| salt:hasText
| - Rizikové faktory pro toxicitu cyklofosfamidu a její důsledky, které jsou popsané v tomto a v dalších bodech, mohou představovat kontraindikace, pokud cyklofosfamid není používán k léčbě život ohrožujících stavů. V takových situacích je nutné individuální zhodnocení rizika a očekávaného přínosu.
VAROVÁNÍ
Myelosuprese, imunosuprese, infekce
Léčba přípravkem ENDOXAN může způsobit myelosupresi a výrazné snížení imunitní odpovědi.
Myelosuprese vyvolaná cyklofosfamidem může vést k leukopenii, neutropenii, trombocytopenii (spojené s vyšším rizikem krvácivých příhod) a anémii.
Těžká imunosuprese vedla k závažným, někdy i fatálním infekcím. Zároveň byla zaznamenána sepse a septický šok. Mezi infekce zaznamenané v souvislosti s podáním přípravku ENDOXAN patří pneumonie a další bakteriální, plísňové, virové, protozoální a parazitární infekce.
Může dojít k reaktivaci latentních infekcí. Reaktivace byla zaznamenána u různých bakteriálních, plísňových, virových, protozoálních a parazitárních infekcí.
Infekce je nutno adekvátně léčit.
V některých případech neutropenie může být indikována antimikrobiální profylaxe dle zvážení ošetřujícího lékaře.
V případě neutropenické horečky je nutno podat antibiotika a/nebo antimykotika.
Přípravek ENDOXAN má být používán s opatrností, pokud vůbec, u pacientů s těžkým poškozením funkce kostní dřeně a u pacientů s těžkou imunosupresí.
Pokud to není zcela nezbytné, přípravek ENDOXAN nemá být podáván pacientům s počtem leukocytů pod 2 500 buněk/µl (buněk/mm3) a/nebo počtem trombocytů pod 50 000 buněk/µl (buněk/mm3).
U pacientů s těžkou infekcí nebo u nichž se rozvíjí těžká infekce, nemá být léčba přípravkem ENDOXAN zahájena nebo má být přerušena či snížena jeho dávka.
Pokles v počtu periferních krevních buněk a trombocytů a doba obnovy se může zvyšovat se zvyšující se dávkou cyklofosfamidu.
Nejnižších hodnot počtu leukocytů a trombocytů se obvykle dosahuje po 1 až 2 týdnech léčby. Kostní dřeň se zotaví relativně rychle a počet buněk v periferní krvi se obvykle vrátí k normálu přibližně po 20 dnech.
Těžkou myelosupresi je nutno očekávat zejména u pacientů, kteří byli již dříve léčeni nebo jsou v současnosti léčeni souběžnou chemoterapií a/nebo radioterapií.
U všech pacientů je během léčby nutné pečlivé hematologické sledování.
Počet leukocytů musí být stanoven před každým podáním a pravidelně během léčby (v intervalu 5 až 7 dnů po zahájení léčby a každé 2 dny, pokud počty klesnou pod 3 000 buněk/ µl (buněk/mm3).
Počet trombocytů a hladina hemoglobinu musí být stanoveny před každým podáním a v adekvátních intervalech po podání.
Močové cesty a renální toxicita
Při léčbě přípravkem ENDOXAN byla zaznamenána hemoragická cystitida, pyelitida, ureteritida a hematurie. Může dojít k ulceraci/nekróze močového měchýře, fibróze/kontraktuře a sekundární malignitě.
Urotoxicita může vyžadovat přerušení léčby.
Může být nutná cystektomie kvůli fibróze, krvácení nebo sekundární malignitě.
Byly zaznamenány případy urotoxicity s fatálním koncem.
Urotoxicita se může vyskytnout při krátkodobém a dlouhodobém podávání cyklofosfamidu. Po jednorázových dávkách cyklofosfamidu byla zaznamenána hemoragická cystitida.
