| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: léčiva ke snížení toxicity protinádorové léčby,
ATC kód: V03AF03.
Léčivou látkou přípravku Calcium folinAte Teva 150 MG je N-[p-(-amino-5-formyl-5,6,7,8-tetrahydro-4-hydroxy-6-pteridinyl-methylamine)-benzoyl] glutamová kyselina – kyselina folinová (acidum folinicum, leukovorin, citrovorum faktor, N5-formyl-tetrahydrofolic acid). Je to derivát kyseliny listové. V organismu dochází k redukci kyseliny listové na kyselinu tetrahydrolistovou, která je vlastním aktivním koenzymem, přenášejícím aktivované jednouhlíkaté skupiny nutné k výstavbě purinových bazí. Deficit tohoto koenzymu (tetrahydrofolátu) vede k zástavě syntézy purinových bazí a tím k zástavě tvorby a oprav nukleových kyselin.
K deficitu kyseliny listové dochází v našich zeměpisných podmínkách jen u nemocných s těžkou poruchou trávení (sprue). Výjimečně se na deficitu může podílet neracionální strava (alkoholici apod.). Nejčastější příčina deficitu je však léčba methotrexatem, a proto je nutno informaci o leukovorinu spojit s informací o methotrexatu.
Methotrexat je cytostatikum ze skupiny antimetabolitů. Do buňky se dostává aktivním transportem podobně jako ostatní foláty (kyseliny listová, dihydrolistová, tetrahydrolistová). V buňce je methotrexat dále metabolizován, dochází k jeho glutamylaci, čímž se zhoršuje jeho zpětná difúze plazmatickou membránou. V nádorových buňkách dochází k intenzívnější glutamylaci, a tedy k větší akumulaci methotrexatu a tím k určité selektivitě působení methotrexatu na nádorové buňky.
Kyseliny listová, tetrahydrolistová a její vápenatá sůl – leukovorin – se dostávají do buňky stejným transportním mechanismem jako methotrexat. V buňce kompetitivně inhibují účinek methotrexatu a tedy obnovují syntézu purinových bazí, tvorbu nukleových kyselin a dělení buněk. Tím je vysvětleno, proč doporučovaná dávka calcii folinas závisí na dávce methotrexatu (antifolátu).
Methotrexat se používá ve velmi rozličném dávkování. Při klasickém nízkém dávkování methotrexatu, ať už jednorázovém nebo dlouhodobém, není leukovorin standardní součástí léčebného schématu. Používá se jen při projevech toxicity methotrexatu. Toxické účinky methotrexatu se nejčastěji projevují poškozením epitelií trávícího traktu (tedy stomatitida či enteritida), méně často poklesem krevního obrazu, poškozením kůže či poškozením jater. Při aplikaci vysokých dávek methotrexatu je leukovorin pravidelnou součástí léčebných schémat.
U mnoha nádorových buněk byla totiž pozorována rezistence proti běžným dávkám methotrexatu. Pro tento projev byla nalezena následující vysvětlení: snížení aktivity membránové pumpy pro příjem methotrexatu, zvýšení aktivity dihydrofolátreduktázy, snížení afinity reduktázy k methotrexatu, snížení glutamylace či zvýšení aktivity mechanizmů odstraňujících methotrexat z buňky. Uvedené poznání vedlo k aplikaci vysokých dávek methotrexatu, které by tyto mechanizmy rezistence měly překonat.
Vysoké dávky methotrexatu také dosahují účinnou cytotoxickou hladinu v mozkomíšním moku.
Princip léčby je následující: vysoká dávka methotrexatu dosáhne účinné koncentrace ve všech buňkách pasívním transportem i při blokádě aktivního transportu či zvýšené eliminaci methotrexatu z buňky. Po dobu vysoké hladiny methotrexatu je zablokována syntéza purinů ve všech buňkách. Rychlost destrukce buněk s blokovanou syntézou purinových bazí závisí na rychlosti proliferace buňky a fázi proliferačního cyklu. Methotrexat specificky působí jen na buňky v S fázi. Vzhledem k tomu, že proliferace je rychlejší u nádorových buněk než u normálních buněk somatických, vysoká dávka methotrexatu nejvíce poškozuje nádorové buňky. Pro přežití podstatné části zdravých somatichých buněk je nutné, aby po určité době byl vyrušen účinek methotrexatu kalciumfolinátem.. Vyrušení účinku methotrexatu leukovorinem se doporučuje 6 až 36 hodin po podání vyšších dávek methotrexatu. Protinádorový účinek methotrexátu je tedy dán dávkou methotrexatu a intervalem mezi podáním methotrexatu a zahájením aplikace leukovorinu. Doporučovaný interval mezi vysokou dávkou methotrexatu a zahájením aplikace leukovorinu (kalciumfolinátu) se dle jednotlivých autorů a schémat liší, pohybuje se však v uvedeném rozmezí 6-36 hodin.
Další účinek kalciumfolinátu, zcela opačného významu než při léčbě methotrexatem, je potenciace účinku fluorouracilu. Účinek fluorouracilu je částečně založen na blokádě enzymu thymidilátsyntetázy. Ten je nezbytný pro syntézu DNA. Metabolit fluorouracilu, 5-fluoro-2-deoxyuridinmonofosfát a metabolit kalciumfolinátu, 5,10-methylen-tetrafolát tvoří kovalentní komplex a ten blokuje aktivitu thymidilátsyntetázy. Kalciumfolinát podaný před aplikací fluorouracilu zvýší v buňce koncentraci komponenty nutné k cytostatickému účinku fluorouracilu a tím zvýší jeho účinnost.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)