salt:hasText
| - Bylo hlášeno úmrtí pacienta v klinické studii po akutním předávkování 13,6 gramy a v poregistračním sledování v dávce 6 gramů samotným kvetiapinem. Bylo však hlášeno i přežití po akutním předávkování až 30 gramy kvetiapinu. V poregistračním období bylo hlášeno předávkování samotným kvetiapinem s následkem smrti nebo komatu. Navíc byly hlášeny následující případy při předávkování monoterapií kvetiapinem: prodloužení QT intervalu, záchvaty, status epilepticus, rabdomyolýza, repirační deprese, retence moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost.
Pacienti se závažným kardiovaskulárním onemocněním mají vyšší riziko nežádoucích projevů po předávkování (viz bod 4.4 Kardiovaskulární onemocnění).
Hlášené příznaky předávkování obvykle odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému účinku kvetiapinu, to je ospalost, sedace, tachykardie a hypotenze.
Léčba předávkování
Neexistuje žádné specifické antidotum kvetiapinu. V případech závažných příznaků je třeba zvážit možnost spolupůsobení několika léků a doporučují se postupy intenzivní péče: včetně zajištění a udržování dýchacích cest pacienta, zajištění přiměřeného okysličování a ventilace a sledování a podpora kardiovaskulárního systému. I když nebyla při předávkování zkoumána inhibice absorpce, může být u těžkých otrav indikován výplach žaludku, pokud je to možné do jedné hodiny po požití. Je třeba zvážit podání aktivního uhlí.
Refrakterní hypotenze by se v případech předávkování kvetiapinem měla léčit s odpovídajícími opatřeními, jako jsou intravenózní tekutiny a/nebo sympatomimetika. Je třeba se vyhnout adrenalinu a dopaminu, protože beta stimulace může zhoršit hypotenzi založenou na alfa blokádě, kterou vyvolal kvetiapin.
Je třeba pokračovat v pečlivém lékařském dohledu a sledování do zotavení pacienta.
(cs)
|