| salt:hasText
| - Není-li uvedeno jinak, následující popis odkazuje na soubornou databázi 812 pacientů se solidními nádory léčenými monoterapií paklitaxelem v klinických studiích.
Jelikož populace s KS je velmi specifická, je na konci tohoto bodu prezentovaná speciální kapitola pojednávající o výsledcích klinické studie se 107 pacienty.
Není-li uvedeno jinak, výskyt a četnost hlášených nežádoucích účinků byl obvykle podobný u pacientů dostávajících paklitaxel k léčbě karcinomu prsu nebo vaječníku, nebo NSCLC. Žádná s pozorovaných toxicit nebyla jednoznačně ovlivněna věkem.
Nejčastější nežádoucí reakcí byla myelosuprese . Závažná neutropenie (< 0,5 x 109/l) byla pozorována u 28 % pacientů, nebyla však spojena s horečnatými stavy. Pouze 1 % pacientů mělo závažnou neutropenii po dobu ≥ 7 dní. Trombocytopenie byla pozorována u 11 % pacientů. 3 % pacientů mělo počet trombocytů < 50 x 109/l alespoň jednou během studie. Anémie byla pozorována u 64 % pacientů, avšak závažná (Hb < 5 mmol/l) pouze u 6 % pacientů. Výskyt a závažnost anémie souvisí s výchozími hodnotami hemoglobinu.
Neurotoxicita, zejména periferní neuropatie se vyskytla častěji a v závažnější míře při 3hodinové infuzi 175 mg/m2 (85 % neurotoxicit, 15 % závažných) než při 24hodinové infuzi 135 mg/m2 (25 % periferní neuropatie, 3 % závažné) kdy se paklitaxel kombinoval s cisplatinou. Existuje výrazný nárůst výskytu závažné neurotoxicity u pacientů s NSCLC a karcinomem vaječníku, kterým se podává 3hodinová infuze paklitaxelu následovaná cisplatinou. Periferní neuropatie se může objevit během prvního léčebného cyklu a může se zhoršit s narůstající expozicí paklitaxelem. Periferní neuropatie v některých případech způsobuje přerušení léčby paklitaxelem. Senzorické symptomy se zlepší nebo zeslábnou během několika měsíců po přerušení léčby paklitaxelem. Dřívější neuropatie, která byla následkem první léčby není kontraindikací pro léčbu paklitaxelem.
Artralgie nebo myalgie byla shledána u 60 % pacientů a závažná byla u 13 % pacientů.
Závažné reakce přecitlivělosti s možným fatálním výsledkem (definováno jako hypotenze vyžadující léčbu, angioedém, dýchací obtíže vyžadující bronchodilatační léčbu, nebo generalizovaná kopřivka) byly pozorovány u 2 pacientů (< 1 % pacientů). 34 % pacientů (17 % všech léčebných cyklů) zaznamenalo mírné reakce přecitlivělosti. Tyto mírné reakce, většinou zčervenání a vyrážka, nevyžadovaly léčbu nebo přerušení léčky paklitaxelem.
Reakce v místě vpichu během intravenózního podání může vést k lokálnímu otoku, bolesti, erytému a zatvrdnutí. Extravazace mohou mít za následek celulitidu. Bylo hlášeno popraskání nebo loupání kůže, někdy v souvislosti s extravazací. Může se též objevit změna barvy kůže. Existují jednotlivá hlášení o kožních reakcích (tzv. recall feenomén“)v místech předchozích extravazací po podání paklitaxelu v odlišném místě. K dnešnímu dni není známa specifická léčba extravazací.
Tabulka níže znázorňuje nežádoucí účinky nezávisle na jejich intenzitě, které provázejí samostatnou léčbu paklitaxelem podávaným jako 3hodinová infuze u metastatických onemocnění (812 pacientů léčených v klinických hodnoceních) a nežádoucí účinky hlášené v postmarketingovém sledování* paklitaxelu.
Výskyt nežádoucích účinků je popsán níže a definován podle následujících pravidel: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100, < 1/10), méně časté (> 1/1,000, <1 /100), vzácné (> 1/10 000, < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000).
