| salt:hasText
| - Lisinopril-ratiopharm by měl být podáván perorálně v jedné denní dávce. Stejně jako jiné léky, podávané jednou denně, by se přípravek měl užívat pravidelně v přibližně stejnou denní dobu. Jídlo nemá vliv na vstřebávání přípravku. Dávka by měla být upravena individuálně podle stavu pacienta a reakce krevního tlaku (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).
Hypertenze
Lisinopril-ratiopharm lze užívat v monoterapii nebo v kombinaci s jinými antihypertenzivy.
Počáteční dávka
U pacientů s hypertenzí je obvyklá doporučená počáteční dávka 10 mg. U pacientů se silně aktivovaným renin-angiotenzin-aldosteronovým systémem (zejména v případech renovaskulární hypertenze, solné a/nebo objemové deplece, srdeční dekompenzace nebo vážné hypertenze) může dojít po podání počáteční dávky k nadměrnému poklesu krevního tlaku. U takových pacientů je doporučená počáteční dávka 2,5-5 mg a počátek léčby by měl probíhat pod lékařským dohledem. V případě renální insuficience je třeba počáteční dávku snížit (viz níže tabulka 1).
Udržovací dávka
Obvyklá účinná udržovací dávka je 20 mg a podává se jednou denně. Všeobecně platí, že pokud nelze dosáhnout požadovaného terapeutického účinku v průběhu 2 až 4 týdnů podáváním určité dávky, lze dávku zvýšit. Maximální použitá dávka v dlouhodobých kontrolovaných klinických studiích byla 80 mg denně.
Pacienti léčení diuretiky
Po zahájení terapie lisinoprilem se může vyskytnout symptomatická hypotenze. Toto je pravděpodobnější u pacientů, kteří jsou současně léčeni diuretiky. Doporučuje se opatrnost, neboť tito pacienti mohou být v objemové a/nebo v solné depleci. Diuretika by měla být vysazena 2-3 dny před zahájením terapie lisinoprilem. U hypertenzních pacientů, u kterých nemůže být vysazena diuretická terapie, by měla být terapie lisinoprilem zahájena dávkou 5 mg. Měly by být sledovány renální funkce a hodnoty sérového draslíku. Následné dávkování lisinoprilu by mělo být upraveno podle reakce krevního tlaku. Je-li potřeba, může terapie diuretiky pokračovat (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“a bod 4.5 „ Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).
Úprava dávkování při renální insuficienci
Dávkování u pacientů s renální insuficiencí by mělo být založeno na hodnotách clearance kreatininu, jak je uvedeno v tabulce 1.
Tabulka 1 Úprava dávkování při renální insuficienci
Clearance kreatininu (ml/min)
Počáteční dávka (mg/den)
Méně než 10 ml/min (včetně dialyzovaných pacientů)
2,5 mg*
10-30 ml/min
2,5-5 mg
31-80 ml/min
5-10 mg
* Dávka a/nebo dávkovací intervaly by měly být přizpůsobeny odpovědi krevního tlaku.
Dávka může být titrována výše, dokud není krevní tlak pod kontrolou, avšak do maximální dávky 40 mg denně.
Srdeční selhání
U pacientů se symptomatickým srdečním selháním by měl být lisinopril užíván jako doplněk k léčbě diuretiky, a pokud je třeba tak i s digitalisovými přípravky nebo betablokátory. Počáteční dávka lisinoprilu je 2,5 mg jednou denně a měla by být podávána pod lékařským dohledem, aby se mohl určit počáteční účinek na krevní tlak.
Dávka lisinopirilu by měla být zvyšována:
ne o více než 10 mg;
v intervalech ne kratších než 2 týdny;
až k nejvyšší pacientem tolerované dávce, avšak k maximální dávce 35 mg jednou denně.
Úprava dávky by měla být založena na klinické odpovědi jednotlivých pacientů. U pacientů s vysokým rizikem symptomatické hypotenze, např. u pacientů se solnou deplecí a s hyponatrémií nebo bez ní, u pacientů s hypovolémií nebo pacientů, kteří podstupují intenzivní léčbu diuretiky, by měly být tyto podmínky upraveny pokud možno dříve, než začne léčba lisinoprilem. Měly by být sledovány renální funkce a hodnoty sérového draslíku (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).
