| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárním účinkem. ATC kód: C08CA01.
Amlodipin je inhibitor přenosu kalciových iontů dihydropyridinové skupiny (blokátor pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový vstup kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.
Mechanizmus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanizmus, jímž amlodipin zmírňuje anginu pectoris, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje celkovou ischemickou zátěž následujícími dvěma mechanizmy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává stabilní, toto snížení zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.
2. Mechanizmus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).
U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování 1x denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.
U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, dobu do nástupu anginy a dobu do vzniku 1 mm deprese úseku ST, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak i spotřebu nitroglycerinu.
Amlodipin nemá žádné nežádoucí metabolické účinky ani nezpůsobuje změny plazmatických lipidů a je vhodný pro pacienty s astmatem, diabetem a dnou.
Použití u pacientů s ischemickou srdeční chorobou (ICHS)
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) byla hodnocena u 1997 pacientů v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii CAMELOT (Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis). Z těchto pacientů bylo 663 léčeno amlodipinem v dávce 5-10 mg, 673 pacientů bylo léčeno enalaprilem v dávce 10-20 mg a 655 pacientů bylo léčeno placebem, kromě standardní léčby statiny, beta-blokátory, diuretiky a aspirinem, po dobu 2 roky. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky ukazují, že léčba amlodipinem u pacientů s ICHS byla spojena s menším počtem hospitalizací a revaskularizačních procedur.
Tabulka 1. Četnost významných klinických výsledků pro CAMELOT
Frekvence kardiovaskulárních příhod,
No. (%)
Amlodipin vs. Placebo
Výsledky
Amlodipin
Placebo
Enalapril
Poměr rizika (95% CI)
P hodnota
Primární cíl
Nežádoucí kardiovaskulární příhody
110 (16,6)
151 (23,1)
136 (20,2)
0.69 (0.54-0.88)
.003
Jednotlivé složky
Koronární revaskularizace
78 (11,8)
103 (15,7)
95 (14,1)
0,73 (0,54-0,98)
.03
Hospitalizace pro anginu pectoris
51 (7,7)
84 (12,8)
86 (12,8)
0,58 (0,41-0,82)
.002
Nefatální IM
14 (2,1)
19 (2,9)
11 (1,6)
0,73 (0,37-1,46)
.37
Mozková mrtvice nebo TIA
6 (0,9)
12 (1,8)
8 (1,2)
0,50 (0,19-1,32)
.15
Kardiovaskulární úmrtí
5 (0,8)
2 (0,3)
5 (0,7)
2,46 (0,48-12,7)
.27
Hospitalizace pro CHF
3 (0,5)
5 (0,8)
4 (0,6)
0,59 (0,14-2,47)
.46
Resuscitovaná srdeční zástava
0
4 (0,6)
1 (0,1)
NA
.04
Nový nástup onemocnění periferních cév
5 (0,8)
2 (0,3)
8 (1,2)
2,6 (0,50-13,4)
.24
Zkratky: CHF, městnavé srdeční selhání; CI, interval spolehlivosti; IM, infarkt myokardu; TIA, transitorní ischemická ataka.
Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie u pacientů se srdečním selháním a klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II - IV podle NYHA podstoupili zátěžový test ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.
Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) navržena k hodnocení srdečního selhání u pacientů s chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a inhibitory ACE prokázala, že amlodipin nezvyšuje riziko mortality nebo riziko kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u pacientů se srdečním selháním třídy III a IV podle NYHA bez klinických příznaků nebo bez objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému.
Studie ALLHAT (Treatment to prevent heart attack trial)
Randomizovaná dvojitě zaslepená studie týkající se morbidity a mortality ALLHAT (Antihypertensive and Lipid- Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial) sledovala srovnání léčby novějšími léky: amlodipin 2.5-10 mg/d (blokátor kalciových kanálů) nebo lisinopril 10-40 mg/d (ACE-inhibitor) jako léčba první volby a thiazidové diuretikum chlortalidon 12,5-25 mg/d při léčbě mírné až střední hypertenze.
Celkem 33357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS, včetně infarktu myokardu nebo mrtvice v anamnéze (> 6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5%), diabetes 2. typu (36,1%), HDL cholesterol < 35 mg/dl (11,6%), hypertrofii levé komory diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9%), kouření cigaret (21,9%).
Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Mezi sekundárními sledovanými parametry byl výskyt srdečního selhání (součást kombinovaného kardiovaskulárního sledovaného parametru) významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem ve srovnání se skupinou léčenou chlortalidonem (10,2% vs. 7,7%, RR 1,38, 95%CI [1,25-1,52] p<0,001). Nicméně nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.
Užívání u dětí (ve věku 6 let a starších)
Ve studii, která zahrnovala 268 dětí ve věku 6-17 let většinou se sekundární hypertenzí, byla porovnávána dávka 2,5 mg a 5 mg amlodipinu s placebem. Bylo prokázáno, že obě dávky významně snižují systolický tlak krve v porovnání s placebem. Rozdíl mezi oběma dávkami nebyl statisticky významný.
Dlouhodobé účinky amlodipinu na růst, pubertu a obecný vývoj nebyly studovány. Dlouhodobá účinnost amlodipinu podávaného v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti nebyla rovněž stanovena.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)