| salt:hasText
| - Dávkování
Dávkování by mělo být stanoveno individuálně. Doporučená zahajovací dávka je 15 mg denně (5 mg třikrát denně) a může být zvyšována o 5 mg denně každé 2 až 3 dny. Denní dávka by měla být aplikována rozděleně ve 2-3 dílčích dávkách. Obvyklá denní dávka je 20-30 mg. Maximální jednotlivá dávka je 30 mg, denní dávka by neměla překročit 60 mg. Tablety by měly být užívány vždy ve stejnou denní dobu, buď před jídlem, nebo po jídle, abychom se vyvarovali extrémních změn plazmatických hladin léčivé látky v průběhu dne.
Přípravek by neměl být užíván příležitostně k léčbě úzkosti a tenze spojené s každodenním životem, pro nástup terapeutických účinků je nutné opakované podávání přípravku Buspiron-EGIS. Léčebné účinky se projeví nejdříve asi až za 7-14 dní léčby.
Pokud se buspiron podává se silným inhibitorem CYP3A4, úvodní dávka by měla být nižší a až po lékařském hodnocení by se měla postupně zvyšovat (viz bod 4.5).
Porucha funkce ledvin
Po jednorázovém podání u pacientů s mírnou až střední renální insuficiencí (clearance kreatininu 2049 ml/min/1,72 m2) bylo pozorováno mírné zvýšení hladiny buspironu v krvi, a to bez zvýšení biologického poločasu. Buspiron má být u těchto pacientů podáván s opatrností a v nízkých dávkách, doporučuje se podávat dvakrát denně. Před eventuálním zvýšením dávky je třeba pečlivě posoudit reakci a symptomy pacienta. Jednorázová dávka u pacientů s anurií způsobuje zvýšení krevní hladiny metabolitu 1-pyrimidin/piperazinu (1-PP), přičemž dialýza nemá žádný vliv na hladinu buspironu ani na hladinu 1-PP. Buspiron nemá být podáván pacientům s clearance kreatininu <20 ml/min/1,72 m2, zejména nemá být podáván pacientům s anurií, protože může dojít ke zvýšení hladiny buspironu a jeho metabolitů.
Porucha funkce jater
Jak lze očekávat, přípravky jako buspiron, použité u pacientů se sníženou funkcí jater, vykazují snížený „first-pass effect“. Po jednorázovém podání se u pacientů s cirhózou jater objevují vyšší maximální koncentrace nezměněného buspironu, spolu s prodloužením biologického poločasu. U těchto pacientů by buspiron měl být používán s opatrností a individuální dávka by měla být pečlivě upravována, aby se snížila možnost vzniku nežádoucích účinků na CNS, které mohou nastat v důsledku vysokých maximálních koncentrací buspironu. Zvýšení dávky by mělo být pečlivě zváženo, a to až po 45 dnech zkušeností s předchozím dávkováním.
Starší pacienti
Aktuální data nepodporují změnu dávkovacího režimu na základě věku nebo pohlaví pacienta.
Pediatrická populace
Placebem kontrolované studie, ve kterých byli 334 pacienti léčeni buspironem po dobu až šesti týdnů, neprokázaly účinnost buspironu v dávkách doporučených pro dospělé při léčbě generalizované úzkostné poruchy u pacientů mladších 18 let. Plazmatické koncentrace buspironu a jeho aktivního metabolitu byly při podávání stejných dávek u pediatrických pacientů ve srovnání s dospělými vyšší.
Způsob podání
Jídlo zvyšuje biologickou dostupnost buspironu. Buspiron je třeba užívat s jídlem nebo bez jídla důsledně každý den ve stejnou dobu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)