| salt:hasText
| - Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Acyklovir: Při podávání mofetil-mykofenolátu společně s acyklovirem byly pozorovány vyšší plazmatické koncentrace acykloviru v porovnání s podáváním acykloviru samostatně. Změny farmakokinetiky MPAG (fenolický glukuronid MPA) byly minimální (zvýšení koncentrace MPAG o 8 %) a nejsou považovány za klinicky významné. Protože plazmatické koncentrace MPAG, stejně jako koncentrace acykloviru, stoupají při postižení ledvin, existuje u mofetil-mykofenolátu a acykloviru, nebo jeho prodrug forem, např. valacykloviru, možnost soutěžit o tubulární sekreci a může dojít k dalšímu zvýšení koncentrací obou substancí.
Antacida s obsahem hydroxidu hořčíku a hliníku: Při podávání s antacidy byla absorpce mofetil-mykofenolátu snížena.
Cholestyramin: Po podání jednorázové dávky 1,5 g mofetil-mykofenolátu normálním zdravým jedincům, kterým byl předtím podáván cholestyramin po dobu 4 dnů v dávce 4,0 g třikrát denně, došlo k 40 % snížení AUC MPA (viz bod 4.4 a bod 5.2). Při souběžném podávání je třeba opatrnosti z důvodu jeho schopnosti snížit účinnost mofetil-mykofenolátu.
Léčivé přípravky, které interferují s enterohepatálním oběhem: Při podávání s léčivými přípravky, které interferují s enterohepatálním oběhem, je třeba dbát zvýšené opatrnosti vzhledem k možnému snížení účinnosti mofetil-mykofenolátu .
Cyklosporin A: Farmakokinetika cyklosporinu A (CsA) není mofetil-mykofenolátem ovlivněna.
Naopak, je-li souběžně podávaná léčba cyklosporinem ukončena, lze očekávat vzestup AUC MPA přibližně o 30 %.
Gancyklovir: Na základě výsledků studie s jednorázovým podáním doporučených dávek perorálního mykofenolátu a i.v. gancykloviru a na podkladě známého vlivu rená1ního poškození na farmakokinetiku mofetil-mykofenolátu (viz bod 4.2) a gancykloviru lze předpokládat, že současné podání obou látek (které soutěží o mechanizmus renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace MPAG a gancykloviru. Žádné podstatné ovlivnění farmakokinetiky MPA se nepředpokládá a není nutná žádná úprava dávek mofetil-mykofenolátu. U pacientů s postižením ledvin, kterým je současně podávána kombinace mofetil-mykofenolátu a gancykloviru nebo jejich prekurzorů např. valgancykloviru, je třeba dodržovat doporučené dávkování gancykloviru a pacienty pečlivě sledovat.
Perorální kontraceptiva: Farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv nebyla současným podáváním mofetil-mykofenolátu ovlivněna (viz bod 5.2).
Rifampicin: U pacientů neužívajících současně cyklosporin, vedlo souběžné užívání mofetil-mykofenolátu k poklesu expozice MPA (AUC0-12h) o 18% až 70%. Proto se doporučuje sledovat hladiny MPA a podle toho upravit dávkování mofetil-mykofenolátu tak, aby se zachovala klinická účinnost při současném podávání rifampicinu.
Sirolimus: U pacientů po transplantaci ledviny vedlo souběžné podávání mofetil-mykofenolátu a CsA ke snížení expozice MPA o 30-50 % ve srovnání s pacienty, kterým byla podávána kombinace sirolimu a obdobných dávek mofetil-mykofenolátu (viz bod 4.4).
Sevelamer: Při souběžném podávání mofetil-mykofenolátu a sevelameru byl pozorován pokles Cmax o 30 % a AUC 0-12 MPA o 25 % bez jakýchkoliv klinických následků (tj. rejekce transplantované tkáně). Doporučuje se však podávat mofetil-mykofenolát alespoň jednu hodinu před nebo tři hodiny po užití sevelameru, aby se tak minimalizoval vliv na absorpci MPA. Nejsou k dispozici žádné údaje o podávání mofetil-mykofenolátu s jinými látkami vázajícími fosfát kromě sevelameru.
Trimetoprim/sulfametoxazol: Nebyl pozorován žádný vliv na biologickou dostupnost MPA.
Norfloxacin a metronidazol: U zdravých dobrovolníků nebyla zjištěna žádná významná interakce při podávání mofetil-mykofenolátu souběžně s norfloxacinem nebo metronidazolem. Avšak, při podávání kombinace norfloxacinu a metronidazolu byla po podání jedné dávky mofetil-mykofenolátu snížena expozice MPA přibližně o 30 %.
Takrolimus: U pacientů po transplantaci jater, u nichž byla zahájena léčba mofetil-mykofenolátem a takrolimem, nemělo podání takrolimu významný vliv na AUC a Cmax MPA aktivního metabolitu mofetil-mykofenolátu. Naproti tomu při podání opakované dávky mofetil-mykofenolátu (1,5 g dvakrát denně, ráno a večer) pacientům užívajícím takrolimus došlo ke zvýšení AUC takrolimu přibližně o 20 %. Avšak u pacientů po transplantaci ledvin se nezdály koncentrace takrolimu mofetil-mykofenolátem ovlivněny (viz také bod 4.4).
Jiné interakce: Souběžné podávání probenecidu a mofetil-mykofenolátu u opic trojnásobně zvýšilo hodnotu plazmatické AUC MPAG. Tudíž, další látky vylučované renální tubulární sekrecí mohou soutěžit s MPAG a tím zvyšovat plazmatickou koncentraci MPAG nebo jiných látek vylučovaných tubulární sekrecí.
Živé vakcíny: Pacientům se sníženou imunitní odpovědí by neměly být podávány živé vakcíny. Protilátková odpověď na jiné vakcíny může být snížena. (viz bod 4.4).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)