salt:hasText
| - Při příznacích deficitu estrogenů:
obvykle jeden implantát. Pokud se příznaky vracejí, lze aplikovat druhý implantát. Obvykle k tomu dochází za 6 měsíců, v rozmezí 4-8 měsíců. Některé pacientky mohou potřebovat dva implantáty najednou.
Pro prevenci osteoporózy:
obvykle jeden implantát každých šest měsíců.
Implantát se zavádí subkutánně v lokální anestézii, a to přiloženým aplikátorem k jednorázovému použití (trokarem) do málo pohyblivých míst, jako je například horní vnější část hýždí nebo dolní část břišní stěny.
Při zahájení léčby postmenopauzálních příznaků a v jejím průběhu se aplikuje nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu (viz též 4.4).
Z důvodu trvalé absorpce estradiolu je endometrium žen po menopauze nebo žen po ovariektomii náchylné k progresivní hypertrofii. Proto je u žen s intaktní dělohou nezbytné přídavné podávání gestagenu každý měsíc po dobu 12-14 dnů k prevenci hyperplazie endometria. Podle údajů z literatury zabraňuje použití implantátu při současném podávání gestagenů hyperplazii endometria. Doporučuje se podávání pouze gestagenů schválených jako přídavek k léčbě estrogeny. U žen po hysterektomii se přidání gestagenu nedoporučuje; výjimku tvoří ženy, které v minulosti měly endometriózu.
Pokud pacientka již nepotřebuje re-implantaci implantátu obsahujícího estradiol nebo si ji nepřeje, doporučuje se v zájmu prevence možné pokračující stimulace endometria pokračovat u žen s intaktní dělohou v cyklickém podávání gestagenu perorálně, dokud se nepřestane objevovat krvácení ze spádu. Krvácení ze spádu se může v závislosti na použité dávce a délce léčby objevovat až 1-2 roky po poslední implantaci.
Vzhledem k tomu, že implantáty obsahují výhradně estradiol bez jakýchkoliv pomocných látek, podléhají biologickému odbourávání a jejich odstranění není nutné. V ojedinělých případech, kdy je nutno implantát odstranit, jej lze lokalizovat palpací a v případě neúspěchu pak zobrazovací metodou MRI (magnetickou rezonancí). Touto metodou lze identifikovat implantát na základě jeho velikosti a struktury a poté přesně lokalizovat zavedením lokalizačního drátu, jehož konec je v kontaktu s implantátem. Po lokalizaci lze implantát odstranit po malém naříznutí v lokální anestézii.
(cs)
|