Akutní infarkt myokardu
Podle situace by měli pacienti podstoupit standardní doporučenou léčbu trombolytiky, aspirinem a betablokátory. Souběžně lze podávat intravenózní nebo transdermální glycerol-trinitrát.
Počáteční dávka (první tři dny po infarktu)
Léčba lisinoprilem může být zahájena během 24 hodin od výskytu prvních příznaků. Léčba by neměla začít, pokud je systolický krevní tlak nižší než 100 mm Hg. První dávka lisinoprilu je 5 mg perorálně, následuje dávka 5 mg po 24 hodinách, 10 mg po 48 hodinách a poté 10 mg jednou denně. U pacientů s nízkým systolickým krevním tlakem (120 mm Hg nebo méně) by měla být při zahájení léčby nebo během prvních 3 dnů po infarktu podána nižší dávka - 2,5 mg perorálně (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).
V případě renální insuficience (clearance kreatininu <80 ml/min) by měla být počáteční dávka lisinoprilu upravena podle clearance kreatininu pacienta (viz tabulka 1).
Udržovací dávka
Udržovací dávka je 10 mg jednou denně. Pokud nastane hypotenze (systolický tlak je nižší nebo roven 100 mm Hg), může být denní udržovací dávka 5 mg podle potřeby přechodně snížena na 2,5 mg. Pokud nastane prolongovaná hypotenze (systolický krevní tlak méně než 90 mm Hg déle než l hodinu), měl by být lisinopril vysazen. Podávání lisinoprilu by mělo pokračovat nejméně po dobu 6 týdnů a poté by měl být stav pacienta znovu zhodnocen. Pacienti, u kterých se objeví příznaky srdečního selhání, by měli pokračovat s léčbou lisinoprilem.
Renální komplikace u diabetes mellitus
U hypertenzních pacientů s diabetes mellitus 2. typu a počínající nefropatií je lisinopril podáván jednou denně v dávce 10 mg, kterou lze podle potřeby zvýšit na 20 mg jednou denně, tak aby bylo dosaženo diastolického krevního tlaku v klidové poloze pod 90 mm Hg.
V případech renální insuficience (clearance kreatininu <80 ml/min) by měla být počáteční dávka lisinoprilu upravena podle clearance kreatininu pacienta (viz tabulka 1).
Užití v pediatrii
Použití u hypertenzních pediatrických pacientů ve věku 6 až 16 let
Doporučená zahajovací dávka je 2,5 mg jednou denně u pacientů vážících 20 až <50 kg a 5 mg jednou denně u pacientů vážících ≥50 kg. Dávkování je nutno upravit podle potřeb pacienta na maximálně 20 mg denně u pacientů vážících 20 až <50 kg a 40 mg u pacientů vážících ≥50 kg. Dávky přesahující 0,61 mg/kg (nebo přesahující 40 mg) nebyly u pediatrických pacientů hodnoceny. U dětí se sníženou funkcí ledvin je nutno zvážit nižší zahajovací dávku nebo prodloužení dávkovacího intervalu. Jsou omezené zkušenosti s bezpečností a účinností u hypertenzních pacientů > 6 let, ale žádné zkušenosti u ostatních indikací. Lisinopril proto není doporučen u dětí pro jiné indikace než hypertenze. Lisinopril se nedoporučuje u dětí do 6 let věku, nebo u dětí se závažným poškozením ledvin (GFR < 30ml/min/1.73 m2).
Užití u starších osob
Klinické studie neuvádí žádnou změnu v účinnosti nebo bezpečnosti používaného léku v souvislosti s věkem. Pokud je však pokročilý věk provázen sníženou renální funkcí, mělo by se při určení počáteční dávky lisinoprilu postupovat podle tabulky 1. Poté by měla být dávka upravena podle reakce krevního tlaku.
Užití u pacientů po transplantaci ledvin
S podáváním lisinoprilu pacientům po nedávné transplantaci ledvin nejsou zaznamenány žádné zkušenosti. Léčba lisinoprilem se proto nedoporučuje.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)