salt:hasText
| - Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Acyklovir: při podávání mykofenolát-mofetilu spolu s acyklovirem byly pozorovány vyšší plazmatické koncentrace acykloviru oproti podání acykloviru samostatně. Změny farmakokinetiky MPAG (fenolový glukuronid MPA) byly minimální (zvýšení koncentrace MPAG o 8 %) a nejsou považovány za klinicky významné. Protože plazmatické koncentrace MPAG stoupají při renálním postižení stejně tak jako koncentrace acykloviru, mohou mykofenolá-moxetil, acyklovir nebo jejich prekurzory, např. valacyklovir, soutěžit o tubulární sekreci, a tím navzájem ještě zvyšovat svoje koncentrace.
Antacida a inhibitory protonové pumpy (PPIs): pokud byla antacida, jako hydroxidy hliníku a hořčíku, a inhibitory protonové pumpy, včetně lansoprazolu a pantoprazolu, podávána současně s mofetil-mykofenolátem, byla pozorována snížená expozice kyselině mykofenolové. Při srovnávání výskytu rejekce transplantátu nebo ztráty štěpu u pacientů užívajících mofetil-mykofenolát s inhibitory protonové pumpy s pacienty užívajícími pouze mofetil-mykofenolát nebyly zaznamenány významné rozdíly. Tyto údaje podporují extrapolaci tohoto nálezu na všechna antacida, neboť snížení expozice v případech, kdy se mofetil-mykofenolát podával společně s hydroxidy hliníku a hořčíku, je významně nižší, než když se mofetil-mykofenolát podával společně s inhibitory protonové pumpy.
Cholestyramin: po podání jediné dávky 1,5 g mykofenolát mofetilu normálním zdravým subjektům, kterým byly předtím třikrát denně podávány 4 g cholestyraminu po dobu 4 dní, došlo ke 40% poklesu AUC kyseliny mykofenolové (viz bod 4.4 a bod 5.2). Při současném podávání je nutno kvůli potenciálu snížit účinnost mykofenolát mofetilu postupovat opatrně.
Léčiva, která interagují s enterohepatální cirkulací: opatrnosti je třeba u léčiv, která interagují s enterohepatální cirkulací, a to kvůli jejich potenciálu snížit účinnost mykofenolát mofetilu.
Cyklosporin A: farmakokinetika cyklosporinu A (CsA) není ovlivněna podáním mykofenolát mofetilu. Naopak je-li souběžná léčba cysklosporinem ukončena, je nutno očekávat zvýšení AUC MPA asi o 30 %.
Gancyklovir: na základě výsledků studie jednorázového podání doporučených dávek perorálního mykofenolátu a intravenózního gancykloviru a známých účinků zhoršení funkce ledvin na farmakokinetiku mykofenolátu mofetilu (viz bod 4.2) a gancykloviru se předpokládá, že souběžné podání těchto látek (které soutěží o stejné mechanismy renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace MPAG a gancykloviru. Nepředpokládá se žádná podstatná změna farmakokinetiky kyseliny mykofenolové, přičemž úprava dávky mykofenolátu mofetilu není potřeba. U pacientů s poruchou funkce ledvin, kterým jsou podávány mykofenolát mofetil a gancyklovir nebo jeho proléčiva, např. valgancyklovir, je nutno sledovat dávková doporučení a pacienty pečlivě monitorovat.
Perorální kontraceptiva: farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv nebyla současným podáváním mykofenolátu mofetilu ovlivněna (také viz bod 5.2).
Rifampicin: U pacientů, kterým nebyl podáván i cyklosporin, mělo souběžné užívání mykofenolát-mofetilu za následek pokles expozice MPA (AUC0-12h) o 18% až 70%. Doporučuje se sledovat expoziční hladiny MPA a podle toho upravit dávkování mykofenolát-mofetilu tak, aby se zachovala klinická účinnost při současném podávání rifampicinu.
Sirolimus: U pacientů po transplantaci ledvin mělo souběžné podávání mykofenolát-mofetilu a CsA za následek snížení expozice MPA o 30-50 % ve srovnání s pacienty, kterým byla podávána kombinace sirolimu a obdobných dávek mykofenolát-mofetilu (také viz bod 4.4).
Sevelamer: Pokles Cmax MPA o 30 % a AUC0-12 o 25 % byl pozorován bez jakýchkoliv klinických následků (tj. rejekce transplantované tkáně), při souběžném podání mykofenolát-mofetilu a sevelameru. Přes to se doporučuje podávat mykofenolát-mofetil nejméně jednu hodinu před nebo tři hodiny po požití sevelameru, aby se tak minimalizoval vliv na absorpci MPA. Nejsou dostupné žádné údaje pro mykofenolát-mofetil s jinými látkami vázajícími fosfáty kromě sevelameru.
Trimethoprim/sulfamethoxazol: žádný vliv na biologickou dostupnost kyseliny mykofenolové nebyl pozorován.
Norfloxacin a metronidazol: U zdravých dobrovolníků nebyla zjištěna žádná závažná interakce při podávání přípravku Mycophenolate mofetil souběžně s norfloxacinem a samostatně s metronidazolem. Avšak, kombinace norfloxacinu a metronidazolu snižuje po podání jedné dávky mykofenolát-mofetilu expozici MPA o přibližně 30 %.
Ciprofloxacin a amoxicillin plus klavulanová kyselina: u příjemců transplantovaných ledvin bylo hlášeno ve dnech bezprostředně následujících po nasazení perorálního ciprofloxacinu nebo amoxicillinu plus klavulanové kyseliny snížení koncentrace MPA před dávkou (dno) o asi 50 %. Tento účinek měl tendenci ustupovat s pokračujícím užíváním antibiotik a zmizet během několika dní po jejich vysazení. Změna v úrovni koncentrace MPA před dávkou nemusí přesně představovat změny v celkové expozici MPA. Proto by při absenci klinického důkazu dysfunkce štěpu nemusela být normálně nezbytná změna dávky mykofenolát mofetilu. Avšak během kombinované léčbě a krátce po antibiotické léčbě musí být proveden klinický monitoring.
Takrolimus: U pacientů po transplantaci jater, u nichž začala léčba mykofenolát-mofetilem a takrolimem, nebyly hladiny AUC a Cmax MPA, aktivního metabolitu mykofenolát mofetilu, souběžným podáváním s takrolimem výrazně ovlivněny. Oproti tomu po podání několika dávek mykofenolát-mofetilu (1,5 g dvakrát denně) pacientům užívajícím takrolimus došlé ke zvýšení AUC takrolimu přibližně o 20 %. Nicméně u pacientů po transplantaci ledvin se nezdálo, že by koncentrace takrolimu byly mykofenolát-mofetilem ovlivněny (viz také bod 4.4).
Jiné interakce: současné podávání probenecidu s mykofenolátem mofetilu opicím trojnásobně zvyšuje plazmatickou AUC glukuronidu kyseliny mykofenolové. Jiné látky, o kterých je známo, že podstupují renální tubulární sekreci, tedy mohou s glukuronidem kyseliny mykofenolové soutěžit a tím zvýšit plazmatické koncentrace glukuronidu kyseliny mykofenolové nebo může dojít ke zvýšení koncentrace příslušné jiné látky podstupující tubulární sekreci.
Živé očkovací látky: živé očkovací látky se nesmějí podávat pacientům s oslabenou imunitní odpovědí. Odpověď spočívající v tvorbě protilátek na jiné očkovací látky může být snížena (také viz bod 4.4).
(cs)
|