salt:hasText
| - Atenolol je obvykle dobře tolerován. Většina nežádoucích účinků je mírného a přechodného rázu.
Zvláště na počátku terapie může příležitostně dojít k poruchám ze strany CNS, jako např. únava, závratě, deprese, lehké bolesti hlavy, pocení a poruchy spánku.
Příležitostně může dojít k přechodným poruchám gastrointestinálního traktu (nausea, obstipace, průjem) nebo k výskytu kožních reakcí (zčervenání, svědění).
Betablokátory mohou v ojedinělých případech vyvolat psoriázu, resp. zhoršit symptomy tohoto onemocnění nebo vyvolat exantém podobný psoriáze.
Příležitostně dochází k mravenčení a k pocitu chladných končetin, zřídka ke svalové slabosti nebo svalovým křečím. Bylo pozorováno zhoršení obtíží u nemocných s claudicatio intermittens nebo s Raynaudovým syndromem.
Zřídka může dojít k výraznějšímu poklesu tlaku krve, ke zpomalení srdeční frekvence, k poruchám atrioventrikulárního převodu vzruchu, ke zvýraznění slabosti srdečního svalu a trombocytopénii (s krvácivými projevy na kůži a sliznicích).
Ojediněle se objevuje suchost v ústech, konjuktivitida a snížená tvorba slz (s tím je třeba počítat zejména při nošení kontaktních čoček).
Ojediněle může dojít k poruchám sexuální potence.
Vzhledem k možnému zvýšení rezistence dýchacích cest může u predisponovaných pacientů (např. s astmoidní bronchitidou) dojít k bronchokonstrikci s následnou dechovou tísní.
Zřídka může dojít k manifestaci latentního diabetu, ke zhoršené kompenzaci stávajícího, event. k zastření některých příznaků hypoglykémie (např. tachykardie).
Ve studii ISIS - 1 zahrnující přes 16 000 pacientů, z nichž více jak 8 000 bylo léčeno atenololem byla perorální léčba přerušena, nebo dávka atenololu snížena nejčastěji z následujících příčin: hypotenze/bradykardie (14,5%), srdeční selhání (2,9%), AV blok II. nebo III. stupně (1,7%), bronchospasmus (0,62%), kardiogenní šok (0,44%).
(cs)
|