| salt:hasText
| - Dále uvedená zvláštní upozornění a opatření se vztahují k terapeutické třídě přípravků SSRI ( S elective S erotonin R e-uptake I nhibitors [selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu]).
Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let
Escitalopram není určen pro léčbu dětí a dospívajících mladších 18 let. V rámci klinických hodnocení u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem, bylo častěji pozorováno suicidální chování (pokusy o sebevraždu a myšlenky na sebevraždu) a hostilita (především agrese, vzdorovité chování a hněv). V případě, že na základě klinické potřeby bude přesto rozhodnuto o nasazení léčby, je nutno pečlivě sledovat, zda se u pacienta neobjeví suicidální příznaky. Dále u dětí a dospívajících nejsou k dispozici dlouhodobá bezpečnostní data o růstu, zrání a rozvoji kognitivních a behaviorálních funkcí.
Paradoxní úzkost
U některých pacientů s panickou poruchou může na začátku léčby antidepresivy dojít k zesílení úzkostných příznaků. Tato paradoxní reakce při pokračující léčbě obvykle odezní do dvou týdnů. Pro snížení pravděpodobnosti anxiogenního účinku se doporučuje nízká počáteční dávka (viz bod 4.2).
Záchvaty
V případě, že se u pacienta poprvé objeví záchvaty nebo dojde-li k nárůstu jejich četnosti (u pacientů s dřívější diagnózou epilepsie), je třeba escitalopram vysadit. Přípravky SSRI by se neměly nasazovat pacientům s nestabilní epilepsií a pacienty s kontrolovanou epilepsií je třeba pečlivě sledovat.
Mánie
Přípravky SSRI je třeba používat opatrně u pacientů s výskytem mánie / hypománie v anamnéze. Tyto přípravky je třeba vysadit v případě, že u pacienta dojde k nástupu manické fáze.
Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba přípravkem SSRI měnit kontrolu glykemie (hypoglykemie nebo hyperglykemie). Rovněž může být nutné upravit dávkování inzulinu anebo perorálních antidiabetik.
Sebevražda / suicidální myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškozováním a sebevraždou (suicidální příhody). Toto riziko přetrvává až do významné remise. Vzhledem k tomu, že během prvních několika týdnů léčby nebo i déle nemusí dojít ke zlepšení, je třeba pacienty pečlivě sledovat, dokud u nich nedojde ke zmíněnému zlepšení. Podle obecných klinických zkušeností se může riziko sebevraždy zvyšovat v raných fázích uzdravování.
Se zvýšeným rizikem suicidálních příhod mohou být spojené také jiné psychiatrické poruchy, pro jejichž léčbu se escitalopram předepisuje. Při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami je tudíž nutno dodržovat stejná opatření jako při léčbě pacientů s těžkou depresivní poruchou.
U pacientů se suicidálními příhodami v anamnéze nebo u pacientů vykazujících významný stupeň suicidálního myšlení před zahájením léčby je známo, že jsou vystaveni vyššímu riziku suicidálních myšlenek nebo pokusů o sebevraždu, tito pacienti by tudíž měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza klinických hodnocení kontrolovaných placebem, která se zabývala používáním antidepresiv u dospělých pacientů s psychiatrickými poruchami, ukázala, že existuje zvýšené riziko suicidálního chování u pacientů mladších 25 let užívajících antidepresiva v porovnání s těmi, kteří užívají placebo.
Léková terapie by měla být spojena s pečlivým dohledem nad pacienty, zejména pacienty s vysokým rizikem, a to především v rané fázi léčby a po změnách dávkování. Pacienty (a osoby o ně pečující) je třeba upozornit na nutnost sledování, zda nedochází ke klinickému zhoršení, k suicidálnímu chování či myšlení nebo zda se neobjevují neobvyklé změny chování, a dále na to, že pokud se takové příznaky objeví, je třeba ihned vyhledat lékařskou pomoc.
Akatisie / psychomotorický neklid
Užívání přípravků SSRI / SNRI bývá spojováno s rozvojem akatisie, pro kterou je charakteristický subjektivně nepříjemný nebo obavy budící neklid a potřeba častého pohybu, doprovázená neschopností v klidu sedět nebo stát. Největší pravděpodobnost těchto stavů je během prvních několika týdnů léčby. U pacientů, u nichž se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.