Předchozí či souběžná radioterapie nebo léčba busulfanem může zvýšit riziko hemoragické cystitidy vyvolané cyklofosfamidem.
Cystitida je obecně zpočátku nebakteriální. Poté může následovat sekundární bakteriální kolonizace.
Před zahájením léčby je nutné vyloučit či korigovat případné obstrukce močových cest (viz bod 4.3).
Močový sediment má být pravidelně vyšetřován na přítomnost erytrocytů a dalších známek uro/nefrotoxicity.
Přípravek ENDOXAN má být používán s opatrností nebo nemá být používán vůbec u pacientů s aktivní infekcí močových cest.
Adekvátní léčba mesnou a/nebo silná hydratace k podpoře diurézy mohou významně snížit frekvenci a závažnost toxicity na močový měchýř. Je důležité zajistit, aby se pacientův močový měchýř pravidelně vyprazdňoval.
Hematurie obvykle vymizí za několik dnů po ukončení léčby přípravkem ENDOXAN, může však i přetrvávat.
Při výskytu závažné hemoragické cystitidy je obvykle nutné ukončit léčbu přípravkem ENDOXAN.
Přípravek ENDOXAN byl též spojován s nefrotoxicitou, včetně renální tubulární nekrózy.
V souvislosti s podáváním přípravku ENDOXAN byla zaznamenána hyponatremie spojená se zvýšením celkového množství vody v těle, akutní intoxikací vodou a syndromem připomínajícím SIADH (syndrom neadekvátní sekrece antidiuretického hormonu). Byly zaznamenány i fatální případy.
Kardiotoxicita, použití u pacientů se srdečními chorobami
V souvislosti s léčbou přípravkem ENDOXAN byla zaznamenána myokarditida a myoperikarditida, které mohou být doprovázeny významným perikardiálním výpotkem a srdeční tamponádou a mohou vést k závažnému, někdy i fatálnímu městnavému srdečnímu selhání.
Histopatologické vyšetření primárně ukazuje na hemoragickou myokarditidu. Hemoperikardium se vyskytlo sekundárně u hemoragické myokarditidy a myokardiální nekrózy.
Akutní kardiální toxicita byla zaznamenána při jednorázové dávce nižší než 20 mg/kg cyklofosfamidu.
Po prodělání léčbného režimu cyklofosfamidem byla u pacientů s nebo bez jiných projevů kardiotoxicity zaznamenána supraventrikulární arytmie (včetně atriální fibrilace a flutteru) a ventrikulární arytmie (včetně závažného prodloužení intervalu QT spojeného s ventrikulární tachyarytmií).
Riziko kardiotoxicity cyklofosfamidu může zvýšeno např. po vysokých dávkách cyklofosfamidu, u pacientů vyššího věku a u pacientů po předchozí radioterapii srdeční oblasti a/nebo po předchozí či při souběžné léčbě jinými kardiotoxickými látkami. Viz bod 4.5.
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí u pacientů s rizikovými faktory pro vznik kardiotoxicity a u pacientů s existující srdeční chorobou.
Plicní toxicita
Během léčby a po léčbě přípravkem ENDOXAN byla popsána pneumonitida a plicní fibróza. Zároveň bylo zaznamenáno pulmonální venookluzivní onemocnění a jiné formy plicní toxicity. Zaznamenána byla i plicní toxicita vedoucí k respiračnímu selhání.
Ačkoli incidence plicní toxicity související s cyklofosfamidem je nízká, prognóza u postižených pacientů je velmi špatná.
Opožděně nastupující pneumonitida (za více než 6 měsíců po nasazení cyklofosfamidu) bývá spojena se zvláště vysokou mortalitou. Pneumonitida se může rozvinout i po uplynutí několika let od léčby přípravkem ENDOXAN.
Akutní plicní toxicita byla popsána i po jediné dávce cyklofosfamidu.