Infekce a infestace
velmi časté: infekce (hlavně infekce močových cest a infekce horních cest dýchacích) s hlášenými případy fatálních následků.
méně časté: septický šok
vzácné *: pneumonie, peritonitida, sepse
Poruchy krve a lymfatického systému
velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anémie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
vzácné*: febrilní neutropenie
velmi vzácné *: akutní myeloidní leukemie, myelodysplastický syndrom
Poruchy imunitního systému
velmi časté: mírné reakce přecitlivělosti (většinou zčervenání a vyrážka)
méně časté: výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, dýchací obtíže, generalizovaná kopřivka, mrazení, bolest zad, bolest na hrudi, tachykardie, abdominální bolest, bolest v končetinách, diaforeza a hypertenze)
vzácné *: anafylaktické reakce
velmi vzácné *: anafylaktický šok
Poruchy metabolismu a výživy
velmi vzácné *: anorexie
Psychiatrické poruchy
velmi vzácné *: stav zmatenosti
Poruchy nervového systému
velmi časté: neurotoxicita (většinou periferní neuropatie)
vzácné *: motorická neuropatie (následkem toho menší distální slabost)
velmi vzácné *: autonomní neuropatie (následkem toho paralytický ileus a ortostatická hypotenze), křeče grand mal, křeče, encefalopatie, závrať, bolest hlavy, ataxie
Poruchy oka
velmi vzácné *: poruchy optického nervu a/nebo poruchy vidění (jiskřící skotomy), zejména u pacientů, kteří dostávají vyšší dávky než je doporučeno
Poruchy ucha a labyrintu
velmi vzácné *: ototoxicita, ztráta sluchu, tinnitus, vertigo
Srdeční poruchy
časté: bradykardie
méně časté: kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s extrasystolou, AV-blok a synkopa, infarkt myokardu
velmi vzácné *: fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie
Cévní poruchy
velmi časté: hypotenze
méně časté: hypertenze, trombóza, tromboflebitida
velmi vzácné *: šok
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
vzácné *: dyspnoe, pleurální výpotek, intersticiální pneumonie, plicní fibróza, embolie plic, selhání dýchání
velmi vzácné *: kašel
Gastrointestinální poruchy
velmi časté: nauzea, zvracení, průjem, mukozitida
méně časté*: střevní obstrukce, perforace střeva, ischemická kolitida, pankreatitida
velmi vzácné *: mesenterická trombóza, pseudomembranózní kolitida, ezofagitida, zácpa, ascites, neutropenická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest
velmi vzácné *: hepatická nekróza, hepatická encefalopatie (oboje s hlášeným případem fatálního následku)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
velmi časté: alopecie
časté: přechodné, mírné změny na nehtech a kůži
vzácné *: svědění, vyrážka, erytém
velmi vzácné *: Stevens-Johnsonův syndrom, epidermální nekrolýza, erythema multiforme, exfoliativní dermatitida, urtikarie, onycholýza (pacienti podstupující léčbu se musí na rukou a nohou chránit před sluncem)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
velmi časté: artralgie, myalgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté: reakce v místě injekce (včetně lokálního edému, bolesti, erytému, zatvrdnutí, občas extravazace, které mohou vést ke vzniku celulitidy, kožní fibrózy a kožní nekrózy)
vzácné *: astenie, pyrexie, dehydratace, edém, malátnost
Vícenásobná vyšetření
časté: zavažná elevace AST (SGOT), zavažná elevace alkalické fosfatázy
méně časté: zavažná elevace bilirubinu
vzácné *: zvýšení krevního kreatininu
Pacienti s karcinomem prsu, kteří dostávají paklitaxel jako podpůrnou léčbu po AC zaznamenali neurotoxicitu, alergické reakce, artralgii/myalgii, anemii, infekci, horečku, nauzeu/zvracení a průjem častěji ve srovnání s pacienty, kteří dostávají pouze samotný přípravek AC. Frekvence těchto nepříznivých reakcí byla konzistentní jako při používání samotného paklitaxelu, jak je popsáno výše.
Kombinovaná léčba
Následující popis odkazuje na dvě velké studie chemoterapie první linie karcinomu vaječníku (paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientek), dvě studie fáze III první linie léčby metastatického karcinomu prsu, jedna sledující kombinaci s doxorubicinem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientek), druhá sledující kombinaci s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientek) a dvě studie fáze III léčby pokročilého NSCLC (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientek) (viz bod 5.1).
Neurotoxicita, artralgie/myalgie a přecitlivělost byly hlášeny častěji a byly závažnější u pacientů, kterým byl podáván paklitaxel v 3hodinové infuzi a potom cisplatina v první linii chemoterapie karcinomu vaječníku, než u těch, kteří byli léčeni cyklofosfamidem a následně cisplatinou. Myelosuprese se objevovala méně často a v menším stupni při 3hodinové infuzi paklitaxelu následované cisplatinou ve srovnání s cyklofosfamidem následovaným cisplatinou.