Hyponatremie
Ve spojení s užíváním přípravků SSRI byla vzácně hlášena hyponatremie, která je pravděpodobně způsobována nepřiměřeným vylučováním antidiuretického hormonu (SIADH). Tento stav se obecně upraví po vysazení léčby. Je nutno postupovat opatrně u rizikových pacientů, jako jsou starší pacienti nebo pacienti s cirhózou jater, nebo v případech, kdy se léčba kombinuje s jinými přípravky, o nichž je známo, že způsobují hyponatremii.
Hemoragie
V souvislosti s přípravky SSRI byly hlášeny případy abnormalit kožního krvácení, jako jsou ekchymózy a purpura. Doporučuje se postupovat opatrně u pacientů užívajících SSRI, zejména při současném užívání perorálních antikoagulancií, a dále léčivých přípravků, o nichž je známo, že ovlivňují funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé přípravky (NSAID), tiklopidin a dipyridamol), a dále u pacientů se známou tendencí ke krvácení.
ECT (elektrokonvulzivní terapie)
O současném podávání SSRI a ECT existují omezené klinické zkušenosti, je tudíž třeba postupovat s opatrností.
Serotoninový syndrom
Opatrnost se doporučuje, je-li escitalopram užíván současně s léčivými přípravky, jež vykazují serotonergní účinky, jako je sumatriptan nebo jiné triptany, tramadol a tryptofan.
Serotoninový syndrom byl ve vzácných případech hlášen u pacientů užívajících přípravky SSRI souběžně se serotonergními léčivými přípravky. Na rozvoj tohoto stavu může ukazovat kombinace určitých příznaků, jako je agitovanost, třes, myoklonus a hypertermie. Pokud se tyto příznaky objeví, je třeba léčbu SSRI a serotonergní léčivý přípravek ihned vysadit a zahájit symptomatickou léčbu.
Třezalka tečkovaná
Současné užívání SSRI a bylinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou ( Hypericum perforatum ) může vést ke zvýšenému výskytu nežádoucích reakcí (viz bod 4.5).
Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby
Příznaky doprovázející vysazení léčby jsou časté, zejména byla-li léčba vysazena náhle (viz bod 4.8). V rámci klinických hodnocení se nežádoucí příhody pozorované při vysazení léčby objevovaly zhruba u 25 % pacientů léčených escitalopramem a u 15 % pacientů užívajících placebo.
Riziko příznaků doprovázejících vysazení léčby může záviset na několika faktorech, které zahrnují délku a dávkování léčby, a dále rychlost snižování dávky. Mezi nejčastěji hlášené reakce patří závratě, smyslové poruchy (zahrnující parestézie a pocity elektrických výbojů), poruchy spánku (zahrnující nespavost a živé sny), agitovanost nebo úzkost, nevolnost anebo zvracení, třes, zmatenost, pocení, bolesti hlavy, průjem, palpitace, emoční nestabilita, podrážděnost a poruchy zraku. Tyto příznaky jsou obecně mírné až střední intenzity, u některých pacientů může být ovšem jejich intenzita vysoká.
Tyto příznaky obvykle nastupují během prvních několika dnů po vysazení léčby, nicméně velmi vzácně byly takové příznaky hlášeny u pacientů, kteří zapomněli užít dávku přípravku.
Obecně tyto příznaky obvykle do dvou týdnů spontánně vymizí, i když u některých osob může být tato doba delší (dva až tři měsíce nebo déle). Z tohoto důvodu se doporučuje při vysazování léčby dávku escitalopramu postupně, v průběhu několika týdnů nebo měsíců, snižovat, v souladu s potřebami pacienta (viz odstavec „Příznaky doprovázející vysazení léčby“, bod 4.2).
Ischemická choroba srdeční
Z důvodu omezených klinických zkušeností se doporučuje postupovat u pacientů s ischemickou chorobou srdeční s opatrností (viz bod 5.3).
Prodloužení QT intervalu
�Bylo zjištěno, že escitalopram způsobuje na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a komorových arytmií včetně torsade de pointes, a to převážně u žen s hypokalemií nebo s již existujícím prodloužením QT intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz bod 4.3, 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1).
Opatrnost se doporučuje u pacientů se signifikantní bradykardií, nebo u pacientů s nedávno prodělaným akutním infarktem myokardu nebo nekompenzovaným srdečním selháním.
Poruchy elektrolytové rovnováhy jako je hypokalemie a hypomagnezémie zvyšují riziko maligních arytmií a měly by být upraveny před zahájením léčby escitalopramem.
U pacientů se stabilizovaným srdečním onemocněním by se mělo před zahájením léčby zvážit EKG vyšetření.
Pokud se v průběhu léčby escitalopramem objeví známky srdeční arytmie, léčba by měla být přerušena a mělo by být provedeno EKG vyšetření.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)