salt:hasText
| - Příznaky
Předávkování fentanylem se projevuje vystupňováním jeho farmakologických účinků, například letargií, kómatem, útlumem dýchání včetně Cheynova-Stokesova dýchání a/nebo cyanózou. Další příznaky mohou být hypotermie, snížený svalový tonus, bradykardie, hypotenze. Příznaky toxicity jsou výrazná sedace, ataxie, mióza, křeče a útlum dýchání, které je hlavním příznakem.
Léčba
Zvládnutí dechového útlumu vyžaduje okamžitá opatření, včetně odstranění náplasti Adolor a fyzickou nebo verbální stimulaci pacienta. Poté lze podat specifického antagonistu, například naloxon. Respirační deprese v důsledku předávkování může přetrvat dobu působení opioidního antagonisty. Intervaly mezi i.v. dávkami antagonisty musejí být pečlivě voleny vzhledem k možnosti renarkotizace po odstranění náplasti. Může být nutné opakované podávání nebo kontinuální infuze naloxonu. Zvrat narkotického účinku může způsobit akutní nástup bolesti a uvolnění katecholaminů.
Pro dospělé se doporučuje úvodní dávka 0,4 – 2 mg naloxon hydrochloridu i.v. Pokud je to potřeba, stejná dávka se může podat každé 2 nebo 3 minuty, nebo jako kontinuální infúze 2 mg v 500 ml izotonického roztoku chloridu sodného 0,9% nebo roztoku glukózy 5%. Rychlost infúze by měla být nastavena podle předchozích bolusových injekcí a individuální odpovědi pacienta. Pokud není možné intravenózní podání, naloxon hydrochlorid se může podat intramuskulárně nebo subkutánně. Po intramuskulárním nebo subkutánním podaní bude nástup účinku v porovnání s intravenózním podáním pomalejší. Intramuskulární podání bude mít v porovnání s intravenózním podáním prodloužený účinek. Útlum dýchaní jako důsledek předávkovaní může přetrvávat déle než účinek opioidního antagonisty. Odvrácení narkotického účinku může způsobit akutní bolest a uvolnění katecholaminů. Pokud to klinický stav pacienta vyžaduje, je vhodná léčba na oddělení intenzívní péče. V případě závažné nebo přetrvávající hypotenze je třeba uvážit, zda není vyvolaná hypovolémií, a stav pacienta upravit parenterálním podáním dostatečného objemu tekutin.
Pokud to klinický stav vyžaduje, musí se zajistit a udržovat průchodnost dýchacích cest, oropharyngeálně nebo endotracheální intubací, kyslíková terapie a asistované nebo kontrolované dýchání, pokud je nutné. Musí být udržována adekvátní tělesná teplota a příjem tekutin.
Pokud se objeví závažná nebo přetrvávající hypotenze, musí být uvážena hypovolémie, a stav musí být napraven vhodným parenterálním podáním tekutin.
(cs)
|