salt:hasText
| - Hepatotoxicita paracetamolu může být zesílena nadměrným pitím alkoholu. Rychlost absorpce paracetamolu může zvýšit metoklopramid nebo domperidon a absorpci snižuje kolestyramin.
Látky indukující jaterní mikrozomální enzymy, jako je alkohol, barbituráty, inhibitory monoaminooxidázy a tricyklická antidepresiva, mohou, zejména po předávkování, zvýšit hepatotoxicitu paracetamolu.
Isoniazid snižuje clearanci paracetamolu, což může zvyšovat jeho účinek a/nebo toxicitu inhibicí jeho metabolizmu v játrech.
Probenecid způsobuje téměř dvojnásobné snížení clearance paracetamolu inhibicí jeho konjugace s kyselinou glukuronovou. Pokud má být přípravek užíván spolu s probenecidem, mělo by se zvážit snížení dávky paracetamolu.
Pravidelné užívání paracetamolu může snížit metabolizmus zidovudinu (zvyšuje riziko neutropenie).
Mezi sympatomimetickými aminy, jako je fenylefrin a inhibitory monoaminooxidázy, se objevují hypertenzní interakce. Fenylefrin může nepříznivě reagovat se sympatomimetiky a může snížit účinnost beta-blokátorů, metyldopy a ostatních antihypertenziv (viz bod 4.4). Užívání těchto léků je kontraindikací pro užití přípravku.
Antikoagulační efekt warfarinu a ostatních kumarinových preparátů může být zesílen déletrvajícím pravidelným užíváním paracetamolu a tím se může zvýšit riziko krvácení. Příležitostné dávky nemají významný účinek.
Byla zaznamenána řada farmakologických interakcí paracetamolu s jinými léky. Při jeho akutním užití v doporučeném dávkovacím režimu se jejich klinický význam nepovažuje za pravděpodobný.
Salicyláty/aspirin mohou prodlužovat eliminační poločas paracetamolu.
Paracetamol může snižovat biologickou dostupnost lamotriginu s možným snížením jeho účinku, což je způsobeno možnou indukcí metabolitů lamotriginu v játrech.
Digitális může zvýšit účinek sympatomimetik na myokard.
Paracetamol může ovlivnit test s kyselinou fosfowolframovou na stanovení kyseliny močové a test na stanovení glykémie.
(cs)
|