V první linii chemoterapie metastatického karcinomu prsu byly neutropenie, anemie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečka a průjem více závážné a častější, když byl podán paklitaxel (220 mg/m2) jako 3hodinová infuze 24 hodin po podání doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní léčbou FAC (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytly méně často a v méně závažné formě při režimu paklitaxel (220 mg/m2) / doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním režimem FAC. Užívání kortikosteroidů zřejmě přispělo k menšímu výskytu a menší závažnosti nauzey a zvracení ve skupině paklitaxel/doxorubicin.
Když byl paklitaxel podáván s trastuzumabem jako 3hodinová infuze v první linii léčby pacientů s metastatickým karcinomem prsu, byly hlášeny následující případy častěji než při léčbě paklitaxelem v monoterapii (bez ohledu na vztah k paklitaxelu nebo trastuzumabu): srdeční selhání (8 % vs 1 %), infekce (46 % vs 27 %), mrazení (42 % vs 4 %), horečka (47 % vs 23 %), kašel (42 % vs 22 %), vyrážka (39 % vs 18 %), artralgie (37 % vs 21 %), tachykardie (12 % vs 4 %), průjem (45 % vs 30 %), hypertenze (11 % vs 3 %), krvácení z nosu (18 % vs 4 %), akne (11 % vs 3 %), herpes simplex (12 % vs 3 %), náhodné úrazy (13 % vs 3 %), nespavost (25 % vs 13 %), rinitida (22 % vs 5 %), sinusitida (21 % vs 7 %) a reakce v místě injekce (7 % vs 1 %). Některé tyto rozdíly v četnosti je třeba přičítat většímu počtu a délce léčebných cyklů kombinace paklitaxelu / trastuzumabu v porovnání s monoterapií paklitaxelem. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny v podobné míře pro paklitaxel / trastuzumab a monoterapii paklitaxelem.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastatického karcinomu prsu byla pozorována abnormální srdeční kontrakce (≥ 20 % redukce podílu výkonu levé komory) u 15 % pacientů v porovnání s 10 % pacientů léčených standardními režimy FAC. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1 % v obou terapiích paklitaxel/doxorubicin i standardní FAC. Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem u pacientů dříve léčených antracykliny prokázalo zvýšený počet a závažnost srdeční dysfunkce v porovnání s monoterapií paklitaxelem (NYHA třída I/II: 10 % vs 0 %; NYHA třída III/IV: 2 % vs 1 %) a je zřídka spojována s úmrtím (viz souhrn údajů o přípravku pro trastuzumab). Kromě těchto vzácných případů, byla odpověď na příslušnou medicínskou léčbu u všech pacientů adekvátní.
Radiační pneumonitida byla hlášena u pacientů, kteří dostávali současně radioterapii.
Kaposiho sarkom související s AIDS:
Kromě hematologických a hepatických nežádoucích účinků (viz níže), je obvykle četnost a závažnost nežádoucích účinků podobná u pacientů s KS a u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii na jiné solidní nádory, vycházeje z klinické studie zahrnující 107 pacientů.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Myelosuprese je hlavní toxicita omezující dávku. Neutropenie je nejdůležitější hematologická toxicita. Během počáteční léčby se objevila závažná neutropenie (< 0,5 x 109/l) u 20 % pacientů. Po celou dobu léčby byla pozorována závažná neutropenie u 39 % pacientů. Neutropenie po dobu > 7 dní byla pozorována u 41 % pacientů a po dobu 30-35 dní u 8 % pacientů. Během 35 dní zmizela neutropenie u všech vyšetřovaných pacientů. Výskyt neutropenie stupně 4, která trvala > 7 dní byl u 22 %.
Neutropenická horečka v souvislosti s paklitaxelem byla hlášena u 14 % pacientů a u 1,3 % léčebných cyklů. Během léčby paklitaxelem se vyskytly 3 fatální septické epizody (2,8 %), které souvisely s léčivým přípravkem.
Trombocytopenie byla pozorována u 50 % pacientů a byla závažná (< 50 x 109/l) v 9 % případů. Pouze u 14 % byl zaznamenán pokles počtu trombocytů < 75 x 109/l, nejméně jednou během léčby. Epizody krvácení související s paklitaxelem byly hlášeny u < 3 % pacientů, ale krvácení byla zjištěna.
Anemie (Hb < 11 g/dL) byla pozorována u 61 % pacientů a závažná (Hb < 8 g/dL) byla v 10 % případů. Transfuze erytrocytů byla potřeba u 21 % pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest: U pacientů (u > 50 % užit inhibitor proteázy) s normální výchozí funkcí jater, byl ve 28 % zvýšený bilirubin, ve 43 % zvýšená alkalická fosfatáza a ve 44 % zvýšené AST (SGOT). Pro každý z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1 % případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)