| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina : močová spazmolytika
ATC kód: G04BD07
Mechanismus účinku
Tolterodin je in vivo kompetitivní antagonista specifických muskarinových receptorů s vyšší selektivitou pro močový měchýř než pro receptory slinných žláz. Jeden z metabolitů tolterodinu (5-hydroxymethylový derivát) vykazuje farmakologický profil podobný profilu mateřské látky. U silných metabolizérů přispívá tento metabolit značnou měrou k terapeutickému účinku (viz bod 5.2).
Farmakodynamický účinek
Účinek léčby lze očekávat do 4 týdnů.
V klinickém hodnocení fáze III bylo primárním sledovaným ukazatelem snížení počtu epizod inkontinence za týden a sekundárním sledovaným ukazatelem bylo snížení počtu mikcí za 24 hodin a zvýšení středního objemu moči na 1 mikci. Tyto parametry jsou uvedeny v následující tabulce.
Klinická účinnost a bezpečnost
V níže uvedené tabulce je srovnání účinku léčby při podávání tvrdých tobolek s prodlouženým uvolňováním tolterodinu 4 mg jednou denně po dobu 12 týdnů v porovnání s placebem; absolutní změny a procentuální změny vztaženy k bazálním hodnotám.
Rozdíl v léčbě tolterodinem a placebem: Průměrné změny a 95 % interval spolehlivosti odhadnuté podle Metody nejmenších čtverců .
Tolterodin
4 mg jednou denně (n=507)
Placebo
(n=508)
Rozdíl v léčbě
tolterodinem a placebem
Průměrná změna a 95% IS
Statistická
významnost vs. placebo (p-hodnota)
Počet epizod
inkontinence za týden
-11,8
(-54 %)
-6,9
(-28 %)
-4,8
(-7,2; -2,5)*
<0,001
Počet mikcí během
24 hodin
-1,8
(-13 %)
-1,2
(-8 %)
-0,6
(-1,0; -0,2)
0,005
Střední objem moči
na 1 mikci (ml)
+34
(+27 %)
+14
(+12 %)
+20
(14; 26)
<0.001
*) 97.5% interval spolehlivosti podle Bonferroniho
Po 12 týdnech léčby udávalo 23,8 % pacientů (121/507) ve skupině užívající tolterodine a 15,7 % pacientů (80/508) ve skupině užívající placebo subjektivně žádné nebo jen minimální obtíže týkající se močového měchýře.
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů s urodynamickým vyšetřením, kteří byli poté rozděleni podle výsledků do skupiny urodynamicky pozitivních (motorická urgence) a urodynamicky negativních (senzorická urgence). V každé skupině byli pacienti dále randomizováni k užívání tolterodinu nebo placeba. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že by byl tolterodin u pacientů se senzorickou urgencí účinnější než placebo.
Stanovení klinického efektu tolterodinu na QT interval je založeno na analýze EKG vyšetření získaných od více než 600 léčených pacientů zahrnujících i osoby vyššího věku a pacientů s již přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Změny QT intervalu se u pacientů užívajících placebo a pacientů léčených tolterodinem významně nelišily.
Vliv tolterodinu na prodloužení QT intervalu byl dále testován na 48 zdravých dobrovolnících mužského i ženského pohlaví ve věku 18-55 let. Probandům byl podáván tolterodin v lékové formě s okamžitým uvolňováním v dávkách 2 mg a 4 mg dvakrát denně. Výsledky (s korekcí Fridericia) při dosažení vrcholové koncentrace tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly průměrné prodloužení QTc intervalu o 5,0 msec při dávkách tolterodinu 2 mg dvakrát denně a 11,8 msec při dávkách tolterodinu 4 mg dvakrát denně a 19,3 msec u moxifloxacinu (400 mg), který se použil jako aktivní, vnitřní kontrola. Farmakokinetický/farmakodynamický model odhadl, že nárůsty QTc intervalu u pomalých metabolizátorů (postrádajících CYP2D6) léčených tolterodinem v dávce 2 mg dvakrát denně jsou srovnatelné s nárůsty pozorovanými u extenzivních metabolizátorů, kterým byla podávána dávka 4 mg dvakrát denně. Ani po jedné z obou dávek tolterodinu nedošlo u žádného subjektu, bez ohledu na jejich metabolický profil, k překročení klinicky významné hranice 500 msec pro QTcF ani k prodloužení o více než 60 msec oproti výchozí hodnotě. Dávka 4 mg dvakrát denně odpovídá trojnásobku vrcholné expozice (Cmax) dosažené po podání nejvyšší terapeutické dávky tolterodinu v tobolkách.
Pediatrická populace
Účinnost u pediatrické populace nebyla prokázána. Byly provedeny dvě pediatrické studie fáze 3 (randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené) při kterých byl tolterodin ve formě tvrdých tobolek s prodlouženým uvolňováním podávám po dobu 12 týdnů. Studií se zúčastnilo celkem 710 dětských pacientů (486 léčených tolterodinem a 224 placebem) ve věku 5-10 let s častým močením nebo s urgentní močovou inkontinencí. Žádný významný rozdíl mezi oběma skupinami nebyl pozorován ani v jedné studii s ohledem na změny od výchozích hodnot celkového počtu epizod inkontinence /týden. (Viz bod 4.8)
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)