Mianserin, léčivá látka přípravku Lerivon, patří mezi sloučeniny piperazino-azepinové skupiny, které nejsou chemicky příbuzné tricyklickým antidepresivům (TCA). Ve struktuře mianserinu chybí hlavní postranní řetězec, který je považován za nositele anticholinergní aktivity TCA. Lerivon zvyšuje centrální noradrenergní neurotransmisi blokádou alfa2-autoreceptorů a inhibicí zpětného vychytávání noradrenalinu. Kromě toho byly zjištěny interakce s receptory serotoninu v centrální nervové soustavě. Farmako-EEG studie u člověka potvrdily antidepresivní profil přípravku Lerivon. Antidepresivní účinek přípravku Lerivon byl prokázán v placebem kontrolovaných studiích: prokázalo se, že je podobný účinku jiných dnes používaných antidepresiv. Lerivon navíc vykazuje anxiolytické vlastnosti a pozitivně ovlivňuje spánek; tyto vlastnosti jsou důležité při léčbě pacientů s úzkostí nebo poruchami spánku spojenými s depresivním onemocněním. Sedativní vlastnosti přípravku Lerivon jsou vysvětlovány jeho antagonistickým působením na histaminové H1- a alfa1-receptory.
Lerivon je pacienty dobře snášen, a to i pacienty v pokročilém věku a pacienty s kardiovaskulárním onemocněním. V terapeuticky účinných dávkách nemá Lerivon prakticky žádné anticholinergní účinky a kardiovaskulární soustavu takřka neovlivňuje. Ve srovnání s TCA vykazuje při předávkování méně kardiotoxických účinků. Lerivon není antagonistou sympatomimetik a antihypertenziv působících na adrenergní receptory (např. bethanidin) nebo alfa2-receptory (např. klonidin, methyldopa).
(cs)