Sekundární malignity
Stejně jako u každé cytotoxické léčby představuje léčba přípravkem ENDOXAN riziko sekundárních tumorů a jejich prekurzorů coby pozdních následků léčby.
Riziko nádorů močových cest a riziko myelodysplastických změn částečně progredujících do akutních leukemií je zvýšené. Mezi další malignity zaznamenané po použití přípravku ENDOXAN nebo režimech obsahujících cyklofosfamid patří lymfom, tyroidální karcinom a sarkomy.
V několika případech došlo k rozvoji sekundární malignity za několik let po ukončení léčby cyklofosfamidem. Malignity byly zaznamenány i při expozici cyklofosfamidu in utero (nebo v průběhu prenatálního vývoje).
Prevence vzniku hemoragické cystitidy může významně snížit riziko vzniku nádoru močového měchýře.
Venookluzivní onemocnění jater
U pacientů léčených přípravkem ENDOXAN bylo popsáno venookluzivní onemocnění jater (VOLD).
Cytoredukční režim v rámci přípravy na transplantaci kostní dřeně obsahující cyklofosfamid v kombinaci s radiací celého těla, busulfanem či jinými látkami byl identifikován (viz bod 4.5) jako hlavní rizikový faktor pro rozvoj VOLD. Po cytoredukční léčbě se klinický syndrom obvykle rozvine během 1 až 2 týdnů po transplantaci a typicky se projevuje náhlým zvýšením tělesné hmotnosti, bolestivou hepatomegalií, ascitem a hyperbilirubinemií/
žloutenkou.
Byl však hlášen rozvoj VOLD i u pacientů dlouhodobě léčených nízkými imunosupresivními dávkami cyklofosfamidu.
Může se rozvinout hepatorenální syndrom a multiorgánové selhání jako komplikace VOLD. Byl zaznamenán i fatální případ VOLD související s podáním přípravku ENDOXAN.
Mezi rizikové faktory predisponující pacienta k rozvoji VOLD při vysokodávkové cytoredukční terapii patří:
– existující porucha jaterní funkce
– předchozí radioterapie břicha
– špatná prognóza.
Genotoxicita
Přípravek ENDOXAN je genotoxický a mutagenní jak pro somatické, tak i mužské a ženské pohlavní buňky. Proto nemají ženy během léčby přípravkem ENDOXAN otěhotnět a muži počít dítě.
Muži by neměli počít dítě dříve než za 6 měsíců po ukončení léčby.
Údaje na zvířatech ukazují, že expozice oocytů během folikulárního vývoje může vést ke sníženému počtu implantací a životaschopných těhotenství a ke zvýšenému riziku malformací. Tento účinek je třeba mít na paměti v případě zamýšlené fertilizace nebo otěhotnění po ukončení léčby přípravkem ENDOXAN. Přesná délka folikulárního vývoje u člověka není známa, může být však delší než 12 měsíců.
Sexuálně aktivní ženy a muži mají během těchto období používat spolehlivé antikoncepční metody.
Viz také bod 4.6.
Účinky na fertilitu
Přípravek ENDOXAN zasahuje do oogeneze a spermatogeneze. Může vyvolat sterilitu u obou pohlaví.
Rozvoj sterility zřejmě závisí na dávce přípravku ENDOXAN, době podávání léčby a stavu funkce pohlavních orgánů v době léčby.
Sterilita vyvolaná přípravkem ENDOXAN může být u některých pacientů ireverzibilní.
Ženy
U signifikantního procenta žen léčených přípravkem ENDOXAN se rozvíjí amenorea, a to přechodná či trvalá, spojená s poklesem estrogenů a zvýšenou sekrecí gonadotropinu.
Zejména u starších žen může být amenorea trvalá.
V souvislosti s léčbou přípravkem ENDOXAN byla zaznamenána oligomenorea.
U dívek léčených přípravkem ENDOXAN před nástupem puberty se obvykle rozvíjí sekundární pohlavní znaky normálně a mají pravidelnou menstruaci.
