| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antagonisté hormonů a příbuzná léčiva, antiandrogeny, ATC kód: L02BB03
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez žádné další endokrinní aktivity. Váže se na androgenní receptory, aniž aktivuje expresi genů, čímž inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumoru prostaty. Z klinického hlediska může vysazení bikalutamidu u některých pacientů způsobit syndrom z vysazení antiandrogenu.
Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem téměř výlučně způsobeným R-enantiomerem.
Bikalutamid 150 mg byl studován jako přípravek k léčbě pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, všechny N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastazujícím karcinomem prostaty v kombinované analýze tří placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích s 8 113 pacienty, kdy byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (především ozařování vnějším svazkem). Při následné době sledování s mediánem 7,4 roku došlu u 27,4 % pacientů léčených bikalutamidem k objektivní progresi onemocnění ve srovnání s 30,7 % pacientů, kteří užívali placebo.
Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů, nejpatrnější však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese nemoci. Proto se mohou lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese, především při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální terapie až doby, dokud se neobjeví příznaky progrese choroby.
Při sledování s mediánem 7,4 roku nebyl pozorován rozdíl v celkovém přežití s mortalitou 22,9% (HR=0,99; 95% CI 0,91 až 1,09). Některé trendy však byly zjevné při analýze podskupin.
Data o přežití bez progrese a o celkovém přežití u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním jsou souhrnně uvedena v následujících tabulkách:
Tabulka 2 Přežití bez progrese onemocnění u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby
Hodnocená populace
Četnost příhod (%) u pacientů užívajících bikalutamid
Četnost příhod (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizik�(95% interval spolehlivosti)
Pouze sledování
193/335 (57,6)
222/322 (68,9)
0,60 (0,49 až 0,73)
Radioterapie
66/161 (41,0)
86/144 (59,7)
0,56 (0,40 až 0,78)
Radikální prostatektomie
179/870 (20,6)
213/849 (25,1)
0,75 (0,61 až 0,91)
�
Tabulka 3 Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby
Hodnocená populace
Smrt (%)u pacientů užívajících bikalutamid
Smrt (%)u pacientů užívajících placebo
Poměr rizik�(95% interval spolehlivosti)
Pouze sledování
164/335 (49,0)
183/322 (56,8)
0,81 (0,66 až 1,01)
Radioterapie
49/161 (30,4)
61/144 (42,4)
0,65 (0,44 až 0,95)
Radikální prostatektomie
137/870 (15,7)
122/849 (14,4)
1,09 (0,85 až 1,39)
U pacientů s lokalizovaným onemocněním, kterým byl podáván pouze bikalutamid, nebyl zaznamenán významný rozdíl v přežití bez progrese onemocnění. U těchto pacientů byl rovněž zaznamenán trend k nižší míře přežití ve srovnání s pacienty, kteří užívali placebo (HR=1,16; 95% interval spolehlivosti 0,99 až 1,37). Vzhledem k těmto výsledkům není poměr rizika k bezpečnosti léčby považován u této skupiny pacientů za příznivý.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)