salt:hasText
| - Nebyly provedeny žádné studie interakcí.
Bisoprolol
Nedoporučené kombinace
Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menším rozsahu typu diltiazemu: mají negativní vliv na kontraktilitu a atrio-ventrikulární vedení. Intravenózní podání verapamilu pacientům léčeným beta-blokátory může vést k hluboké hypotenzi a atrio-ventrikulární blokádě.
Centrálně působící antihypertenziva (např. klonidin, methyldopa, moxonidin, rilmenidin):
současné podávání centrálně působících antihypertenziv může dále snížit centrální tonus sympatiku a může tím vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje a k vazodilataci. Náhlé vysazení, zejména před přerušením léčby beta-blokátory, může zvýšit riziko „rebound hypertenze“.
Kombinace, které vyžadují opatrnost
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): může dojít ke zvýšení jejich účinku na dobu atrioventrikulárního převodu stejně jako jejich negativního inotropního účinku.
Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu (např. felodipin a amlodipin): současné užívání může zvýšit riziko hypotenze. U pacientů se srdečním selháním nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy.
Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): může být zvýšen účinek na dobu atrioventrikulárního převodu.
Parasympatomimetika: současné užívání může zvýšit dobu atrioventrikulárního převodu a riziko
bradykardie.
Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu): mohou mít aditivní účinky k systémovým účinkům bisoprololu.
Inzulin a perorální antidiabetika: bisoprolol může zvyšovat jejich vliv na snížení hladiny cukru. Blokáda beta-adrenoreceptorů může zakrývat příznaky hypoglykemie.
Anestetika: současné podání může oslabit reflexní tachykardii a zvýšit riziko hypotenze (pro další informace o celkové anestezii viz bod 4.4).
Digitalisové glykosidy: současné podávání může snížit tepovou frekvenci a prodloužit dobu atrioventrikulárního převodu.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): mohou snižovat antihypertenzní účinek bisoprololu.
Beta-sympatomimetika: (např. isoprenalin, dobutamin): kombinace s bisoprololem může snižovat účinek obou látek.
Sympatomimetika, která aktivují jak beta- tak alfa- adrenoreceptory (např. noradrenalin, adrenalin): kombinace s bisoprololem může vést k demaskování alfa-adrenoreceptorem mediovaného vazokonstrikčního efektu těchto látek, což vede ke zvýšení krevního tlaku a exacerbaci intermitentních klaudikací. Tyto interakce se považují za pravděpodobnější u neselektivních beta-blokátorů.
Současné užívání s dalšími antihypertenzivy, stejně jako s jinými látkami, které mohou snižovat krevní tlak (např. tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny) může zvyšovat riziko hypotenze.
Kombinace, které je nutno zvážit
Meflochin: zvýšené riziko bradykardie
Inhibitory monoaminooxidázy (s výjimkou MAO-B inhibitorů): zvýšený hypotenzní účinek beta-blokátorů, ale také zvýšené riziko hypotenzní krize.
Rifampicin: mírná redukce poločasu bisoprololu, možná způsobená indukcí jaterních enzymů, které se které se podílejí na metabolizmu této látky. Obvykle není nutná úprava dávky.
Ergotaminové deriváty: zhoršení periferních cirkulačních poruch.
Kyselina acetylsalicylová
Užívání několika inhibitorů agregace krevních destiček jako jsou kyselina acetylsalicylová, NSAIDs, tiklopidin, klopidogrel, tirofiban, eptifibatid, zvyšuje riziko krvácení, podobně jako jejich kombinace s heparinem a jeho deriváty (hirudin, fondaparinux), perorálními antikoagulancii a trombolytiky. Klinické a biologické parametry hemostázy by měly být pravidelně sledovány.
Kontraindikované kombinace
Metotrexát (používaný v dávkách >15 mg/týden): kombinace metotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšuje hematologickou toxicitu metotrexátu, způsobenou sníženou renální clearancí metotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Z tohoto důvodu je současné užívání metotrexátu s touto látkou kontraindikováno (viz bod 4.3).
Nedoporučená spojení
Urikosurické látky (benzbromaron, probenecid a sulfinpyrazon): snížený efekt exkrece kyseliny močové kompeticí s renální tubulární eliminací kyseliny močové. Proto se současné užívání tohoto léku s urikosurickými prostředky nedoporučuje (viz bod 4.4).
Kombinace vyžadující opatrnosti při použití
Diuretika: riziko akutního selhání ledvin způsobeného sníženou glomerulární filtrací prostřednictvím snížené syntézy prostaglandinů. Je třeba hydratace pacienta a sledování funkce ledvin na začátku léčby.
Kortikosteroidy: současné podávání steroidů může zvýšit riziko gastrointestinálního krvácení nebo ulcerace.
Metotrexát užívaný v dávkách nižších než 15 mg/týden: kombinace metotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšuje hematologickou toxicitu metotrexátu způsobenou sníženou renální clearancí metotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Každý týden by se měl kontrolovat krevní obraz během prvních týdnů podávání kombinace. Zvýšená kontrola by měla být i v přítomnosti středně závažného poškození funkce ledvin, stejně jako u starších pacientů.
Heparin užívaný v léčebných dávkách nebo u starších pacientů: když se kyselina acetylsalicylová podává současně s heparinem v léčebných dávkách nebo starším pacientům, je vyšší riziko krvácení. Pečlivé sledování INR, aPTT a/nebo doby krvácení by se mělo provádět v případě současného podávání obou léků.
Kombinace, které by se měly zvážit
Jiná antikoagulancia (kumariny, heparin v preventivních dávkách), jiná destičková antiagregancia nebo jiná trombolytika: je zvýšené riziko krvácení.
NSAIDs: zvýšené riziko krvácení a poškození gastrointestinální sliznice a zvýšení prodloužení doby krvácení.
Antacida: antacida mohou zvýšit renální exkreci kyseliny acetylsalicylové alkalinizací moči.
Alkohol: přičtení k jejich vlastnímu poškození gastrointestinální sliznice a zvýšení prodloužené doby krvácení.
(cs)
|