Dívky léčené přípravkem ENDOXAN před nástupem puberty později otěhotněly.
Dívky léčené přípravkem ENDOXAN, které si po ukončení léčby udržely ovariální funkci, mají zvýšené riziko rozvoje předčasné menopauzy (ukončení menstruačních cyklů před 40. rokem věku).
Muži
U mužů léčených přípravkem ENDOXAN se může rozvinout oligospermie nebo azoospermie, která je obvykle spojena se zvýšením gonadotropinu, ale normální sekrecí testosteronu.
Sexuální potence a libido obvykle nejsou u těchto pacientů narušeny.
U chlapců léčených přípravkem ENDOXAN před nástupem puberty se obvykle rozvíjí sekundární pohlavní znaky normálně, ale mohou mít oligospermii nebo azoospermii.
Může se vyskytnout určitý stupeň atrofie varlat.
Azoospermie navozená přípravkem ENDOXAN je u některých pacientů reverzibilní, ale reverzibilita se může objevit až za několik let po ukončení léčby.
Muži, kteří byli dočasně sterilní při léčbě přípravkem ENDOXAN, byli schopni později počít dítě.
Anafylaktické reakce, zkřížená senzitivita s jinými alkylačními látkami
V souvislosti s cyklofosfamidem byly hlášeny anafylaktické reakce včetně fatálních.
Byla zaznamenána možná zkřížená senzitivita s jinými alkylačními látkami.
Porucha hojení ran
Přípravek ENDOXAN může narušit běžný proces hojení ran.
UPOZORNĚNÍ
Alopecie
Byla zaznamenána alopecie, jejíž výskyt se obvykle zvyšuje se zvyšující se dávkou.
Alopecie může vést až k holohlavosti.
Opětovný růst vlasů lze očekávat po ukončení léčby nebo dokonce ještě během pokračující léčby, vlasy však mohou mít jinou texturu či barvu.
Nauzea a zvracení
Podávání přípravku ENDOXAN může vyvolat nauzeu a zvracení.
K prevenci a zmírnění nauzey a zvracení je nutno řídit se současnými směrnicemi týkajícími se použití antiemetik.
Konzumace alkoholu může zhoršit zvracení a nauzeu vyvolanou cyklofosfamidem.
Stomatitida
Podávání přípravku ENDOXAN může vyvolat stomatitidu (orální mukozitidu).
Je nutno řídit se současnými směrnicemi týkajícími se opatření k prevenci a zmírnění stomatitidy.
Paravenózní podání
Cytostatický účinek cyklofosfamidu nastává po jeho aktivaci, k níž dochází hlavně v játrech. Proto je riziko poškození tkáně po náhodném paravenózním podání velmi nízké.
V případě náhodného paravenózního podání přípravku ENDOXAN má být infuze ihned ukončena, extravaskulární roztok cyklofosfamidu odsát zavedenou kanylou a nasazena další vhodná opatření.
Použití u pacientů s renálním poškozením
U pacientů s renálním poškozením, zejména závažným, může snížená renální exkrece vést ke zvýšení plazmatických hladin cyklofosfamidu a jeho metabolitů. To může vést ke zvýšení toxicity, proto je nutno renální poškození vzít v úvahu při stanovování dávky u těchto pacientů. Viz také bod 4.2.
Použití u pacientů s jaterním poškozením
Těžké jaterní poškození může vést ke snížení aktivace cyklofosfamidu. To může změnit účinnost léčby přípravkem ENDOXAN, proto je třeba vzít jaterní poškození v úvahu při volbě dávky a interpretaci odpovědi na zvolenou dávku.
Použití u pacientů po adrenalektomii
U pacientů s adrenální insuficiencí může být nutné zvýšení dávky kortikoidní substituce, protože jsou vystaveni toxickému stresu po podání cytostatik, včetně cyklofosfamidu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)