání. Za tyto příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy stanovené zvláštními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/17a">^17a)</span> nebo příjmy z činností vymezených ve statutu, stanovách, zřizovacích a zakladatelských listinách, u nichž náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou vyšší. Předmětem daně nejsou příjmy z dotací, příspěvků na provoz, finančních prostředků na realizaci státní zakázky, grantů, případně dalších forem státní podpory a z úroků z vkladů na běžném účtu.

(4) Za příjmy podle odstavce 3 se nepovažují příjmy z nájemného s výjimkou příjmů z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, které jsou prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele, dále příjmy z reklam plynoucí od subjektů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od subjektů se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky prostřednictvím jejich stálé provozovny (§ 22 odst. 2) a příjmy z členských příspěvků s výjimkou členských příspěvků osvobozených od daně [§ 19 písm. a)].

(5) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti.

(6) U Fondu národního majetku<span class="poznamka-link" resource="footnote/18">¹⁸)</span> jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(1) Od daně jsou osvobozeny

ch) úrokové výnosy ze státních dluhopisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4d">^4d)</span>

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění<span class="poznamka-link" resource="footnote/19b">^19b)</span> poplatníka, upravený podle § 23. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace.

(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy<span class="poznamka-link" resource="footnote/16">¹⁶)</span> se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy.

(4) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně zjištěný podle odstavce 1 až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 50 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 50 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

(5) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na policii,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15a">^15a)</span> na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně. Tento odečet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

(6) Příjmy plynoucí poplatníkům účtujícím v soustavě jednoduchého účetnictví, v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího obodobí, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak i do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.

(7) Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují

1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků, 2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku; za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 písm. w), 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi, 6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů, 7. příjmy z nájemného týkajícího se věci nebo její části umístěné na území České republiky, 8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností,

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), převyšují výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span> lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), k ukončení pronájmu (§ 9) a ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace upraví,

(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného majetku, je pronajímatel, který odpisoval pronajatý hmotný majetek podle § 30 odst. 4, povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span>

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/23">²³)</span> a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/23a">^23a)</span> 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. na dopravu silničním motorovým vozidlem<span class="poznamka-link" resource="footnote/23b">^23b)</span> zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6, 3. na dopravu silničním motorovým vozidlem<span class="poznamka-link" resource="footnote/23b">^23b)</span> nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty; u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek, 4. výdaje na spotřebované pohonné hmoty u zvláštních motorových vozidel,<span class="poznamka-link" resource="footnote/23c">^23c)</span> u silničních motorových vozidel upravených pro jiné účely, než je přeprava osob nebo materiálů, a u silničních motorových vozidel při jízdách převážně v terénu, při údržbě komunikací, ve skladech, výrobních prostorách a nádvořích se uplatňují ve skutečné prokázané výši, 5. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách, 6. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(6) Výdaje (náklady) podle odstavce 2 písm. k) k bodu 2 se stanoví buď

1. osobních automobilů o 20 %, 2. nákladních automobilů a autobusů o 25 % nebo o 30 % při jízdě s přívěsem, nebo 1. 15 % za km ujeté při rozvozu zboží (věcí) a poskytování služeb se zastávkami na krátkých vzdálenostech a při provozu taxislužby a autoškol, 2. 5 % za km ujeté ve městě nad 100 tisíc obyvatel podle posledního sčítání lidu v České republice, 3. 5 % za km ujeté v měsících lednu, únoru, listopadu a prosinci. Při splnění výše uvedených podmínek se procenta zvýšení uvedená v písmenu b) v bodech 1 až 3 sčítají. Zvolený způsob se uplatní u všech motorových vozidel v majetku poplatníka kromě vozidel, u nichž lze uplatnit výdaje (náklady) podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 4, a u vozidel v pronájmu a nelze jej v průběhu zdaňovacího období měnit.

(7) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli.

(8) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a daně darovací<span class="poznamka-link" resource="footnote/26b">^26b)</span> v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad právnické osoby vložený do obchodní společnosti nebo družstva se ocení v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27 a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů<span class="poznamka-link" resource="footnote/29">²⁹)</span> s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč.

