| salt:hasText
| - Žádné specifické studie lékových interakcí nebyly provedeny. Ačkoli u brimonidin- tartarátu/ timolol-maleinátu nebyly provedeny žádné specifické studie lékových interakcí, je třeba vzít v úvahu teoretickou možnost aditivního nebo potencujícího účinku látek, které mají tlumivý vliv na CNS (alkohol, barbituráty, opiáty, sedativa nebo anestetika).
Existuje možnost vzniku aditivního účinku vedoucího k hypotenzi a/nebo k výrazné bradykardii v případě současného podávání očních betablokátorů a perorálních blokátorů kalciových kanálů, betablokátorů, antiarytmik (včetně amiodaronu), digitalisových glykosidů, parasympatomimetik a guanetidinu. Po aplikaci brimonidinu byly hlášeny velmi vzácné (<1 z 10 000) případy hypotenze. Při používání brimonidin- tartarátu/ timolol-maleinátu spolu se systémovými antihypertenzivy se tudíž doporučuje opatrnost.
Příležitostně byla hlášena mydriáza jako následek souběžného užívání očních betablokátorů a adrenalinu (epinefrinu).
Betablokátory mohou zvyšovat hypoglykemický účinek antidiabetik. Betablokátory mohou maskovat známky a příznaky hypoglykémie (viz bod 4.4).
Pokud dojde při současné léčbě betablokátory k náhlému vysazení klonidinu, může být zesílena hypertenzní reakce.
Byla hlášena zesílená beta-blokáda (tj. snížená srdeční frekvence, myokardiální deprese) při současné léčbě CYP2D6 inhibitory (tj. chinidin, fluoxetin, paroxetin) a timolol-maleinátemu.
Současné použití betablokátoru s anestetiky může zmírnit kompenzační tachykardii a zvýšit riziko hypotenze (viz bod 4.4), a proto musí být anestesiolog informován o tom, že pacient používá brimonidin-tartarát/timolol-maleinát.
V případě souběžného používání brimonidin-tartarátu/ timolol-maleinátu s jodovými kontrastními látkami nebo nitrožilně podávaným lidokainem je nutno postupovat s opatrností.
Cimetidin, hydralazin a alkohol mohou zvyšovat plazmatické koncentrace timolol-maleinátu.
Nejsou dostupné žádné údaje o hladině katecholaminů v krevním oběhu po podání brimonidin- tartarátu/ timolol-maleinátu. U pacientů, kteří užívají léky, jež mohou ovlivňovat metabolismus a vychytávání aminů v krevním oběhu, například chlorpromazin, methylfenidát, reserpin, se nicméně doporučuje postupovat s opatrností.
Doporučuje se též opatrnost při zahájení (nebo změně dávky) souběžné léčby systémovým léčivem (bez ohledu na lékovou formu), které může interagovat s α-adrenergními agonisty nebo zasahovat do jejich účinku, tj. agonisté nebo antagonisté adrenergního receptoru (např. isoprenalin, prazosin).
Ačkoli nebyly u brimonidin-tartarátu/ timolol-maleinátu provedeny specifické studie lékových interakcí, je třeba vzít v úvahu teoretickou možnost aditivního účinku ve formě snížení IOP při souběžné léčbě prostamidy, prostaglandiny, inhibitory karboanhydrázy a pilokarpinem.
Souběžné podávání inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikováno (viz bod 4.3). Pacienti, kteří byli podrobeni léčbě IMAO, by měli 14 dnů po ukončení této léčby počkat, než u nich bude zahájena léčba brimonidin-tartarátem / timolol-maleinátem.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)