| salt:hasText
| - Přípravek by měl být podáván jen pod odborným dozorem anesteziologa, který je vyškolen v zajištění umělého dýchání a dobře obeznámen s účinkem, vlastnostmi a riziky přípravku. Přípravek by měl být podáván jen tam, kde je k dispozici adekvátní vybavení pro okamžitou endotracheální intubaci s podáváním kyslíku intermitentní pozitivní tlakovou ventilací.
Byly zaznamenány vysoké hodnoty zkřížené senzitivity (více než 50 %) mezi neuromuskulárními blokátory. Proto tam, kde je to možné, by měla být před podáním suxamethonia vyloučena hypersenzitivita na ostatní neuromuskulární blokátory. Suxamethonium by mělo být u citlivých pacientů používáno jen pokud je to opravdu nezbytné. Pacienti, kteří měli hypersenzitivní reakci v celkové anestézii by měli být následně testováni na hypersenzitivitu na jiné neuromuskulární blokátory.
Přípravek by neměl být smíchán v jedné stříkačce s žádným dalším činidlem, zvláště ne s thiopentalem.
Během prodlouženého podávání přípravku je doporučeno, aby byl pacient plně monitorován periferním nervovým stimulátorem kvůli vyloučení předávkování.
Přípravek je rychle hydrolyzován plazmatickou cholinesterázou, čímž je limitována intenzita a trvání neuromuskulární blokace.
Jedinci se sníženou cholinesterázovou aktivitou v plazmě vykazují prodlouženou odezvu na suxamethonium. Přibližně 0.05% populace má dědičně sníženou cholinesterázovou aktivitu. Prodloužená a intenzivnější neuromuskulární blokáda následující po podání přípravku se může vyskytnout sekundárně vedle redukované plazmatické cholinesterázové aktivity v následujících stavech nebo patologických podmínkách: fyziologické odchylky v těhotenství a šestinedělí; geneticky daná abnormální plazmatická cholinesteráza; závažný generalizovaný tetanus, tuberkulóza, jiné závažné nebo chronické infekce následující po závažných popáleninách; chronická oslabující nemoc, zhoubný nádor; chronická anémie a podvýživa; poslední stádium selhání jater, akutní a chronické selhání ledvin; autoimunitní choroby: myxedém; kolagenózy; iatrogenní poruchy: následující po výměně plasmy, plasmaferéze, kardiopulmonárním bypassu, a jako důsledek současného podávání jiných léků (viz bod 4.5).
Pokud je přípravek podáván po delší dobu tak charakteristický účinek depolarizujícího neuromuskulárního blokátoru (fáze I) se může změnit na účinek nedepolarizujícího blokátoru (fáze II). Ačkoliv se fáze II blokátoru podobá vlastnostem nedepolarizujícího blokátoru, tak reverzibilní reakce účinkem anticholinesterázových činidel na původní blokátor nemůže být vždy úplná nebo trvalá. Když je úplně vytvořen blok fáze II, jeho účinky obvykle mohou být plně reverzibilní působením standardních dávek neostigminu spolu s anticholinergními činidly.
Po opakovaném podání přípravku se může vyskytnout tachyfylaxe.
Po podání suxamethonia se často vyskytují bolesti svalů, nejvíce u ambulantních pacientů, kteří podstoupili krátký chirurgický zákrok v celkové anestézii. Zřejmě neexistuje přímá spojitost mezi stupněm viditelné svalové fascikulace po podání přípravku a výskytem nebo závažností bolesti. Použití malých dávek nedepolarizujích svalových relaxantů podaných několik minut před podáním suxamethonia je opodstatněné pro redukci výskytu a závažnosti bolesti svalů spojených se suxamethoniem. Tato technika může vyžadovat použití dávek suxamethonia v nadbytku 1 mg/kg k dosažení vyhovujících podmínek pro endotracheální intubaci.
Při použití suxamethonia u dětí je třeba opatrnosti, jelikož pediatričtí pacienti jsou více náchylní k nediagnostikované myopatii nebo mají neznámou predispozici k maligní hypertermii a rhabdomyolýze, a tak jsou více vystaveni zvýšenému riziku vážných nežádoucích účinků po podání suxamethonia (viz. bod 4.3 a 4.8).
U pacientů se závažnou sepsí má potenciální riziko hyperkalémie zřejmě vztah k závažnosti a délce trvání infekce.
Podání přípravku není doporučeno pacientům s pokročilou myastenií gravis. Ačkoli jsou tito pacienti resistentní na suxamethonium, dochází u nich k rozvoji bloku fáze II, což může vést ke zpomalení procesu uzdravení. Pacienti s myastenickým Baton-Lambert syndromem jsou více citliví na přípravek než normální pacienti a vyžadují snížené dávkování.
U zdravých dospělých přípravek při zahájení podávání občas způsobuje slabé, přechodné zpomalení srdečního rytmu. Bradykardie je mnohem častěji pozorována u dětí a po opakovaných dávkách přípravku u dětí i u dospělých. Předcházející intravenózní aplikace atropinu nebo glykopyrolátu významně redukuje výskyt a závažnost bradykardie způsobené suxamethoniem.
V nepřítomnosti preexistující nebo vyvolané hyperkalémie se ventrikulární arytmie po podání přípravku vyskytují zřídka. Pacienti užívající léky jako je digitalis jsou nicméně na tyto arytmie více citliví. Působení suxamethonia na srdce může způsobit změny v srdečním rytmu včetně srdeční zástavy.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)