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

(6) Odpis ve výši vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou právního nástupce poplatníka zrušeného bez likvidace nebo dědice poplatníka uvedeného v § 2, pokračuje-li v činnosti nebo pronájmu, který nabyl v průběhu zdaňovacího období majetek již odpisovaný původním vlastníkem.

(7) Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník uplatní výdaj paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Přitom po dobu uplatňování výdajů paušálním způsobem vede poplatník odpisy pouze evidenčně.

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 6.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.

(6) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.

(7) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu s výjimkou uvedenou v odstavci 1 (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku.

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: Odpisová skupina Doba odpisování 1 4 roky 2 8 let 3 15 let 4 30 let 5 50 let Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však tři roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32.

(5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek a nehmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb<span class="poznamka-link" resource="footnote/31a">^31a)</span> a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem.

(7) U forem, modelů a šablon (obor 411 8, 416, 535 4) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

(8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32.

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: Roční odpisová sazba Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu 1 14,2 28,6 25,0 2 6,2 13,4 12,5 3 3,4 6,9 6,7 4 1,4 3,4 3,4 5 1,0 2,0 2,0

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: Koeficient pro zrychlené odpisování Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu 1 4 5 4 2 8 9 8 3 15 16 15 4 30 31 30 5 50 51 50

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/32">³²)</span> rekonstrukce a modernizace majetku.

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

(1) Odzákladudaně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/16">¹⁶)</span>

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 5.

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9 s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jsouli jeho prvními vlastníky, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a k prohlášení konkurzu.

(4) Odpočet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

(5) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně.

(6) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet jen, jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.

(7) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků<span class="poznamka-link" resource="footnote/34">³⁴)</span> se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

(3) Poplatníci uvedení v § 17, v výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kuponů a investičních kuponů, s výjimkou uvedenou v písemnu c), 2. z podílů na zisku u účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílů na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, 6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 7. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií (§ 8 odst. 3 písm. a), 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu a dále u subjektů uvedených v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 5 se za podíl na zisku považuje rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a úroky neuznávané jako výdaj podle § 25 písm. w). Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.<span class="poznamka-link" resource="footnote/34a">^34a)</span> 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/12">¹²)</span> [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher reklamních soutěží a slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)] s výjimkou cen z veřejných a sportovních soutěží, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů, z vkladů na vkladních knížkách, z úroků peněžních prostředků na vkladových účtech [§ 8 odst. 1 písm. c)], z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty, 2. z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. e) a f)], 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13">¹³)</span> 1. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6), 2. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3) U podílových a investičních fondů<span class="poznamka-link" resource="footnote/16">¹⁶)</span> a u penzijních fondů<span class="poznamka-link" resource="footnote/9a">^9a)</span> zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20a">^20a)</span> dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20b">^20b)</span> ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.

(4) Základ daně pro zvlášní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.

(5) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od podílových fondů, prostřednictvím investičních společností a od investičních fondů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/16">¹⁶)</span> je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácený výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté podílovými fondy, prostřednictvím investičních společností, a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2, a o příjmy z úroků ze státních dluhopisů.

(6) Pokud obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo družstvu, plynou od jiné obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění, dividendy nebo podíly na zisku z účastí na společnosti s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditní společnosti anebo podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácená dividenda nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu, snížená o přijatou dividendu nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu od obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění.

(7) Pro účely daně z příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba, se za poplatníky podle § 17 považují i veřejné obchodní společnosti.

(8) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 77 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Pro daňové účely s výjimkou uvedenou v odstavci 2 se používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> použije se kurz „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou, v ostatních případech se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou poslední kalendářní den měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl příjem nebo výdaj (náklad) uskutečněn.

(2) Při přepočtu daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.

(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.

(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,<span class="poznamka-link" resource="footnote/36a">^36a)</span> k překročení hranice 200 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit.

(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.

(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.

(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/ /1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:

(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.

(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí<span class="poznamka-link" resource="footnote/38">³⁸)</span> i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993, nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odstavec 7).

(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.

(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.

(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993.

(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.

(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.

(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy.

(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10.

(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.

(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.

(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/38a">^38a)</span> a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.

(21) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije v případech, kdy úvěry a půjčky jsou poskytnuty subjekty, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, pokud tyto úvěry a půjčky nepřesahují

(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.

(23) Částky zúčtované do výnosů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/20">²⁰)</span> které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle § 24 odst.1 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.

(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.